• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Přemítám, že Ti nasadím laťku výš, protože sice ve mně pořád přetrvává radost z toho, že ses tak rozepsal, ale nemůžeme Tě tady tak rozmazlovat ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    NOČNÍ POTULKA II

    Okolo čtvrté vyrazily
    z koutů kradmé zvuky.
    Jak malí noční dravci
    se krmí na mršinách ticha,
    uhýbají pohledům
    do postranních uliček.

    Tihle paraziti noci,
    kypící vztekem,
    syroví a neúprosní,
    drtí mezi zuby kosti
    plné řídkého morku
    na další zatracený den.

    A Ozvěna,
    veliká černá kočka,
    se plíží podél zdí
    a občas zlostně zavrčí,
    zatímco unavený serafín,
    Slunce, pořád spí.

    (14. ledna)

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Výměna

    Molochy nálad stejně neuchopíš
    natož je sklidit
    aby dozrály k něčemu

    Nemluvte mi o užitečnosti
    jsme neteční lidé z porcelánu
    Jen krásy jsme moc
    nepobrali

    Ale já vás nekárám

    Nekáráte

    Nekárám

    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA:

    to je v pořádku. ptal jsem se spíš z komunikačně-zrcadlových pohnutek :) - ještě bych mohl poukázat na zvrstvení, kterým se mi básnička přibližuje. je-li tím svíravým úzkost, tedy nechť jí plodně projdeš.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE: Je to takový velmi podivný pocit. Svíravý pocit - nechce se mi to vysvětlovat. Ještě to není úplně tam, kde jsem chtěla. Skica, pokus.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: strach z hlubšího spánku? - myslím i na to, k čemu jsou dobré kosti, a napadá mě že k nekonečnému ohlodávání.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    TOMASZ: Jo! Tak tohle se mi trefilo do nálady.
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    TOMASZ: nelíbí se mi na tom jenom ty kvetoucí vzpomínky
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Ano, vím o tom. Chtěl jsem, aby se tam tyto dvě roviny prolnuly. :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: To je zvláštní. Píšeš v tom textu o neklidu, ale na mě působí klidně, smířeně, nevzrušeně. Možná za to může i závěrečný verš.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    NOC

    Ticho,
    jen šedesát úderů vteřin do minuty.
    Systoly a diastoly neklidu.

    Noc je tichá zahrada.

    Někdy prostě nejde usnout,
    zahnat ovce do ohrady.
    Z hodin tepe vypůjčený čas.

    Kvetou vzpomínky.

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Tohle je velmi silné:

    Vědomí rozmrzelé
    Ranec kořistí
    Spočítaný do poslední kosti
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ***

    Ležím v těle:

    Tělo spí

    Na bezesné trati
    Vědomí rozmrzelé
    Ranec kořistí
    Spočítaný do poslední kosti

    Ležím v těle
    V pokladnici strachů
    Natažených jako blána na bubnu

    Je tence
    V těle
    Na bezesné trati

    Tělo mlčí
    V místě kolejí

    FIN
    FIN --- ---
    SOL: dej si facku a smaž se, ty zetko...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    ŘEKNI MI,
    co chceš slyšet,
    a já ti to neřeknu,
    protože by ztratila smysl

    ta slova,
    touha, která musí zůstat
    navěky
    tak nevýslovná.

    Aby nahá
    duše
    nevyvanula
    do ledového vzduchu,

    ranního cinkání
    ospalých tramvají,
    spěchu
    a tak hrubé všednosti.

    FIN
    FIN --- ---
    TOMASZ: mimochodem, cituješ jeden ze tří dochovaných krhútských žalobějů, abychom se literárně přivzdělali
    FIN
    FIN --- ---
    cestou se k nim přidali další dva, já je viděl
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    FIN: Hele, Ty ježku, ti byli jen tři!

      T. R. Field
      Těžký život ježka
      Na úpatí Sněžky
      potkal jsem tři ježky,
      všichni tři šli pěšky,
      život je holt těžký.


    To máš z toho, že mi takovéhle knížky půjčuješ... ;)
    FIN
    FIN --- ---
    učte se:
    [ ROMANET @ Nejhorsi poezie ve vesmiru ]
    takhle se, u pěti ježků pracně se deroucích na horu sněžku, dělá ta poézie...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINKY: No, já můžu slíbit jenom to, že se budu snažit, aby to vydrželo... ;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TOMASZ: Ano, ta náhlá změna je tuze příjemná.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam