POJĎ ZPÁTKY K SOBĚ

Pojď zpátky k sobě

K prachově zeleným borovicím okolo rozpálených pískovišť
kde barevné kostičky kropí měkká voda
k nábytku kapesnímu
a k vůni rozlehlých koberců

chtíči otců
ještě bez tebe
a k matce
hledíc na tě tak sladce

TOMASZ: Modří-ostří? Ne-e.

MOMENT: Myslím, že bys sem mohl těch textů klidně dát víc za sebou. Ono by se to líp ochutnalo. Já už si to dávám dohromady s tou "od sousedů", ale možná i ostatní by to zajímalo.

Asi bych na tuto měla reakci podobnou své reakci předchozí. Líbí se mi tempo a vůbec, způsob, kterým se díváš.

Tedy: slibná krajinomalba, ale ještě kousek, kousek. Jen malý. Doostření; možná říznutí - ve druhé strofě jsem se začala loudat, což já ráda dělám, ale tu jsem se maličko nudila, konkrétně u třetího verše; klidně bych ho přeskočila.

TOMASZ: to je kruté :-)

CALIGULA: Jestli jsi mi chtěl dát Petroniovskou radu, drahý adoptivní bratranče, mohls klidně napsat rovnou: A dobře ti radím, císaři, nepiš! A hlavně: nezpívej! ;)

CALIGULA: v celém "našem sporu" je vlastně jeden velice zábavný paradox: zrovna mně osobně silné a vulgární věci v poezii nevaděj. protože jsem balvan. sám jsem jich užil a svým určitým způsobem je leckdy považuji za užitečný nástroj. takže ze všech lidí teoreticky já bych zde měl mít pro takové věci zrovna pochopení (ne jediný, ale měl). nicméně v tebou prezentovaném případě nemám. tereza? železnej vibrátor? a poštěváček karbanátek? bleh. jasně, svou kvalitu to nakonec má, všechno ji totiž má - jde jen o to jakou. v tomto případě by mně muselo bejt 15 a musel bych za vrchol světa považovat masturbaci za sídlištní betonovou zídkou při čumění na kozy sousedky novákový v 1. patře, protože si zas zapomněla stáhnout žaluzie. což nepovažuji. ještě jednou to zkusím... "tereza má svátek / a poštěvák jak karbanátek..." ne, nic, sorry. jdu radši čumět na novákovou.

Pro odlehčení jednu z folkového kotlíku:

UNAVENÁ
si tráva lehá
ve vzduchu cítit
peřinu sněhu

na horách zima
v zákrytu za sluncem
chystá se proříznout
poslední modří

v noci si na mně
brousila ostří

CALIGULA: fuj spina, mazu se a uprimne lituju, ze sem v mirnym afektu z tvy "nekonformnosti" (cti demence) neco napsal, zas to tu budu chvili jen cist a bavit se - osobne ale doufam, ze to nebude dycky zabava takhle absurdni, jakkoliv cas od casu zjevy tobe podobny dokazou zpestrit diskuzi...

Do teďka jsem si myslel, že blba poznám na sto honů, ale Caligula mi otevřel oči. Pod tíhou toho rozlousknutí se ptám: Nerozpustíme to tu, vy kavárenští povaleči? ;)

CALIGULA: Si hustokrutoprisnak!

GHOSTDOGG: OK. A něco "neexperimentálního" taky máš?

GHOSTDOGG: Asi tak, dostalo se ti kritiky od člověka, který do toho má co mluvit a myslím, že bys měl být rád, že ti někdo věnoval tolik času - id Kafka k tomuto dodává; ne že by to Fina nebavilo, že áno...;)
Především za to rozebrání.

Nemyslím si, že by někoho zde obtěžovalo psát svůj názor na text a debatovat nad ním, pokud je tedy zájem z druhé strany. Pokud zde někoho cokoliv obtěžuje, píše velmi stručně, či nenapíše nic.

V čem to byl experiment? V jakých směrech?

GHOSTDOGG: Mě to neobtěžuje, mně to jen přijde zvláštní. A mimochodem - jestli si dobře vzpomínám, tak jsi psal: "kritiku vřele uvítám"...

NATASHA: Jestli bude v kuchyni něco dobrého, možná tam raději zůstaň. :-)

DOG: (Nechme už být ty přezdívky.) Kritik dělá co může, co umí, co je mu vlastní, aby Tě urazil poučil, poradil. ;) Pokud se netrefí (může se stát, já třeba s Finovým rozborem taky úplně nesouhlasím), nepřikládej tomu váhu, neřiď se tím. Ale pokud máš nutkání chybujícímu kritikovi vysvětlovat, že se mýlí, tak radím: raději MLČ, pokud chceš, aby se Ti ještě nějaké konstruktivní kritiky, třeba od někoho jiného, kdy dostalo.
BTW: K mínusum: jednak mi nejdou z mobilu ani plusy, druhak mnoho lidí tady mínusy nepoužívá vůbec, neboť jsou anonymní a mají tím pádem punc socialistického udavačství.

GHOSTDOGG: Pořád nechápu jedno: víš, že je to formálně špatný - víš, že je to velikánský téma, který tě převálcuje - víš, že je to experiment, kterej se nepovedl... proč to sem tedy dáváš?
Lidi, copak sem vážně nemůžete dávat jen věci, o kterých si myslíte - u kterých v to aspoň doufáte - že jsou k něčemu?