• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    Ale ten dalekohled se mi zas líbí. Připomněl mi pana Franklanda na blatech... ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď+5

    Cigareta zapálená v dešti
    to jsou léta strávená
    přelézáním plotů

    voní jak tajné ohníčky
    domácí úkoly odložené na později
    a ustrašené pohledy k oknům

    že babka z druhého patra
    na nás už jednou opravdu zavolá
    esenbáky

    MOMENT
    MOMENT --- ---
    ±0

    ***

    Udržet v lukách roztěkanou mysl
    a konejšit nervózní vědomí;
    ty věčné strachy,
    nezbytné pro obsluhu dalekohledu,
    ale co je za obzorem?

    To samé
    a ještě jednou tolik.
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    Takhle roztomilé vyústění jsem nečekal :)
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    :)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MOMENT: Na svůj názor máš plné právo, jako všichni zde.;)
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    1 odpověď
    Není zač a děkuji za shovívavost k mému názoru :)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MOMENT: Ano, i tak může na někoho působit. Díky za reflexi. ;)
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    FIN: "teplá"
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    1 odpověď
    BUBLINKY: Tahle báseň se mi zdá utahaná a "teplá", jak řekl FIN.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    1 odpověď
    MOMENT: Nerozumím.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    FIN: Šmarjá, tak to mne vážně vůbec nenapadlo. ;)
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    1 odpověď
    BUBLINKY: a tohle je dobre?
    FIN
    FIN --- ---
    1 odpověď
    BUBLINKY: tady tě zle zradila realita: dalibor

    kde jsi
    kde jsi
    ...
    a ty tu nejsi

    :-)
    SONA1
    SONA1 --- ---
    1 odpověď
    TOMASZ: Mně by stačilo jen

    Město si v noci zpívá
    jako by někdo hrál
    neviditelnými prsty
    na varhany
    a jen vítr
    občas přehluší

    ten zpěv
    neviditelným věcem



    (možná plácám, instantní názor)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Jak jsem Ti psala do pošty, rdím se za to přirovnání a zároveň děkuji. Velmi děkuji.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    1 odpověď
    BUBLINKY: Zrovna dnes si čtu Předkonec - a klidně si tuhle báseň umím představit uvnitř...
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    4 odpovědi+7
    A ty tu nejsi

    Prší na pavlač
    moknou nohavice
    pokojových psíků
    na dvoře

    A ty tu nejsi

    Nevidíš kapky na skle
    mého jediného okna
    mé oko v nich

    Dnešní nákup ve večerce
    162 korun
    včetně vína a cigaret
    bez čokolády
    a bez cigaret
    pro tebe

    Nejsi tu

    Tuším tě v sobě
    ale nejsi tu
    už ne opravdicky

    Po šíji přešlapují hodiny
    pomalu jako řeka
    teče mi po zádech
    když ležím na slizkých kamenech

    A ty tu nejsi!

    necítíš tu vůni
    zkažené vody ve džbánu
    dávno povadlých květin
    které jsi zapomněla

    v mém pokoji

    už nejsi


    Pod jazykem převaluji
    vzpomínku na průzračnou
    plodovou vodu
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď

    Město si v noci zpívá
    jako by někdo hrál
    neviditelnými prsty
    na neviditelné varhany
    a jen neviditelný vítr
    občas přehluší

    ten zpěv
    neviditelným věcem
    lidem kteří slyší ten rejstřík
    lidem kteří slyší
    chtěl jsem ho najít
    jít za tím zvukem

    a vítr byl neviditelný
    ale hmatatelný
    stejně jako hráč
    a ta píseň
    a ta radost že se oteplilo
    i když není po všem

    máme před sebou ještě mnoho
    písní a dva měsíce
    dva lednové plné nocí
    dva lednové kabáty
    plné zimy jsem
    oblékl a hledal

    hledal ty zvláštní tóny
    tu harmonii uprostřed spánku
    tu nekázanku
    kovovými píšťalami
    neviditelnými samozřejmě počkám
    do moudřejšího rána

    bude víc světla
    snadnější nalézání
    možná i tepleji zatím doma
    slyším ten hmatatelný vítr
    hmatatelně přichází ráno
    a je to zase pryč

    EDUDANT
    EDUDANT --- ---
    1 odpověď
    Otevři oči, uvidíš začínat červánky
    Nad naším bytem uprostřed vysokého domu
    Chtěl jsem ti ukázat sílu zázraku
    leč tíha vznešenosti mi to nedovolila

    pokládáš svoje ruce na mou hruď
    zkoušíš jestli dýchám, jestli přežívám
    přežívám
    mám své starosti

    Měl bych se otočit a jít do neznáma?
    měl bych zůstat ležet s tebou a zhluboka dýchat
    osude zakletý v amuletu rudém poraď mi
    dotýkat se hvězd nebo kopat hroby šibeničářům

    není dalších životů pro zkoušku
    vypít všechnu ranní rosu musím teď
    nebo nikdy
    nebo navždy

    otevři oči, uvidíš začínat tmu
    v našem bytě tam na sídlišti
    chtěl jsem ti ukázat sílu zázraků
    ale přesípací hodiny řekly ne

    jsme omezenci, vládci rovných čar
    musíme si vybrat a po cestě jít
    není klikatá
    někde končí
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam