• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    TAYLES
    TAYLES --- ---
    KONTRAPHUNKA: mně se to líbí. až na poslední odstaveček a ten název právě. první odstaveček je třeba geniální :) a předposlední taky
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    balík na poštu

    vždycky když se ve vzduchu
    objeví nový měsíc
    a domy tam kde bydlím
    docela se objiskří
    vzpomenu si na sněžný skútr
    jak peláší sibiřskou planinou

    s termoskou vzadu v koši
    a ze sedla je vidět měsíc
    viditelný i za dne

    skútr uhání
    ale nespěchá
    nestihnout jde jenom v mé mysli

    v pozdní noci
    stejně jako v jasném dni
    aby ke snídani
    došel balík na poštu


    JANEQ
    JANEQ --- ---
    TOMASZ: Luxusni! Mam hrozne rad "luční" feeling ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Být v bohu
    to je být broučkem
    v hromadě sena na louce

    Každej otrapa tě může sežrat

    A jenom slunečnice
    se usmívají pořád

    aspoň na chvíli

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    JEZINKA: Jo, ale bezprostředně za tím "žrát" to jednak shodí rytmus a druhak působí vysloveně jako akustická konstanta... ;)
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    TOMASZ: tak snad je tam kvůli zdát a znát, né?
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    RICARDERON: Akorát to "snad" mi tam skřípe...
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    Ale pod vodou není ticho
    jak by se mnohým mohlo zdát

    ryby řvou nenávist k partaji
    odbory korýšů klepetají
    měkkýši mají málo bytů
    paryby chtěly by vše žrát snad

    Ze všeho nejhlasitější jsou krabi
    již znají tam i tady

    Jenže k nim
    nechce se nikdo znát
    JANEQ
    JANEQ --- ---


    Variace na hru o Trockém

    v hněvu, opilý tendencí,
    tančím okrknátku,
    Haliče nuzné veřeji.



    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Ticho se těžce nese
    když je ho příliš
    opakuji si naše ticho
    stále dokola

    snažím se pod kameny
    objevit slova vět

    a z hluboké lásky
    neodpovědět
    MAEROR
    MAEROR --- ---

    ...

    představuji si že vím
    jak se dotýkáš pod vodou
    když spím nebo ještě
    představuji si
    že pod vodou když spím
    stoupají ze mne bublinky
    hříšné zvědavosti
    že vím jak zadržuješ dech
    abys
    mne pod vodou
    když se dotýkáš
    když potichu praská v uších
    jako ve starých zdech
    na každé nadechnutí

    víš že možné je všechno
    když se trpělivě ptáš

    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    WHISPERMOONLITE: Děkuji za reakci, vážím si názoru.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    ZMYJKA: také jsem si říkal, ale ona ta skrytá erotická přesmyčka není planá. nemusela být vědomým záměrem, ale v potenciálu obrazu je. a dneska je lepší básni rovnou trochu pustit žilou, aby hned nezatvrdla v muzejní exponát. ambivalence je živá voda. - když nic jiného, tak závěr tu předchozí spořádanost jistě rozhrkal.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    BUBLINKY: škrtl bych několik spojek a repetici "ona je". - závěr mě nejprve zrozpačitěl, ale teď se mi zdá, že báseň zajímavě drží. - pěkný, stálo to za průzkum. :)
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    NATASHA: Díky za reakci. Měl jsem za to, že tu sesličku podtrhává jistý humor a pak právě to vršení, ale asi to v tom vidím jenom já :))

    MAEROR: Aspoň někdo! :) Díky!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KONTRAPHUNKA: Přijde mi, že v tom textu naháníš příliš mnoho filosofických zajíců a výsledek je pro mě vychtěně hlubokomyslný.
    Přitom téma nejistoty je dobré téma a něco by se z toho dalo vytěžit... Zkusila bych asi nevršit toho tolik na sebe. Pak bude daleko silnější ten okamžik, kdy pod čtenářem podtrhneš sesličku samozřejmě přijímaných věcí, aspoň myslím.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    KONZUM23: Dík za reakci!
    Důvod mám, jestli dobrý, to těžko říct... ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Některé věci nás nutí mlčet
    víš že jsem se tak modlil mnohokrát

    a i když je to málo
    dáváme svým tichem váhu kameni
    a sílu vodě

    a to stačí

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    KONTRAPHUNKA: Nebrat
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    KONTRAPHUNKA: místy jsem zakolísal nad slovy, která mi paradoxně dovolila dívat se jinam, než pod nohy (hlavně ve druhé a předposlední strofě), ale celkově (a na konci) mám tak silný pocit znejistění, že se mi vlastně líbí... něčím mi to připomíná přechod visutého provazového mostu...
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    o tom co víme

    o tom co víme
    netřeba mluvit?
    o kom něco víme

    a o kom
    vlastně něco víme

    narodila se tvá matka
    opravdu v lese

    a kdo si je jistý
    místem svého narození

    a kdo si je jistý
    jistotou svého narození

    poslední slovo
    předchozí sloky
    koho přesně označuje

    slova už nejsou jen o tom
    kdy se narodily naše matky
    o tom co víme
    není třeba mluvit


    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam