KANAREK1: nemohu souhlasit. a to zásadně. názor, že stačí skládat slova, je vysoce omylný a vede k nadprodukci upřímně sice myšlených, ale nepodarků až sraček. psaní totiž je řemeslo jako úplně cokoliv dalšího: malování, sochání, keramičení atd.
a po pravdě řečeno, vůbec nechápu, kde a jak se ten názor, že "psaní je něco jiného" vůbec bere? snad proto, že slova jsou nehmotná, zatímco barvy, plátna, hlína, kámen hmotné jsou? pakliže an, je to hluboký omyl. HLUBOKÝ. i s jazykem se musí umět zacházet. jak ti řekne jen kdejaký dobrý/odpovědný překladatel, spisovatel, korektor a editor. (splňuji vše z toho, snad ne dobrý, odpovědný rozhodně.) extra rozvíjet to nebudu - prostě to tak je. vede mě k tomu jen celoživotní zkušenost, přičemž je možno říci, že píši (a později překládám) jen asi tak 30 let. můžeš se zeptat dalších - zde na nyxu například takové natashi, soni1, bublinek, ricarderona, wittgensteina a jiných. psát se prostě musí umět a jelikož se to musí umět, musíš se to naučit. "myslet to upřímně" nestačí, asi jako v případě standy grosse. (hlavně proto, že když myslí někdo, kdo neumí, bývá výsledek často spíš ukrutný než ne.) rovněž šance na originalitu se nezvyšuje - naopak, když neznáš - a učením a čtením ten přehled získáš - leckdy považuješ za originalitu ne snad ani to, co už jiní napsali a lépe, ale často hroznou volovinu nebo banalitu.

zkrátka, osvoboď se, ve svém vlastním zájmu, od dávného lidského vlhkého snu "koláče bez práce" a jen proto, že slova jsou nehmotná (narozdíl od hlíny, kamene, štětců, barev, plátna, látek) si nemysli, že bez práce (kteráž = v tomto případě "musím zvládnout a) jazyk a b) spisovatelské řemeslo) dosáhneš úspěchu v podobě kvalitního produktu. NEdosáhneš. (vyjma géniů - a to většina z nás není, i když si ráda myslí opak.)

Tak já píši i maluji. Když maluji, tak začínám kopírováním toho co vidím a až zvládnu toto dokonalé napodobení, mohu přejít k malbě vlastních představ, bez modelu. To je podle mého věc, která se dá u psaní přeskočit. U psaní se dá za základ brát slovní zásoba a tu získám z mnoha směrů (čtením samozřejmě obohacuji, ale to mi stačí, přehnaně řečeno, číst encyklopedii). Mohu tedy hned začít se skládáním slov za sebe, tak jak mi je příjemné a vývojem osobnosti, rozšířením slovní zásoby se styl pak změní/vypiluje sám a mám naději, že něco originálního udělám. Osobně právě píšu bez toho, abych předtím "cokoli" četl. Ve škole jsem se povinné četbě úspěšně vyhnul. Po ukončení studia jsem zjistil, že mě baví životopisné romány a pár knih jsem už do sebe nasoukal, ale není to mnoho. Přesto jisté zlepšení ve psaní pociťuji já i okolí a pár fandů si to už našlo. Samozřejmě jsem ještě malinký, takže to není perfektní, ale do důchodu času dost :)

KANAREK1: jinými slovy, "originální" můžeš být, až budeš co? umět, kefalín! by zněla moje odpověď. (kromě toho, vzhledem k faktu, že lidstvo píše +- 7 000 let a všude, je pravděpodobnost, že bude někdo z nás zcela originální, vlastně malá:)

KANAREK1: toto nebezpečí samozřejmě hrozí a samozřejmě se tak bude po jistou dobu dít. proti tomu stojí nutnost se naučit řemeslo a celkově přínosy z toho, že je ovládne a pozná různé styly jsou tak veliké, že toto mínus je ve srovnání s nimi menší a nutné zlo. takže řešení je, s prominutím, blbé, správné je mu toto říci a tlouci do hlavy, tlouci do hlavy, tlouci do hlavy. rád bych pak připomenul, že například malíři se učí nebo učívali i přes kopie zdařilých děl jiných.

Co si myslíte o názoru, že začínající básník (a asi ne jen začínající) by neměl číst básně jiných autorů protože pak chtě nechtě přebere styl/část stylu a zbaví se možnosti být naprosto originální.
Souhlasit předpokládám nebudete, ale zajímal by mě názor.

FIONOR: to je zajímavé, ale až v druhé řadě. napřed musí ovládnout vlastní jazyk v jeho vlastní tvorbě :-) pak může přejít na špeky :-)

FIN: wow moc díky úplně koukám na ten výčet a jsem za néj hrozně moc rád, cením si toho a postupně na všechno mrknu, je fakt že jsem trochu tápal kde začít a tak, fakt moc díky :-))

FIN: mrknu na to

BROZ1K: všechno. viz nastěnka. napřed se nauč řemeslo.

je to zkrátka kombinace řemesla (umění psát a napsat), které musíš ovládnout, a pak vlastního podání, což je asi tak x dalších rovin :-)

BROZ1K: no tak jestli začínáš a to první, co tě napadlo, jsou takovéhle interní prožitky, tak okamžitě nakluš do knihovny / využij google a prostuduj si několik autorů. například...
karla kryla - je silnější v písňových textech než v básních, ale obé. protože kryl se zabývá strachem a podobnými věcmi a jednak umí podobná "prohlášení" ukrutně dobře zveršovat - dlouho potrvá, než budeš veršovat jako on, ale přesto - a druhak podat
jana skácela - i ten se zabývá hodně interními prožitky a naučí tě *stručnosti*, čiliže výstižné formulaci, i citlivé formulaci. u podobných věcích je hrozně důležité, abys nesklouzl do patosu, a to se ti stane hrozně jednoduše. toho je třeba se zbavit. podobná vyjádření *mohou být dobrá*, pakliže se patosu zbavíš a k patosu například přispívá přílišné "vysvětlování" čtenáři. ty sice musíš *vysvětlit*, jak to myslíš, ale zároveň ne do detailu, abys čtenáři ponechal prostor. jinak on je za blbečka a ty spíš za kantora. takže "vysvětlit" často lépe vyznívá, když to prostě *zkonstatuješ*, tak, aby čtenář mohl a nemusel souhlasit a přitom tvé vlastní konstatování vztahovalo se na tebe a na té rovině bylo pevné.
nevím, jestli to říkám správně, ale asi bychom se mohli někdy domluvit s natashou a někde na pár slov sednout...

NATASHA: dám si na to pozor, děkuji

FIN: děkuji za reakci a názor, s vlastní autorskou tvorbou ( především v oblasti poezie a prózy) začínám a jsem rád za každý názor, který mi v začátcích může pomoci :-)

BROZ1K: Gramatické rýmy! Okamžitě básničku posílají do kategorie "začátečník".
Čím dřív se jich zbavíš, tím líp.