BUBLINKY: Všímám si, že se Ti v poslední době do básní otiskuje pláč...

Líbí se mi, jak ten text vykružuješ, plasticky, živě, ale trochu mě mrzí, že je to hodně "vysvětlené", ten Markétin osud; myslím, že by nemuselo - a dosáhla bys srozumitelnosti jejího příběhu stejně.

Brno, Kavárna Švanda, pondělí, kolem šesté

Jediné volné místo je u zrcadla
nervozně vyndavám Zpěv drozda
nedívám se na sebe
bojím se
ale mlha z cigaret a Zpěv
mě schová

Pivo a káva
pivo a
pivo


Za sebou slyším Markétu
skoro tak bláznivou jako v jedné písni
jen nezametá
protože si upravuje nazrzlé vlasy
a co chvíli usrkává ferneta
na střídačku se zvětralým pivem

potáhne z cigarety a řekne:

"Slečno, jen si nemyslete, nekoukám na vás, ale na sebe.
Víte, zmokla sem. A to sem si dávala natáčky.
K čertu s nima. K čertu se všim. Musim na poštu."

Podívám se do zrcadla
na Markétu
chápavě se pousměji
ale stojí to úsilí
neplakat

nad tolik okatou opuštěností
některých lidí

Markéty.

...

jaro zůstává
za oknem jako podvěšené
mraky
kontrastní silueta pěnkavy

až děti přijdou
budou mi vyprávět
ještě umazanýma rukama
a ty mi napíšeš, že všechno
bolí jinak
aby nakonec ta zpráva
zůstala neodeslaná

ROZLÁMANÉ LEDY

Udeláš nožem zářez
že už musíme kolem rybníku

a každý den je o kousek delší

očekáváním

NATASHA: Souhlas naprostý. První tři a poslední dva.

JANEQ: Ten nápad mě baví. Nejspíš ale nepotřebuju takový výčet v závěru první strofy.

ukřižuj se sám
na falickém symbolu
vlastní demence a smutku
nejvyšším vrcholu
okrase
pohoří všednosti

ukřižuj se sám
na vztyčeném prostředníčku.

meta(nol)fyzika se jasnozřivě vepsala
do vašich bulv.

a vy jaksi, sešlosti,
neprozíráte.

tak jako Amerika
zjevil se z mlhy tento kult,
žít nazí a
neposírat se.

Ale pak si vzpomeneš na perutýny
Jak tiskli se ke skále v síle přílivu

Nikde ani stopa
po vší té okázalosti
přírodopisných snímků

Jako srabi se choulili ke stěně

Jen jeden
ze kteréhos nezahlíd víc než osten
pyšně se nadouval v kapse korálu

Jeskyně slov
však ji znáš a nikdy nevyjdeš
když můžeš se rukama
zapřít o stěny

~

nalévání čaje
do termosky:
kuchyň v podzimní mlze

vylévání čaje
do šálku:
malý oheň ve větru

HANNA: ja taky ne ale libi se mi:))

BUBLINKY: i mně, ale nějak nechápu smysl té vazby "říkám jsem si"

Říkala jsem si

uteč
co nejdál od Města
co nejblíž minulosti
pocitu domova
a tedy bezpečí

a pak se to stalo

ne tramvaje ale šaliny
lomozí pod okny na Olomoucké

říkám jsem si
po čtvrté sklence stáčeného vína
utekla jsi před vším

dva dny
na balkoně plném suti
a taky popelníky
by potřebovaly vysypat

ale je mi to jedno

říkala jsem si
že si uteču

Posázavská stezka

přírodní lyrika vypadla z kurzu
— teď je zpět
v sázkových kancelářích

les někde zůstal
přese všechno lesem
a voda dál ho odráží

kousek od Prahy
svah blízko / naproti svahu

přes řeku výhled
jako v meandrech řeky Keču

...
Přilétla mi do bytu
tisícovka moskytů
Řeknu vám že jejich zpěv
zatraceně pije krev

Brecon Beacons

ovce
stojí na trávě

do kopce
přibývá sněhu

na obloze
hejno komet