GHOSTDOGG: Jen dvě věci:
- "Že tam není např. interpunkce před "konec snění" to možná, ale pořád je to věc autora." - Není. Buď se rozhodneš, že tam ta interpunkce nebude vůbec, a pak ji tam nesmíš dát nikam. A nebo se rozhodneš, že budeš psát s interpunkcí - a pak ji budeš psát všude. Žádná střední cesta není. Nemůžeš si stanovit vlastní pravidla jazyka, ani v poezii ne. (kredity: Ludvík Hess)
- "...jazyk zvládnutej myslím mám, problém spíš, že ho mám zvládnutej až moc pro sebe..." Opět - to nesmíš! Píšeš česky, čeština má určitá pravidla. Ta musíš znát. Neříkám dodržovat, pozor - všichni víme, že jedním ze základních stavebních kamenů poezie je rozrušování jazyka, jeho přirozených pravidel a postupů. ALE! k tomu, abys mohl pravidla porušovat, je musíš nejdříve bezchybně znát. Teprve potom bude mít každé to narušení nějaký smysl a účel - a teprve potom bude poznat, že je to narušení záměrné, a ne z nevědomosti.
(A. Jestliže čtenářům některé obraty nedochází (tma tmou chladná), je to prostě proto, že jsou špatné. Poté, cos mi vysvětlil, jak jsi to myslel, je mi to úplně jasné a troufám si říct, že se mi ten obrat i celkem líbí... ale když jsem četl to dílko, prostě jsem to tam neviděl a nepochopil. Ale takhle báseň nemůže fungovat. Nemůžeš ji vysvětlovat. Kdyby tam bylo třeba jen "noc tmou chladná", bylo by to podle mě hned jasnější, a to jen jeden příklad za všechny.)