Dotaz: můžete mi doporučit zdroj (klidně neinternetový), kde bych se mohl dozvědět něco o tvorbě a kompozici básnické sbírky? Našel jsem akorát stručné heslo na wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%A1snick%C3%A1_sb%C3%ADrka

ÚNOR V ZÜRICHU

Sníh na náměstí
neodvážíš se kopce
těch úzkých uliček
vysekaných v ledu

Ale nebe je tak vysoko čisté


ZÜRICH V ÚNORU

Nepřestávají zvonit kroky
po kovových síťkách schodů
vítr hraje na vyhlídkovou věž
dole jezero šperk vsazený do tepaného města

A není větší krásy
bože není větší krásy na světě
nad modré opály na obzoru
zářící sluncem

Prostě jsem si zvyknul
plavat v tvym čase
daleko od břehu
až k těm atolům za horizontem
který rostou z utopenejch vzpomínek
A právě to nám motá hlavy

NATASHA: ... budu žehlit dlouho, já vím :-)

MAEROR: Tobě ta výpůjčka projde ;)

THEFISH: Aha, tak to už to chápu spíš.

NATASHA: díky za postřehy a rady. k tomu písňovému textu - refrén je recitativ, nikoli jako z nouze ctnost, ale na základě předchozí dohody.

THEFISH: Základ se mi líbí, ta scéna, film. Ovšem zdá se mi, že zbytečně čtenáři vysvětluješ, co je za motivací jednotlivých figur, co si o vyprávěném mají myslet.
A taky si myslím, že Ty-vypravěč jsi tam navíc, že to komplikuješ - i formulací Jedy pro mě vždycky měly slabost, přičemž ve skutečnosti člověk má slabost pro jedy a ne naopak atd. Vedlejší matoucí motivy.

Pro mě je u poezie vzrušující to, že čtenáře vrhne doprostřed scény, situace, pocitu, a ve zkratce mu vymáchá rypák v tom, co se děje, a pak ho v tom nechá. Žádné turistické značky, žádné vysvětlivky.

Ten člověk byl cejtit houbama
nejmíň na dvacet metrů
žádný babky a klouzci
ale ty jedovatý a zlý
Jedy pro mě vždycky měly slabost
a někdy se jim nedá říct ne
tak jsem ho sledoval
Chodil dokola kolem bloku s prolukou
kde se v křoví potloukaly toulavý kočky
a snažil se na ně dupnout
prskaly a smály se mu
on zběsile dupal a dupal a dupal
dokud mu nedošel dech
sesypal se na chodník jako vysklená výloha
tisíc malejch kousků zoufalýho vzteku
který už se nikdy nedaj dohromady
a jedna kočka před něj pohodila ulovenýho ptáka
čerstvou srmt
ale ne zle chtěla ho nakrmit
začala lízat rány na jeho střepech
ty kočky ho měly rády
jako jediný na celym světě mu nabídly lásku
a on je za to nenáviděl

NATASHA: díky za reakce, s kruhama psích vojáků máš pravdu, taky mě napadlo, že bych se tomu měl vyhnout, nicméně kameny úhelné a mlýnské prostě kruhů nezbavím.
FIN: střízlivým odhadem tak deset dvanáct kousků, o kterých si myslím, že za to stojí. vesměs z poslední doby. část z nich jsem si dovolil sem vložit. kromě toho občas svedu tuhý boj s písňovými texty. třeba tenhle není k zahození (doufám):


Tančí
jako když si hraje se psem
a všichni panáčkují kolem ní

Kouří
jako když se budí sopka
a její láva taví popelník

Tančí
jak Salome před Herodem
dnes večer ztratí hlavu nejen Jan

Kouří
jako lesní požár krotká
a jen tak mimochodem uštve laň


Ona je přesně ten typ holky,
která ti vezme dech a už nikdy ti ho nevrátí.
Zbyde ti po ní prázdný místo v plicích,
protože v plicích se bere láska.
Teprve z plic ji srdce pumpuje do celýho těla.


Voní
jako starořecká báje
a ve všech chrámech hoří oběti

Mluví
jako když déšť laská vádí
a každá kapka utkví v paměti

Voní
jako když noc letí krajem
bludičky vedou pěší na scestí

Mluví
jako když Ind krotí hady
Láokoón marně věští neštěstí


Ona je přesně ten typ holky,
která ti vezme dech a už nikdy ti ho nevrátí.
Zbyde ti po ní prázdný místo v plicích,
protože v plicích se bere láska.
Teprve z plic ji srdce pumpuje do celýho těla.


Líbá
jako když vybuchne nova
a jejím žárem planou planety

Hřeje
jako druhá láhev vína
a zimní Prahu změní v Aventin

Líbá
jako kněžka Erótova
a ze soch svatých drolí kameny

Hřeje
jako křehká balerína
a s každým krůčkem zmizí ze scény

NATASHA: :D

TOMASZ: Však já vtipkuji. ;)

TOMASZ: ;) Tak já nevím, celé to rozdupu, až se písmenkům polámou nožičky. ;)

BUBLINKY: Poslední strofu ne! ;) Tam to je, a to do značné míry ospravedlňuje i určité prohřešky udělané na začátku. ;) Jsou tam jiné věci k prořezání, třeba "srdce duše".