Pozor, pozor! Sraz s možným pokračováním zdejších plodných debat! ;)

Čtěte: [ TOMASZ @ Těžký život básníkův ]

NATASHA: to jsem jenom rád, protože jak jinak se člověk má vzdělávat když na začátku ani nevím na co se ptát :-)) dokonce jsem to dal neúmyslně do rýmu, a hned mě k tomu napadá otázka co mám dělat se tím, že mě při psaní poezie stále náskakují rýmy i když vím a ani nechci, aby se to rýmovalo jak básnička z mateřské školky....napíši větu a vzǎpětí má hlava vyplodí takové zakončení aby se poslední slovo rýmovalo, což doopravdy nechci

Poznámka pod čarou:
Pustil jsem se do čtení archivu na Divokém vině a Wagonu a moc pěkné, ještě jednou děkuji za tip

BROZ1K: Ó ano, kuloáry a jiná divá zvířata v této jungli potkáš pravidelně, toto byla jen letmá ukázka :)

Tak já děkuji všem zúčastněným ,, slovní přestřelky" jelikož jsem se díky Vašim příspěvkům dozvěděl mnoho zajímavých a podnětných informací o poezii a především tvorbě. Více takových kuloárů a kritických myšlenek :-))

NATASHA: dokonce ani moc nepochybuje - a pochybnost, jak víme, je sestrou zdravé víry :-)

KANAREK1: Nu, zdá se, že si stojíš pevně na svém. Vcelku nevidím důvod zkoušet to v Tobě lámat. Uvidíš sám, kam se to vyvine dál.

NATASHA: já se jí v pravém slova smyslu nevyhýbal. Tam šlo/jde o naprostý nezájem. Možná ještě upřesním, že nepíšu čistě básničky (pokusy jsou, ale nestojí to za nic). Spíš dělám věci, kde jde o prózu smíchanou s poezií (alespoň tak to více lidí co četlo označuje). Případně čistě povídky. Říkám, že všechno jsou povídky jen jinak rozkouskované :)
Impuls? Někdy na základce jsem dělal předělávky textů písniček (kraviny jako těžkej pokondr) jelikož to šlo nějak samo a pak po letech na střední jsem napsal jedno povídání a bylo mi řečeno, že to mám hodit na literární server. Tam se to líbilo, tak jsem sesmolil další věci atd. atd.. Jinak co si o básních myslím? Když už jsem se něco snažil číst, tak jsem nepochopil co na tom ostatním připadá tak zvláštní.

K druhému bodu. Tyto pocity si vyberu např. v galeriích, když chci neklid jdu si zastřílet :) Když chci užaslé mlčení pustím si hudbu z Quidam (http://uloz.to/xBnfezR/brian-eno-david-byrne-atmadja-cirque-du-soleils-quidam-mp3) nebo vylezu na nějakou horu a co se týká vášnivých diskuzí, tak na živo se jim vyhýbám jelikož mi připadá hloupé, aby se ještě dítě bavilo o vážných věcech, kterým nemůže rozumět. Stačí, že to cpu zde na internety :)) Hádat se kdo je lepší je taky o ničem, když má každý jiný vkus

FIN: Ráda půjčím.

KONZUM23: a sakra. tady mám dluh. o placákovi už jsem slyšel, leč nečetl. někdo zapůjčí staříkovi... natasho? :-)

no ono je třeba říci, že k některým autorům lze mít výhrady. a to oprávněné výhrady. egon bondy byl dobrý básník a taky bohužel marxista - no, to je u mě sice blbé, ale jeho boj. ale taky to byl bohužel udavač a to udavač celoživotní a ještě dříve, než *musel*. to už pak ostře kontrastuje s tím, jak na straně jedné výborně v poezii popisuje hnití ducha a kultury v socialismu a nadává slouhům rudých sviní, aby na straně druhé sám vesele donášel. je to pak takové zvláštní číst, jak pranýřuje, docela dobře, co sám dělá. dodnes mám trochu problémy s věrohodností.

nezval pro změnu toužil vyniknout a byl to jeden z "oficiálních" básníků komunistické strany. sice napsal edisona, což je pecka (jeho lyrické slovní poetické ranné bláboly rád nemám), a manon, což není taková pecka jako edison, ale pořád moc roztomilé, ovšem jinak taky napsal řadu poezie, no, průměrné řekněme a přitom zadupal a blokoval řadu mnohem lepších básníků, než byl on sám - halt výkonnej stranickej kádr, že jo. a přitom, což je ironie, byl nezval asi lepší jako pedagog, protože ta jeho přehledová antologie je prostě dobrá. daleko lepší než řada "běžných" nezvalových básní. ale přiznávám, že proti nezvalovi jsem zaujat, jiný by mohl soudit jinak.

ano, kainar si taky smočil. a třeba naopak skvělému krylovi může člověk v jeho úderných textech věřit každé slovo, protože ten pán si s rudými sviněmi zkrátka nezadal :-)

KONZUM23: Souhlas. Placák skvělý.

Oceňuji vysvětlení, které přesáhlo úroveň věty "ty jsi debil" v jiných diskuzích, kde jsem to rozpoutal :)
Rozumím vysvětlení, jen mi ještě nějakou dobu potrvá než si uvědomím, že nejsem génius :))

FIN: příbuzenstvo a kamarády do okruhu obdivovatelů nepočítám, to by bylo o ničem (těm ani nedávám nic číst). Ale když se zalíbí někomu neznámému, kdo je třeba ochotný jet za mnou přes celou republiku, aby si o tom pokecal je docela příjemné (a věřím, že je to pro víc než, že jsem udělal první bobeček).

KANAREK1: *vždycky* se najde někdo, komu se to bude líbit. když jsme byli malí a poprvé jsme se nepokakali, některé šílené ženy - matky, tetičky, babičky - se rozplývaly nad tím, že už kakáme na nočníček. ale... opravdu to bylo tak zvláštní? anebo prostě jen něco, co v určitém stádiu zvládnout musíš nebo bude něco špatně? :-)

FIONOR: ono to totiž bude stejné u všech řemesel :-) jen se lidi musí zbavit té notně nablblé představy, že slova, jen proto, že nejsou hmotná, jsou jaksi výjimečná od těch ostatních. no... nejsou :-)

FIN: já mám své prózo básně a jak jsem psal, jsou lidi, kterým se líbí, takže částečně mám už splněno :)
Až si jednou řeknu, že chci napsat nějaké veledílo pro širokou veřejnost, budu asi naštvanej, že jsem nezačal studovat už nyní :)

KANAREK1: no já ti to neberu. třeba v 70ti napíšeš první ucházející báseň a bude to moc hezký pocit. zda se nebudeš cítit trochu blbě, až si uvědomíš, že studovat, mohls psát podobné už 30 let, to je druhá věc :-)

FIN: ono u překládání literatury jsou asi nutné obě složky. Jak umět řemeslo, tak se umět vcítit. Za to ten co vytváří první dílo si vystačí s tím vcítění se. Je to jen teoretizování z mé strany, tak brát s rezervou :)

FIN: asi je to tak :)) Ale na počítání procent jsem si přišel sám taky až když jsem vystudoval. Dlouho sem se cítil jak blbec, ale když jsem na to přišel, byl to hezký pocit, který za to čekání stál :)

KANAREK1: hele, jsou dva způsoby: inteligentní člověk přejímající již objevené a strýc ze saturnina. inteligent si přečte učebnici chemie, pochopí, že lejt vodu do kyseliny je blbost a ušetří si *vlastní obejv* stylu "popálil jsem se jako debil" (jímž jsem, neboť jsem si to mohl přečíst). strýc ze saturnina sice učebnice ignoruje a na všechno si přijde sám, ale zato mu z továrny na mýdlo utíkají dělníci a dávají přednost mnohem bezpečnější práci v nedaleké továrně na třaskaviny.

je jenom a jenom na tobě, jakou cestu si vybereš :-) (a poctivě se čuti a studovat není o nic méně pocivé než poctivě "objevovat", btw.)

FIN:
FIN: co se týká povinné četby, tak té jsem se vyhýbal jen díky tomu, že jsem bylo zlobivé dítě a když jsem to číst musel, tak jsem to prostě nečetl a raději si nechal dát pětku nebo si někde sehnal zápisek.
Chápu co říkáš a ona to bude i pravda, ale stejně si stále myslím, že jakmile se tomu řemeslu začnu učit získám cizí náviky a nikdy už si nebudu moci říct, že takhle jsem to napsal jen já (ani toto pravda nebude, jelikož téměř vše už bylo napsáno a jen "recyklujeme" témata, ale jde o ten pocit čistého svědomí).

KANAREK1: a když jsme u toho "musí se umět" a "skládat slova = cítit nestačí", tak sám zábrana, náš novodobý překladatelský b-h osobně - v rozhovoru s viktorem janišem:
INTERVIEW: Vždyť překládat je tak lehké... - Neviditelný pes
http://neviditelnypes.lidovky.cz/...ladat-je-tak-lehke-dyl-/p_scifi.asp?c=A070510_195843_p_scifi_hpe
A právě Jan Zábrana říkával: „Pro překladatele jsou důležité dvě věci: pochopit a umět. Všimněte si, že o ,sebeidentifikaci‘, o ,vciťování‘ a ,splývání‘ hovoří zpravidla nepříliš dobří překladatelé...“
víc není co dodat. snad jen to, že zábrana, kromě toho, že skvěle přeložil spoustu prózy (anebo další překladatele řídil, redigoval a vedl), skvěle přeložil i spoustu poezie, například toto:
Horoskop orloje, 1987 - Můj antikvariát
http://muj-antikvariat.cz/kniha/horoskop-orloje-1987
takže je nanejvýš povolán se vyjádřit. a jak stručně řekne to, co já tak velkohubě okecávám - proto je má pravda menší a ta jeho ještě větší a údernější :-)