• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    BUBLINKY: a tohle je dobre?
    FIN
    FIN --- ---
    BUBLINKY: tady tě zle zradila realita: dalibor

    kde jsi
    kde jsi
    ...
    a ty tu nejsi

    :-)
    SONA1
    SONA1 --- ---
    TOMASZ: Mně by stačilo jen

    Město si v noci zpívá
    jako by někdo hrál
    neviditelnými prsty
    na varhany
    a jen vítr
    občas přehluší

    ten zpěv
    neviditelným věcem



    (možná plácám, instantní názor)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Jak jsem Ti psala do pošty, rdím se za to přirovnání a zároveň děkuji. Velmi děkuji.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUBLINKY: Zrovna dnes si čtu Předkonec - a klidně si tuhle báseň umím představit uvnitř...
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    A ty tu nejsi

    Prší na pavlač
    moknou nohavice
    pokojových psíků
    na dvoře

    A ty tu nejsi

    Nevidíš kapky na skle
    mého jediného okna
    mé oko v nich

    Dnešní nákup ve večerce
    162 korun
    včetně vína a cigaret
    bez čokolády
    a bez cigaret
    pro tebe

    Nejsi tu

    Tuším tě v sobě
    ale nejsi tu
    už ne opravdicky

    Po šíji přešlapují hodiny
    pomalu jako řeka
    teče mi po zádech
    když ležím na slizkých kamenech

    A ty tu nejsi!

    necítíš tu vůni
    zkažené vody ve džbánu
    dávno povadlých květin
    které jsi zapomněla

    v mém pokoji

    už nejsi


    Pod jazykem převaluji
    vzpomínku na průzračnou
    plodovou vodu
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Město si v noci zpívá
    jako by někdo hrál
    neviditelnými prsty
    na neviditelné varhany
    a jen neviditelný vítr
    občas přehluší

    ten zpěv
    neviditelným věcem
    lidem kteří slyší ten rejstřík
    lidem kteří slyší
    chtěl jsem ho najít
    jít za tím zvukem

    a vítr byl neviditelný
    ale hmatatelný
    stejně jako hráč
    a ta píseň
    a ta radost že se oteplilo
    i když není po všem

    máme před sebou ještě mnoho
    písní a dva měsíce
    dva lednové plné nocí
    dva lednové kabáty
    plné zimy jsem
    oblékl a hledal

    hledal ty zvláštní tóny
    tu harmonii uprostřed spánku
    tu nekázanku
    kovovými píšťalami
    neviditelnými samozřejmě počkám
    do moudřejšího rána

    bude víc světla
    snadnější nalézání
    možná i tepleji zatím doma
    slyším ten hmatatelný vítr
    hmatatelně přichází ráno
    a je to zase pryč

    EDUDANT
    EDUDANT --- ---
    Otevři oči, uvidíš začínat červánky
    Nad naším bytem uprostřed vysokého domu
    Chtěl jsem ti ukázat sílu zázraku
    leč tíha vznešenosti mi to nedovolila

    pokládáš svoje ruce na mou hruď
    zkoušíš jestli dýchám, jestli přežívám
    přežívám
    mám své starosti

    Měl bych se otočit a jít do neznáma?
    měl bych zůstat ležet s tebou a zhluboka dýchat
    osude zakletý v amuletu rudém poraď mi
    dotýkat se hvězd nebo kopat hroby šibeničářům

    není dalších životů pro zkoušku
    vypít všechnu ranní rosu musím teď
    nebo nikdy
    nebo navždy

    otevři oči, uvidíš začínat tmu
    v našem bytě tam na sídlišti
    chtěl jsem ti ukázat sílu zázraků
    ale přesípací hodiny řekly ne

    jsme omezenci, vládci rovných čar
    musíme si vybrat a po cestě jít
    není klikatá
    někde končí
    FIN
    FIN --- ---
    NATASHA: ano. a kéž by byli lidi hodnější, hned by na světě bylo líp...
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    NATASHA: krásně dospělé... mít čtyři ruce, tak je to přímo aplaus...
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Není každý den posvícení, s odstupem ji vnímám také slabší oproti následující. Mám radost, že to vidíš právě ty. Děkuji.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Jinak bych řekla, že je v podstatě dobře, že jste tu vedli jeden z těch dialogů, kterými je tento klub po léta typický.
    Jenom je důležité, když bitva skončí, umět se zase vrátit k textu --- a k dobrému, pozornému čtení.

    A to bych nám všem v novém roce přála.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Nad předchozí jsem nějak pokrčila rameny, ale tahle, ta mě moc potěšila. A co je důležité: vidím ji.
    FIN
    FIN --- ---
    řekl bych - a tím jsem si celkem jistý - že to hlavní, proti čemu peroutka mluví, je bezzubá, vykastrovaná kritika prostá zapálených postojů pro / proti. jako důvod, respektive patrně jeden z důvodů, proč k ní došlo, proč kritiku pořádnou, životnou a k něčemu jsoucí nahradil společenský tlamolep, uvádí nakladateli sponzorované literární časopisy - ty ale vidí, to sponzorování nakladateli, jako jeden z důvodů té bezzubé a "společensky přijatelné" kritiky a jmenuje tam, kdo se kdy komu chce zavděčit. nicméně hlavní gró, proti čemu je hovořeno, je vykastrovaná kritika, zápal nahrazený "společensky přijatelným humorem" atd. mj. i zbytečné zaobírání se osobním životem autorovým namísto věnování se a rozboru jeho díla.
    FIN
    FIN --- ---
    RICARDERON: cože? pro pět ran, to jsi snad poslouchal něco úplně jiného, než já jsem odkazoval, ne?
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    FIN: Ale je to brané jako filipika proti nim. Zejména. Tudíž relevantní je to kolem, nikoli centrální výpověď.
    FIN
    FIN --- ---
    RICARDERON: nemyslím, že by zrovna ty nakladatelské časopisy byly na tom sdělení to podstatné nebo jediné :-)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    MOMENT: Oceňuju obsah i formu/nick.:)
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    No hlavně klid. Máme to za pár a tenhle prej bude poslední.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    FIN: Mno, upřímně... Nakladatelské časopisy nás netrápí ani trochu málo. Ale osobních výpadů tu máme, no jejej...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam