YMLADRIS: Odjakziva me silene vadi vetsi deti sislajici pres dudlik. Uci se mluvit a myslim, ze tohle ji k tomu moc neprospeje, ba naopak. No a zubarka me trochu vydesila, ze ma hlubokej zkus, coz bylo uz skoro pred rokem a dudliku se primo zdesila a rekla "hned zrusit". Dodnes jsem se uklidnovala tim, ze je to "jen na spani". Taky me stve, ze ho celou dobu pouzivala tak rozumne a nejaka zavislost se neprojevovala a ted, ve veku, kdy bych si ja uz predstavovala, ze je cas ho zrusit, se to takhle zvrtlo. No, dcera ma na zruseni holt jinej nazor:/
Snazim se ji v danej moment vzdycky nabidnout jidlo a piti (pomerne blbe ji) nebo odlakat pozornost, ale mam dojem, te to uplne nezabira. Asi holt pretrpim ty slzy a budu trvat na tom, ze dudlik jen na spani. Doufam, ze ji tim neutvorim nejaky trauma.