MOMENT: Mě také tvé texty zaujaly, tahle báseň speciálně. Až mě zamarazilo... Jen by jí podle mého prospělo výrazné zkrácení posledního verše a trochu mě ruší to "plevelné".



(Jinak hledím, že jsem včíra přišla o uoplné theatrum mundi, zbyly tu žel jen fragmenty. Ach.)

POJĎ ZPÁTKY K SOBĚ

Pojď zpátky k sobě

K prachově zeleným borovicím okolo rozpálených pískovišť
kde barevné kostičky kropí měkká voda
k nábytku kapesnímu
a k vůni rozlehlých koberců

chtíči otců
ještě bez tebe
a k matce
hledíc na tě tak sladce

TOMASZ: Modří-ostří? Ne-e.

MOMENT: Myslím, že bys sem mohl těch textů klidně dát víc za sebou. Ono by se to líp ochutnalo. Já už si to dávám dohromady s tou "od sousedů", ale možná i ostatní by to zajímalo.

Asi bych na tuto měla reakci podobnou své reakci předchozí. Líbí se mi tempo a vůbec, způsob, kterým se díváš.

Tedy: slibná krajinomalba, ale ještě kousek, kousek. Jen malý. Doostření; možná říznutí - ve druhé strofě jsem se začala loudat, což já ráda dělám, ale tu jsem se maličko nudila, konkrétně u třetího verše; klidně bych ho přeskočila.

TOMASZ: to je kruté :-)

CALIGULA: Jestli jsi mi chtěl dát Petroniovskou radu, drahý adoptivní bratranče, mohls klidně napsat rovnou: A dobře ti radím, císaři, nepiš! A hlavně: nezpívej! ;)

CALIGULA: v celém "našem sporu" je vlastně jeden velice zábavný paradox: zrovna mně osobně silné a vulgární věci v poezii nevaděj. protože jsem balvan. sám jsem jich užil a svým určitým způsobem je leckdy považuji za užitečný nástroj. takže ze všech lidí teoreticky já bych zde měl mít pro takové věci zrovna pochopení (ne jediný, ale měl). nicméně v tebou prezentovaném případě nemám. tereza? železnej vibrátor? a poštěváček karbanátek? bleh. jasně, svou kvalitu to nakonec má, všechno ji totiž má - jde jen o to jakou. v tomto případě by mně muselo bejt 15 a musel bych za vrchol světa považovat masturbaci za sídlištní betonovou zídkou při čumění na kozy sousedky novákový v 1. patře, protože si zas zapomněla stáhnout žaluzie. což nepovažuji. ještě jednou to zkusím... "tereza má svátek / a poštěvák jak karbanátek..." ne, nic, sorry. jdu radši čumět na novákovou.

Pro odlehčení jednu z folkového kotlíku:

UNAVENÁ
si tráva lehá
ve vzduchu cítit
peřinu sněhu

na horách zima
v zákrytu za sluncem
chystá se proříznout
poslední modří

v noci si na mně
brousila ostří

CALIGULA: fuj spina, mazu se a uprimne lituju, ze sem v mirnym afektu z tvy "nekonformnosti" (cti demence) neco napsal, zas to tu budu chvili jen cist a bavit se - osobne ale doufam, ze to nebude dycky zabava takhle absurdni, jakkoliv cas od casu zjevy tobe podobny dokazou zpestrit diskuzi...

Do teďka jsem si myslel, že blba poznám na sto honů, ale Caligula mi otevřel oči. Pod tíhou toho rozlousknutí se ptám: Nerozpustíme to tu, vy kavárenští povaleči? ;)

CALIGULA: Si hustokrutoprisnak!

GHOSTDOGG: OK. A něco "neexperimentálního" taky máš?

GHOSTDOGG: Asi tak, dostalo se ti kritiky od člověka, který do toho má co mluvit a myslím, že bys měl být rád, že ti někdo věnoval tolik času - id Kafka k tomuto dodává; ne že by to Fina nebavilo, že áno...;)
Především za to rozebrání.

Nemyslím si, že by někoho zde obtěžovalo psát svůj názor na text a debatovat nad ním, pokud je tedy zájem z druhé strany. Pokud zde někoho cokoliv obtěžuje, píše velmi stručně, či nenapíše nic.

V čem to byl experiment? V jakých směrech?