• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    NATASHA: Jo, taky mě napadlo, když jsem tu TOMASZovu před chvilkou četl, že je mi to nějaké nápadně povědomé...
    A, ano, je to konstatování, protože nevím, co dělat proto, aby nepřišla.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ:
    BUCHVI:

    Zdá se mi, že se díváte z podobného místa. To je nejspíš ten náhlý útok podzimu.
    A na obou básních mě nic nerozčiluje. Ale taky mě nic neroztřáslo. Popis, konstatování.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    ze včerejšího večera, nepřijde mi nějak zvlášť dobrá nebo povedená, ale musel jsem ji napsat, a když už je napsaná, bylo by mi jí líto... a třeba v ní někdo něco najde

    *BRZY*

    se zasyčením zapadlo slunce když se
    naposledy
    odrazilo od nejvyšších kohoutích hřebenů

    je brzo

    večerní paprsky se srážely
    na oknech

    už brzo
    na nich zas bude jen mráz

    jak tehdy
    za obliny světce Mikuláše se schovával večer
    po proudu přichází zas noční chlad

    dnes dřív než dřív

    vždycky o něco dřív

    dnes bez tebe
    je tu zima
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Ono to tu není snadné ani pro autory, kteří sem velmi patří. Některý text je křehký. A bojíš se o něj.

    (To ovšem není nutně Ricarderonovo mínění, třeba nám odpoví sám. Tak si to vysvětluji pro sebe.)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Kroky na parapetu
    celý den
            sem tam
    čvachtají

    třesu se   zima
    najednou
            je tu
    zbyla mi fotka

    černobílá

    za oknem ty
            kroky

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Jo, to se mi líbí! Proč von nás tady vlastně masíruje urputníkama, zatímco tohle si -- škrt -- nechává jen pro sebe... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Myslím, že toto stojí za pozornost:
    [ RICARDERON @ Poetická onanie nočního křikavce ]

    Já bych tedy vyhodila ty plesnivé výpustky, čímž by to dle mého získalo na intenzitě; ovšem já mám na ně zkrátka alergii.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUBLINKY: NATASHA: Je dobré si zase připomenout, že má smysl pokoušet se....

    JANEQ: Možná to je trochu nečekané přiznání, ale i tvůj názor je pro mne přijatelný a zajímavý... a i nad ním přemýšlím.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    WHISPERMOONLITE: tohle je skvělé!!! čte se to úplně samo. Víc takových komentářů, víc takových básníků!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Tohle jsi Ty takový, jakého bych mohla číst celé hodiny a dny a pořád pryč. Tíseň a krása.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE: Pěkná báseň, krucinál, ještě toho trochu. Díky za poctivou reflexi, ovšem.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Z toto díky!
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    JANEQ: Nekecej a ukaž! ;)
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: "nepravděpodobní lidé" - nejprve pochyba, potom orientační běh
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA:

    zajímavé. musím přemýšlet, co se změnilo. báseň působí zároveň rozvinutě, květnatě a poněkud ploše. jakoby přišlápnutá z prostoru na křídový papír (napadl mě i "recyklovaný", ale ten to nebude, ten ne.)

    Mám pocit, že citelný konflikt přichází až s poslední strofou. Do té doby, i přes použité motivy bolesti, smrti, vášně, stárnutí apod., čtu spíše bezproblémovou ódu. Nic proti tomu. Jednotlivé metaforické obrazy jsou vynalézavé a přesné, jak je ti to vlastní, a zaujaly mě. -

    Ale, jako by všechno bylo jasné. Než přijde závěr. - je možné vystavět napětí v básni na této jedné antitezi? Mělo v ní být více konfliktu? - Asi ne, asi to měla být více óda než litanie, říkám si. Pěkná ovšem je, to ano. :)

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    z posledních tří kusů stříká nuda a zbytečnost
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    nahoře na půdě
    je horko z tajemství

    náhle máš odvahu
    že tě až napadne zabydlet matraci
    s propadlou pravou tváří
    protože
    nahoře na půdě
    vydechne z tebe touha
    sirotčím strachem

    to jenom dole
    čekají s večeří

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Přestože vnímám, že přechod mezi bylo a je je nutný pro příběh, tíhnu k bylo. Je mi přijde jen jako ornament, najednou.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ***

    Ustrneš.
    Po všem, čím jsi prošel,
    mezi rezervoáry mlhy
    a objetím lidí
    nepravděpodobných.

    Ve stroji na krásu
    dějí se věci,
    jež spatřovat se smí.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Tvá slova
    už byla cítit popelem
    čistou hlavou zítřejšího

    blýskavice tvých duhovek
    kutálejí se mi
    nocí

    v zelených elipsách
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam