• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • Přišli jste skrz odkaz na příspěvek, který již neexistuje.

  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    JEZINKA: Nejak mi tomu neco chybi, stava, tempo, netesim se na konec zhruba odprostredka. Zaber mi do toho trochu...
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    .


    mlha z polí
    dostala se lidem do očí
    ruce stromů se napínají po nebi
    obrazem napříč škrtá se vlak
    na nástupištích lidé s mlhou v očích
    a zpomalenými pohyby
    kdo vyhlásil den národního smutku?
    řeka se zastavila a jen se leskne
    cestující spí
    a cíl cesty zapomenut
    se rozplynul
    v mlze

    .
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Případné další diskuse o oblíbené poezii prosím raději sem: [ Těžký život básníkův ]
    BRIDGET
    BRIDGET --- ---
    holan mi stále uniká,
    ale nechám se vtáhnout do poezie Otakara Březiny
    AAHHWISEGUY
    AAHHWISEGUY --- ---
    ZUZU: ja se nedavno zamiloval do adama borzice
    ZUZU
    ZUZU --- ---
    miluju jakuba demla, jiřího ortena, vladimíra holana. píše někdo dnes takovéhe texty? pošta.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KONTRAPHUNKA: Hmmm. Humor?
    Po pravdě mě spíš uvedl do rozpaků.
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    Vinohrady/Vršovice

    svou lásku k ulicím
    měním za lásku k horám
    dvacet pět let
    slavím na Nuselských schodách

    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NATASHA: Ono se to samo spíš tak nějak zřetězilo...
    BUBLINKY: Souhlasím s NATASHOU; závěr by nemusel být tak doslovný... u mne možná tři řádky mínus, možná i čtyři.
    BUBLINKY: A děkuji!
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    ;) Teprve po odeslání jsem si všimla té duplicity, které ale nenavazuje na poslední Natashin příspěvek.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Asi máš pravdu, asi máš pravdu. Moc díky za postřeh!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Cykly, hmm, na to nejsem u Tebe zvyklá, divím se. Ale proč ne, proč vlastně ne.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    FIN: A tak to mě mrzí, že myslím něco jinýho...:)
    FIN
    FIN --- ---
    RICARDERON: and I quote: "Radši mi tak neřikej... Možná, víš... Tenkrát to bylo nejhezčí. Asi proto, že to nebylo tak ňák moc sexuální... ale bylo to tak oduševnělý... byla sem toho plná..."
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    A pak ji potkáš

    Vypadá skvěle
    i když je dvacet let mrtvá
    a je to úplně jiný svět

    Potkáš ji v tramvaji
    veze nákup jak jinak
    ale hned tě pozná

    Hlásí se k tobě
    jako by to bylo včera
    jako by se vůbec nic nestalo

    Nevidí rozpaky
    Ty jí vadívaly

    Je toho tolik co chce říct
    jenže už musí vystupovat

    A ty vidíš že bys měl
    ale ty ne
    Jen trochu zamáváš
    protože si nejsi jistý
    jestli bdíš


    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Všímám si, že se Ti v poslední době do básní otiskuje pláč...

    Líbí se mi, jak ten text vykružuješ, plasticky, živě, ale trochu mě mrzí, že je to hodně "vysvětlené", ten Markétin osud; myslím, že by nemuselo - a dosáhla bys srozumitelnosti jejího příběhu stejně.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Sedím a čtu s otevřenou pusu. Smekám, kolego!!!
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    poslouchám tvůj dech

    18:04

    poslouchám tvůj dech

    jdu v jeho stopách
    odvalovaným šerem
    šátrajícíma rukama

    pod každou vrstvou
    kterou svléknu
    obnažím další otisky
    jako po převržených trilobitech
    nebo alespoň vím
    jak jejich nalezení
    způsobit


    21:27

    poslouchám tvůj dech

    sedím ti v tříslech
    vonících thajskou kuchyní
    přivíráš oči
    a rozčiluješ se
    nad mým uhýbáním

    ještě ne
    říkáš přitom
    ještě není čas na rybu s břichem
    plným snů
    v rýžovém papíře

    ale ucho je zvědavé a touží


    23:03

    poslouchám tvůj dech

    zkřehlá
    pokrčená slova
    těsně před začátkem parku

    za tvými zády
    dotýkám se bodu
    bolesti
    hranice
    z obou stran jinak měřené


    02:29

    poslouchám tvůj dech

    sedíš mi v slabinách
    a já tě
    dlouhými prsty rozděluji:
    ňadra liškám
    stehna krkavcům

    vím kudy vést řez
    a vzrušená
    že mluvíš jinak

    sním o všech dravcích
    které umím namalovat
    nebo sám
    předvést
    v kostýmu se zjančenou krví


    3:15

    poslouchám tvůj dech

    zrcátkem k ústům
    každou chvíli se přesvědčuji

    otázky
    dvě minulé otázky jak voda v uchu
    k nevytřepání
    ani když je převalím
    z boku na bok

    jaké to asi je...?


    15:06

    poslouchám tvůj dech

    říkáš mi
    mysli víc na sebe

    ale
    ono nelze na sebe myslet víc než
    právě k tobě
    když přibližuji sen
    rozparkem
    zažloutlého dne

    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Brno, Kavárna Švanda, pondělí, kolem šesté

    Jediné volné místo je u zrcadla
    nervozně vyndavám Zpěv drozda
    nedívám se na sebe
    bojím se
    ale mlha z cigaret a Zpěv
    mě schová

    Pivo a káva
    pivo a
    pivo


    Za sebou slyším Markétu
    skoro tak bláznivou jako v jedné písni
    jen nezametá
    protože si upravuje nazrzlé vlasy
    a co chvíli usrkává ferneta
    na střídačku se zvětralým pivem

    potáhne z cigarety a řekne:

    "Slečno, jen si nemyslete, nekoukám na vás, ale na sebe.
    Víte, zmokla sem. A to sem si dávala natáčky.
    K čertu s nima. K čertu se všim. Musim na poštu."

    Podívám se do zrcadla
    na Markétu
    chápavě se pousměji
    ale stojí to úsilí
    neplakat

    nad tolik okatou opuštěností
    některých lidí

    Markéty.
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    སྟོང་པོ་ཉིད་

    žádná kaligrafie
    – jen a jen papír
    smáčený v tuši

    často se směju
    vlastnímu pokušení


    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam