RICARDERON: Tohle je úžasný! :)

sedělas vždycky na lince
se sklenkou mávala nad hlavou
a křičela Moulinex Moulinex

RICARDERON: Nemínuskuju to, což můžeš chápat jako největší pochvalu, které jsem vůči tvé tvorbě schopný. Ano, některé momenty jsou velice pěkné. Ale mají pravdu i KONZUM23, i NATASHA.

RICARDERON: Jo!

RICARDERON: Za tu děkuji! Rozepsal ses, jásám!
RICARDERON: Jo, vidím To! nevím, jak to bude zítra, až budu úplně střízlivá, ale teď mě bere.

Krákalný ráno s pepřem vran
v stráni nad barákem

Křídlatá lavina duchna z peří
a nikdo už ti nic nesvěří

Krákalný ráno bída ran

RICARDERON: kéž by to tak bylo...

RICARDERON: a "myslel si to upřímně" a "byste neměli koukat jen na formu"...? :-)

RICARDERON: Mě baví víc tahle.

RICARDERON: ;)

BUBLINKY: Tak to se to ale povedlo.:-)

RICARDERON: Ta už mě nebere, ta předchozí je mnohem lepší. Tahle se rozplyne s posledním veršem, ten mě tam úplně rozčiluje. ;)

Dneska to tam je
Cejtim slova
jak mi kloužou po zadní straně víček

Jako voda
Jako šílenství

Nezapomeň sakra ty kapky

BUBLINKY: I mně.

RICARDERON: Ta se mi vážně líbí.

ZMYJKA: Děkuju Ti. Ano, rozumím. ;)

NECECH: Díky, příště budu střídmější:).

NECECH: V pořádku, děkuji.

BUBLINKY: nemá to hloubku, nebo ji nevidím

RYCHART: základní metafora je dobrá a originální, ale zkusil bych ubrat věci obvykle spojené s hnusem jako vytesat sochu z hovna a trochu té krve, máš toho tam příliš, jinak dobrá báseň... :)

NATASHA: postoj, že hodit do AP básničku znamená publikovat, pokládám stejně jako můj přítel Konzum za poměrně naivní... ano, můžeme předstírat, že to tak je, když to odpovídá místnímu zvyku, ale přece jenom opravdová publikace vyžaduje redakční činnost, kterou zde vůbec nevidím... a navíc jsem staromódní a říkám si, co není tištěno, není opravdová publikace...

NATASHA: vidím snahu ke zlepšení a vážím si toho, ale sama snad vidíš, že přátelské upozornění určitým lidem nestačí, že potřebují jasnější výchovný signál...

TOMASZ, FIN: opět jste předvedli, že si neodpustíte možnost ventilovat vaše negativní emoce v literární kritice vůči slabším, tentokrát dokonce vůči člověku v životní krizi, takže si to evidentně opravdu zasloužíte, když já si vás podám tím nejhrubším způsobem, protože můj sadismus je hlubší a temnější než váš a navíc mám větší básnické pero... :)

TOMASZ: já taky nemluvím o autorce. nebo jen o autorce. děs ve mě vyvolá každé vyprahlé ženství, i kdyby to byla sama cindy crawfordová...

jinak souhlas, dílo může obsahovat i myšlenky na autorovi nezávislé - tedy významově/obsahově. jejich možná přítomnost ale vůbec neznamená, že - narozdíl od obsahu - alespoň podání, tedy způsob sdělení (ne ten obsah) by na autorovi byl taky nezávislý (ne, není, je) a na striktní oddělování autora od díla ve všech ohledech prostě už vůbec nevěřím, neboť je imho z podstaty vyloučeno. myslím, že se tím zpravidla chce říci "soustřeď se na obsah a na dobré/špatné provedení, a ne na to, že autor taky šuká kromě ženy fanču, anču a manču, do čehož ti při rozboru vtipné hříčky o pexesu vlastně logicky nic není", nikoliv ale, že by bylo možné oddělení díla od autora jako takové a úplně. je možné jen tam, kde autora neznáme :-) kritizovat dílo bez toho, aby ses dostal taky k autorovi, je možné jen velice bezzubě a krotce. něco jako "svou pravdu nebudeme skrývat odvážně ukryté v rukojeti polní lopatky" :-)

FIN: Na druhou stranu báseň by měla obsahovat nějaké sdělení i bez vztahu k autorovi, bez nutnosti ho znát a spojovat si to. Proto lze kritizovat dílo bez kritiky autora. Natashe asi vadilo, že moje reakce může (díky mé neobratnosti) vyvolat zdání, že mluvím o autorce, ale opak je pravdou! Mluvil jsem pouze o představě, kterou ve mně ten text vyvolával. Všechny osoby v té představě jsou smyšlené a jakákoliv případná podobnost se skutečnými osobami, vlaštovkami a losy je čistě náhodná. ;)

NATASHA: autor jest s dílem neodlučitelně spjat. i kdyby nechtěl... hrozné klišoidní obrazy budící v mozku úděs mu (autorovi) nenacpali ve chvíli nepozornosti do básně záškodníci od lorda voldemorta - napsal si je tam autor sám. a ten autor sám, jež tak často se dožaduje svého práva se vyslovit, se těmito hroznými obrazy vyslovil a sdělil nám, co mu straší na cimbuří. zejména v textech, kde tak mluví o svém vyprahlém ženství.

NATASHA: Možná že v nepřehlédnutelném kontextu to splývá. Ale ať už mě k tomu (krom pocitu hnusu z textu samého) vyprovokovalo cokoliv, napsal jsem tu poznámku výhradně k textu samotnému, takže si za ní stojím. Autorku osobně neznám, tj. nemohu hodnotit.