TIMA: tak nějak to vnímám, protože mi to takto bylo vysvětleno. Že dítě potřebuje znát hranice a pokud se to neodchytí včas, tak je problém. A když dítě ty hranice překračuje, jak mu jinak dát najevo, že to a to nesmí dělat ? Trest je tedy v tomto případě výchovný prostředek, jak dítě naučit základní pravidlo (opravdu to základní). Ono to slovo trest zní hrozně, ale nic drsného se za ním neskrývá (většinou jsou to projevy negativních emocí jako křik, vyhrožování, zamračení se). Jen je imho nutné, aby děcko přesně vědělo za jaký konkrétní čin je trestáno a aby nedošlo ke ztrátě sympatie, lásky, důvěry k němu.
YMLADRIS: Děti, které jsou ještě malé trest nechápou není třeba trestat, ale třeba ta naše Ela to je dílo. Je třeba problém, aby si oblekla bundu, když je zima.
Možná jsem to předtím dostatečně nevysvětlil s tím trestem sladkostí. Dítě si samo bez zeptání někde najde čokoládu a celou jí s ní. Pak chce jíst další sladké jídlo a ty jí to nedovolíš. Je to vlastně trest za to, že už jednu sladkost spořádala.
A jsem zase u toho jak už jsem to tu kdysi psal, jak naše současná společnost negativně determinuje naše životy. Indiáni v pralese trestat nemusí, naše společnost svázaná pravidly a regulativy ano (viz např. vězení).