• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE, děkuju Ti za pozornost, kterou jsi tomu věnoval. Rozumím, kde vidíš chyby, je především dobře, že mě na ně upozorňuješ. Nějaké proměny jsem si vědoma, i toho, že se nehlídám a dělám si co chci, včetně toho vršení, žvanění, vycpávek. Uvidíme. Třeba je ideální tvar někde mezi, třeba to budu švihat ode zdi ke zdi --- baví mě, že nemám šajna.

    A Ty?
    Ukaž něco.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: "a život mi nemá co nabídnout" - mám pocit, že to tam skutečně zakřičí. a ještě s takovou ironickou potměšilostí. - nečekaný obrat. jak ten příslovečný blesk. - musím se usmívat. nejprve si tak nějak přijatelně předrkotáš přes 8 jakýchsi veršů - i když vlastně i jejich nahnutý vtip, přemalovaný defétismus něco dopředu naznačí - "je před Náměstím Míru" - haha, a do toho jim tam prskneš tu nejbanálnější proklamaci. - myslím, že se chytla.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: drží to a také se to pěkně provine ke konci, ovšem překvapuje mě, že ty, předloha poetické čistoty, začínáš experimentovat s drobením v textu. :)) -

    anafory nebo opakování slov jsou svůdné prostředky pro efekt důrazu, ale jsou jako chilli, když se neodměří, což je tedy věc gusta, to je fakt. -

    potom mně přijde nápadné, jak se přikláníš k hovorovým vsuvkám (ano, jen, spojka "a", vždycky, to) - ono to vypadá, že význam modulují, ale v básni víc než na takovýchle nuancích záleží, zda by se verš neobešel i bez nich - a většinou se obejde, aniž by sklouzl do strnulosti, protože to jsou z podstaty vyplandaná slova a v poezii mnohem nápadnější a potenciálně rušivější než ve své běžné konverzační funkci. - totiž ta hovorová plynulost, o kterou ti zjevně v této básni jde, se dá navodit i bez nich. je to spíš věc zvyku. - to celé říkám na okraj toho, že se mi líbí, jak zkoušíš jiný taneční krok a rytmus - je to změna oproti těm ostře vyřezávaným figurám, což mi přijde důležité. - a příjemná změna také.

    např. "Ale" již v titulu a v jeho opakování je mimo rytmus. - když napíšeš "Je tam někde duše", můžeš později docílit funkce antiteze, kterou dáváš oné spojce, vůbec smyslem básně, tím, jak se ta fráze vrací v opozici k okolním obrazům. není třeba takhle explicitně na úkor rytmu.

    největší lotr mi však přijde "a", ten se v té básni vyřádil, mohu-li to tak nazvat. :D
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: "a obavami ze hbitosti vodních ptáků" mi tam nesedí rytmicky (možná záměrně?) - jinak jsem ovšem za takovéhle kousky od tebe rád.
    NIRA
    NIRA --- ---
    NATASHA: mně to obsahově přijde jako dobrý nápad, formu neřeším :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    FAERTIS: Nebo se řiď tou druhou možností a jdi ve šlépějích Marinettiho a jsi z toho venku. Žádná diakritika -- "osvobozená slova"! ;P
    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    TOMASZ: Jo, já vím. Příště to dám předem někomu přečíst na korektury, než to někam plácnu. :)
    NATASHA: dík :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BOTUL: No, člověče, asi to mělo být vtipné, ale mně to připadá spíše trapné. Potřeboval bys docílit úrovně Faertisovy sebeironie, aby se to nezvrtlo.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FAERTIS: Dobrý nápad :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    FAERTIS: A vůbec teď koukám, že ses nerozhodl, jestli je psát, nebo ne. Tak buď psát všude a správně, nebo nikde. Není zlatá střední cesta v tomto.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    FAERTIS: Jo a ta čárka mezi "my dva" a "takhle slezem", tak ta je tam trošku navíc... ;)
    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    Hry

    Zábava začíná, začneme schovkou
    sám proti sobě (občas se my dva, takhle slezem)
    tak jsem se uplatil zmuchlanou stovkou
    abych se nenašel, jak pláču nenalezen.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Zaznamenávám výtku na téma přebujelost, užvaněnost, fair.
    S tím jiným hlasem nevím. Je to pohyb, píšu i krátké. Naštěstí na tím nemám kontrolu :)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NATASHA: Už jsem si říkal, jestli to s těmi obrazy přece jen nepřeháníš, ale v poslední strofě jsem Tě zcela fyzicky slyšel... Takže teď přemítám, zda to je jen právě k ní důmyslně vystavěný oblouk či zda si mám zvykat i na trochu jiný hlas.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ***

    Jsem čtenář
    v nejistotě tváří na zastávce,
    v padajícím dešti, který neví, že je sníh,

    jsem obraceč listů,
    trhám vazbu mezi předložkou
    a pekinézem,

    jsem lovec stropů v domech, kde se svítí,
    kde se nedbá o povolené kohouty,
    jsem posel potop
    a soudce předsíní
    s košťaty v obou komorách.

    Jsem čtenář s prstem na řádku,
    který vede páteří za symetrií žeber
    a praští s každým nádechem,

    bez záložky,

    ale s touhou přeskočit
    na přímou řeč,
    rýpat se v přímé řeči vidličkou,
    kuckat kletby
    a výpustky plivat kolem.

    Jsem čtenář, navždy
    budu čtenářem,

    tedy musím vše chránit před poškozením,
    tedy musím vše vrátit
    k určenému datu.

    BOTUL
    BOTUL --- ---
    NATASHA: Díky:) Chtěl jsem, aby to bylo přesně na rozmezí, jak píšeš..a to se mi, zdá se, povedlo:)
    MIHAAL
    MIHAAL --- ---
    nevim, jestli neporusuju pravidla tohoto klubu, takze me kdyztak klidne smazte, kdyby neco:)
    [ FLOETIC No. 1 : Poetic Audiovisual Flow / festivalfestival / 17.3.2012 / CR - Praha - | BICYKL | Bořivojova 108, Praha 3 Žižkov ]
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BOTUL: Broukat si to mi moc nejde, různé délky veršů a chybějící zpěvnost některých z nich mi dělají problém, ale to není hlavní problém.

    "Nenechám se semlít mlýnem osudu,/umelu si vlastní svobodu."
    Tohle mě třeba docela baví, je v tom nějaký nadhled. Jenže následující "A konečně budu létat." je protivné klišé, najednou je z toho jakýsi romantický cajdák. Podobně mě irituje "Dojdu k poznání tajných snů." a "...ministr dekadentního života".
    Mám z toho dojem, že nevíš, co chceš napsat, jestli (sebe)ironický kuplet nebo další ploužák formace Kryštof.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUCHVI: Stébla plachetnic, krunýř nezná červotoče, kostry svitem stříbrné - vykusuju si z toho půvabné obraty, válím je po jazyku s radostí. Co mi chybí je oblouk textu - celé to plyne jedním tempem a vlastně by se dalo pokračovat dál, nebo skončit po druhé strofě.
    BOTUL
    BOTUL --- ---
    Prosím o kritiku:)

    Přerod v motýla

    Foukám sám sobě do plachet,
    ale nehýbám se z místa.
    Život je mariáš bez karet,
    a hraní očista.
    Z rukávů vykukují trumfy.
    Ale proti komu?
    Jsou to trumfy proti špínám.

    Refrén:
    Nenechám se semlít mlýnem osudu,
    umelu si vlastní svobodu.
    A konečně budu létat.

    V černých myšlenkách jednota
    a do činelů třískat.
    Být ministrem dekadentního života
    si žádá ze smutku pískat.
    Pískám si do kapes.
    Ale k čemu to bude?
    Dojdu k poznání tajných snů.

    Refrén:
    Nenechám se semlít mlýnem osudu,
    umelu si vlastní svobodu.
    A konečně budu létat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam