YMLADRIS: zacala sem cist how children fail ale ten mi zatim tolik neoslovil, mozna taky kvuli tomu, ze mi vekove to learn je bliz tim, ze pise minimalne zatim o decka 1,5-3 let. mi fascinuje, jak zkouma treba ruzne moznosti proc ti decka delaji veci co delaji oproti tomu normalnimu "[dite] otravuje". ja a vlastne taky tam hned na zacatku byli power games i kdyz on je zrejmne tak nenazyva (:

LYDI: jojo holt mne ted taky zaujal. cetla jsem sbornik clanku, Learning all the time, a zas mne to zmotivovalo vazne uvazovat o moznosti toho unschoolingu (jako ze nechat to fakt na decku, cim se chce zabyvat...). Porad dokola tam vysvetluje, ze vyucovani nefunguje, z ruznych duvodu

ctu ted how children learn a hodne se mi to libi! to sem vlastne asi jen tak chtela tu sdilet a doporucet (: treba je to i jedna moznost knizky KOTENCE. mozna je to mimo ... ale ja si ted rikavam, kdyby jen nektere starsi generace byli schopni videt decka takove, jak to vnima on....

KOTENCE: rozumim. nevim. Hruza!

Muzes mrknout na Faber, tam je fakt hodne prikladu konrektnich, a taky to zacina potvrzovanim pocitu. ALe nevim zda to k necemu bude kdyz dite primarne nema prostredi kde by vychazeli vstric jeho potrebam... nazev knihy Jak mluvit aby poslouchaly by ostatne mohl matku zaujmout

http://knihy.abz.cz/imgs/teaser_pdf/4449788025117477.pdf

YMLADRIS: holcicce jsou tri. Porad na ni jecej a vyhrozujou, ze dostane na zadek/lepaka. Casto i dostane. Nic ji nedovolej, takze vubec nevi, jak si muze hrat, a tim padem dela lumparny (to je cokoliv od hrabani kvetinace po vbihani do silnice). Babicka je jeste horsi, ta snad ani neumi mluvit normalne. Ta holka proste neposloucha, protoze at dela cokoliv, stejne dostane vynadano, takze "ne" uz nema zadnou vahu... Dlouho ji i krmily a oblikaly, nic nemuze delat sama. Potvrzovani pocitu zkousim, kdyz se vidime a funguje to skvele.
Ted me uplne vydesilo, kdyz mi kamaradka licila, jak sla mala na zachod a nejak se ji to nepovedlo a pocurala si kalhoty a podlahu. Holcicka zacala neuroticky poskakovat, hrozit prstikem a neco drmolit. Tak se ptam, co rika, a prej "jsem se pochcala"... Tak asi tak.
Tata s nima nezije, je to uplnej zoufalec a kamaradka ma dve prace, protoze bez vzdelani v jedny moc nevydela. Vidim, ze se kvuli tomu diteti opravdu snazi, ale bohuzel se tam predavaj vzorce z minulejch generaci a jeji matka to je postrach vsech respektujicich rodicu.

KOTENCE: tak muzu te zkusit chvilu koucovat :) treba to nejak vymyslis. Z ceho je ta kamoska nejvic nestastna = mohla by mit nejvetsi motivaci poslouchat nejaky rady? Jsou to nejaky situace kde by se dalo vyzkouset potvrzeni pocitu? Jak mas velky dite, je mozny aby to uz u vas videla v praxi? Za druhe, muzes se svym deckem predvadet mocenskou hru (dobijeni baterky ditete?)? Tyto dve veci nekdy mivaji cena/vykon docela zasadni efekt, kterej muze u toho rodice vzbudit zajem. Jak stare je to dite?

YMLADRIS: Jo, chápu. Já bych právě ráda přišla na nějakou, kterou by si přečetla s chutí. Není to zase tak, že by byla všemu uzavřená a nezajímala se. Jen se k ní některý věci vůbec nedostanou, protože nemaj jak. A říkat něco zkouším, ale to všichni víme, že nefunguje :-(

YMLADRIS: leda snad kdyz bys autenticky zarila nadsenim stylem "precetla jsem uzasnou knihu fakt to funguje...", ale kdyz uz predem vis ze ji das americkou blbost s sirokym radkovanim, tak fakt nevidim proc by to mela cist. Jestli jsem srozumitelna

KOTENCE: Tim ze ji koupis knizku kterou neprecte ale te holcicce nijak nepomuzes, maximalne oblbnes svoje svedomi. Nee ze bych mela konstruktivnejsi radu, ale "Mam pro tebe takovou knihu..." mi prijde teda ztrata casu nevim no

YMLADRIS: Aby se trochu zamyslela. Je mi toho dítěte a vlastně i jí trochu líto a děsím se, co z tý holčičky bude. Ona si myslí, že má zlobivý dítě a určitě je přesvědčená, že dělá věci správně. Nemá zájem sama od sebe. Ale já se na to nemůžu koukat, je mi z toho hrozně smutno. A je to moje kamarádka.

Můžete mi doporučit nějakou knížku o respektující výchově pro matku ze sociálního suterénu?
Patrně nikdy v životě žádnou knihu nepřečetla. Možná takovej ten americkej styl s širokym řádkováním a spoustou příběhů ze života?

TORUVIEL: Díky za doporučení, fakt moc pěkná kniha. A možná si jí přečte i muž, když tam nejsou ty koberce lásky :-)

LYDI: Tys to neřekla, ale vyznělo to v kontextu debaty, že než jít do práce a dítě strčit dítě do nekvalitní školky, tak radši zariskovat a do práce nejít a vydržet to, což by v praxi znamenalo pro mě i nadále se uskrovňovat. Mně to těch šest let nevadí, ale víc bych nedala, vyhořela bych.

MARKYSHA: Ono je to akorát reakce na nějakej ten článek, co tu tušim taky proběhl...

MARKYSHA: ale kde sem to rekla / kde to tak vyznelo? ja rozhodne nerikam ze nic nepotrebuju a muzu byt pouze s ditetem!

LYDI: Trochu snažila není obětovat jim svůj život, pokud bych se vzdala svých potřeb, které se vylučují s dětmi. Tys řekla, že nic nepotřebuješ a nevadí ti být pouze s dítětem, tak fajn. Já si myslím, že to není nutné a ani imhp prospěšné, pro nikoho. Ad práce po 7 a více dětech, Malke to vystihla přesně.

MALKE: ha ha, koukam, kam se to moje "na party ted nepotrebuju" dostalo. hledanim praci se strasim nehorazne tak i tak. bych se strasila asi i bez ditete

TORUVIEL: jo pardon, já si vůbec nevšimla, že to dáváš jako samostatný příspěvek a myslela jsem, že je to reakce na mě.