• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    JJOXER: Ano, někomu nepomůže už nic. Ani když je mu argumentační chyba, které se právě dopustil, přímo naservírována, ji nepochopí. Pro takového člověka nemá smysl něco číst. Ano, nebude ho to bavit. Ani ambice, že by si třeba přečetl pravidla klubu, která by mohla objasnit, že celý jeho boj je jen produktem nedorozumění, neboť toto není klub pro publikaci "říkaček pro Kačky na ubrouscích ze Starbucks", nedává moc naději.

    Víš co, Sašo? Že jo? ;)
    JJOXER
    JJOXER --- ---
    TOMASZ: Přečíst můžu, ale zajímat mě to nebude úplně stejně. Pokud budu chtít napsat říkačku pro Kačku na ubrousek ze Starbucks, tak to prostě udělám bez ohledu na to, jak moc se nad tím kdokoli pohorší.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    JJOXER: Co říct na takto nabubřelé a hloupé vyjádření? Snad jen: něco si o tom přečti. Třeba zjistíš, že se překvapivě jednalo o historický vývoj definovaný především těmi, co poezii psali.
    JJOXER
    JJOXER --- ---
    TOMASZ: Nějaký historický vývoj normy definované hrstkou intelektuálů mě asi nezajímá, proč by taky měl?
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    ITCHYHEAD: a když tedy sám uvádíš, že se ti nedaří tam to "ono" mít, tak proč to zveřejňuješ?
    že mně osobně je takovej přístup úplně neznámej, to je další věc. napsat "situaci" a pak se do ní zpětně snažit něco vložit... buď to tam mám nebo ne. zkoušet naházet význam do textu mi přijde jak tvořit Davida z oblázků místo mramoru.
    ITCHYHEAD
    ITCHYHEAD --- ---
    TOMASZ: není to tak, věř. Například si můžeš jednotlivé fráze rozstřihnout změnit jejich pořadí, nebo jednu frázi nahradit jinou...ale co ti uznám, že oproti holému digitálnímu fontu na obrazovce ten stroj poskytuje širší spektrum prostředků jak něco vyjádřit. opravdu je to téměř bez ega.....a proto..spíš bych od tebe chtěl slyšet zamyšlení nad tím jak básník do textu vkládá ono "víc, než jen co je tam napsáno".... mám zkušenosti s audio-visualním-pohybovým projevem, kde existují jiné metody (práce s tichem, změna intonace, vkládání obrazů do vyprávěného textu, výrazy apod.) V surovém textu se mi nedaří najít bránu k tomu jak tam ono navíc vložit.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    ITCHYHEAD: Kecy, prdy... ;)
    ITCHYHEAD
    ITCHYHEAD --- ---
    TOMASZ: v poezii určitě a tak do toho buším co to jde abych se pohnul z místa:) píšu na stroji, protože se mi tím lépe tříbí obsah-slovosled-rytmus toho, co píšu a navíc mě baví do toho bušit. nemám sebemenší touhu maskovat obsah formou.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    JJOXER: Ale nebylo to tak odjakživa. Tohle je důsledek básnické moderny: přehodnocení a posunu a odklonu od dříve čistě estetické tvorby, který probíhal zhruba ve druhé pol. 19. a první pol. 20. století.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    JJOXER: Ne, nestačí. V určitém náhledu se poezie odlišuje od všeho ostatního právě tím, že je v ní víc, než jen co je tam napsáno. S touto premisou mohou i některé prozaické texty vyvolávat ve čtenáři podobný prožitek jako poezie (třeba scéna z Quo vadis, kde Marcus Vinicius poprvé navštíví kázání apoštola Petra, při které si cvrnkne do gatí i kdejaký pohan) a tam někde nacházíme hranici, za kterou se už bavíme o "verších v próze". Zatímco jiná próza může bez újmy být prostě jen zábavná (třeba Stopařův průvodce po galaxii) a všichni jsou spokojeni. Jen u té poezie to nejde, protože ta je definována právě tím "něčím navíc".
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    ITCHYHEAD: Ty být tak rozervaný básník, že psát na balicí papír of fišendčips na starém psacím stroji... úplný Heminkvej...

    Chápeš, že jsme se tu nedávno přesně o tomto bavili, že snaha naservírovat nám to i s vizuálem špatný text nezachrání.

    Jo a Nanthei ještě zapomněla zmínit dost velkou porci pathosu.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    ITCHYHEAD: Ty jsi ještě panic? ;) Pokud jde o poezii, pak nejspíš ano.
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    ITCHYHEAD: jak cokoli, co píšeš, souvisí s tím, co píšu já? že mi _vysvětlíš svůj pocit_ z toho, co jsi sám napsal, má změnit můj náhled na ten text? no, ne.
    a kromě toho řešit, jestli já jako čtenář bych se hypoteticky zachovala tak, jako imaginární dívka v textu, je tak absurdní, až je to zábavný :D

    taky mám pocit, že nerozumíš pojmu "klišé". ne, ty pohádky nejsou. často opakované a již vyprázdněné výrazy, metafory, fráze v určitých kontextech bez invence však ano.

    původně jsem reagovala na "jsem zvědavej, co řeknete". tak jsem řekla ;)
    ITCHYHEAD
    ITCHYHEAD --- ---
    NANTHEI: dokázala by ses uvolnit natolik a na takovém místě začít tančit a vysvléknout se do naha? já být na místě toho chlapce, určitě by mnou nervozita projela. ta slova nepojednávají o ničem jiném, než o přerodu ze studu/strachu/obav v odevzdání se zapojit se do proudu dění vlastní tvořivou silou.

    Jestliže dané pohádky jsou klišé, je subjektivní. Já osobně v postech tohoto klubou jako klišé vnímám vulgarismy.
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    ITCHYHEAD: eh.. vlastně počínaje dívkou tančící na palouku, přes kroky v mechu (obojí jak kdybys ukradl z večerníčků - víla Amálka, pohádky z mechu a kapradí) po "spojeni v nahotě".
    ale předmětem toho vyjádření bylo, že je to popis nějaký situace, který na mě nepůsobí vůbec ničím. v tom se pro mě nějaký "spojení v nahotě" ztratí.
    ITCHYHEAD
    ITCHYHEAD --- ---
    NANTHEI: mohla bys být konkrétní ohledně těch klišé?
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    JJOXER: ale TO je ta přidaná hodnota, kterou jsem myslela. si to přečti ještě jednou - vidím popis situace obsahující klišé BEZ ničeho navíc. nepřijde mi to ani zajímavé, hluboké, chytlavé, ani zábavné, když už tedy mám být surově konkrétní.
    JJOXER
    JJOXER --- ---
    To už je podruhé v krátké době, co vytahujeme koncept přidané hodnoty v kritice tvorby. Je to opravdu na místě? Nestačí hodnota estetická, nebo ta zábavní?
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    ITCHYHEAD: já vidím popis nějaké situace s pár klišé k tomu, ale žádnou přidanou hodnotou.
    ITCHYHEAD
    ITCHYHEAD --- ---
    Dal uz ji nedotahnu, jsem zvedavej co reknete. Uz je to alespon poezie?

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    CICHLASOMA: Poslyš, Ty se tu snažíš o úplný a přesný výčet všech možností, kterým lze formálně málo co vytknout. Já -- protože narozdíl od Tebe už vím, jak dokážu být ukecaný ;) -- se snažím o jeden přesný řez, kterým bych rád vystihl jednu momentální podstatu věci. Obě metody mají i své zápory. Já se snadno můžu netrefit a Ty můžeš celou diskusi i s jejími případnými přínosy zasypat pískem, kterým se nikdo nebude chtít prohrabávat.

    Když se koukneš na kontext, zdá se (aspoň mě) všechno, cos k tomu napsal málo pravděpodobné pro případ té dámy, které jsme se snad už nadobro zbavili, a tudíž irelevantní. Je to něco, co by mělo své místo ve vědeckém pojednání, pro které by tento případ byl jen jedním ze stovek sledovaných, ale tady je to jen tl;dr.

    Ta madam totiž hlavně postrádá tu nejvyšší naléhavost, a dokud to tak zůstane, nikdy nebude schopna nadřadit své dílo potřebě podrbání vlastního ega. Proto se bude opakovaně dostávat do pasti, kterou nám tu popsala, kdy si kritiku přebírá tak, že se pak snaží zavděčit svou další tvorbou kritikům, místo aby si šla za svým a kritika ji jen usměrňovala.

    Jsem si vědom určitých zjednodušení v tom, jak jsem se k tomu prve vyjádřil. Ale troufám si říct, že nastala "bez újmy na obecnosti". Samozřejmě, že by si člověk měl sám jít za svým, např. vybírat témata, o kterých píše, a že je to něco jiného, než být sám sobě soudcem a kritikem svého výsledku, což je cesta do pekla. Nicméně někteří jedinci nejsou s to tyto dvě věci ve své kognici oddělit (což už stihli prokázat), tak do toho nemá ani cenu zabředávat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam