NACITALKA: Kde vidíš ty rozdílné reakce? Asi čtu nepozorně, ale nevidím tu nic ani o čarodějnicích, ani o Adonisech, akorát fórky na obě strany.

DELIRIUM: Ale to byla hned od začátku promarněná šance. Něco ve stylu: "jak jako až za půl hodiny? tak dlouho nevydržím! Chci tě hned teď, ikdyby si měl přijít celý mokrý. Já totiž potom z tebe to oblečení zubama strhám a usuším vánkem svých vlasů. "

Věřím že tenhle scénář v kombinaci s toustovačem za 20 k mohl mít fakt grandiózní gradaci. Ale tak chápu, že dobrdrůžo jsi asi nehledala. Škoda:(

Je zajímavý vidět tu rozdílnou reakci.

Muž si postěžuje, že příchozí dáma nebyla jeho gusta i hromadně se začne souhlasit a potvrzovat, že to určitě byla nejméně velryba půvabu a věku čarodějnice.

Žena si zde postěžuje na vzhled a věk partnera v nabídce a hle, houfně jsme utvrzovány v tom, že to jistě byl Adonis v nejlepších letech jen naše vybíravost ho zohyzdila.

:D

DELIRIUM: ty jsi divná, nic tak nerozpoutá v ženě erotické touhy než pohled na svalnaté mužské nohy v barevných prstových ponožkách......

SITH: tato uvaha ma jednu zasadni chybu: staci se podivat kolem, kolik wtf lidi je ve vztahu. Takze to fakt neni o tom. Cele je to dost o nahode a ne o kvalitnich/nekvalitnich kusech. Kvalitni pro jednoho muze byt nekvalitni pro nekoho jineho.

Ještě sem si vzpomněla na jednoho experta.
Čekala sem na něho přes půl hodiny, protože prý potřeboval, aby země po dešti trochu oschla. Bylo léto a moc sem nechápala důvod, ale když už sem byla na místě... No a on přišel v takových těch prstovych ponozkach místo bot. Byly kriklave modrožluté. Už sem chápala, proč nechtěl chodit na mokrém povrchu, nicméně sem nechápala, proč si tohle někdo bere na rande.
Pak sem se dozvěděla, že má doma kolo za 200 tisíc nebo toustovač za cca 20 tisíc a když budu chtít, pozve me k sobe domu na ty toasty. Tak sem mu pogratulovala a zeptala se, zda za ty prachy umí aspoň mluvit. On se urazil a pak mi od něj přišlo, že se k sobě my dva nehodime.

SITH: však já se vůbec nepříčím realitě. naopak člověk si oddechne, že dokonalá příležitost zřejmě protekla mezi prsty už někde na maturitaku. Život není jen o tom, jestli jsi nebo nejsi v chomoutu. Takže i to seznamování je víc na pohodu, protože zas o tak moc už nejde a situace může jen potěšit.

a tak co se čeká? každý kvalitní kus je už dávno rozebraný a tak zůstaly neideální kusy nebo kusy, co se jim nepovedlo manželství a s dvěma dětma a šílenou ex / šíleným ex zkouší najít druhé štěstí. Červené praporky všude, ale ten, kdo sám hledá, těch praporků má u sebe také

HONZA09: Já zas včera četla, že ženy ze seznamek jsou jako parkovací místa. Ty nejlepší jsou zabrané a zbyly jen ty placený, nebo pro invalidy..... :))

ALTOR: Mě se líbí takový přirovnání, co jsem kdysi slyšel. Že hledat po třicítce nějakého single partnera je jako hledat nejmíň rozbitou věc na smeťáku. :)

RENA_SULIROVA: nevim, jak je to teď, ale dřív šel profil založit i jinak než přes telefonní číslo (tuším, ze klasicky přes jiný účet: Facebook profil nebo Google účet).

pokud to už nejde, sežeň si nejakou další SIM/tel.c.

problem solved ;⁠-⁠)

Ja ten nyx i po 23 letech fakt miluju kurva :D

DELIRIUM: Nebo se špičatým kloboukem.

Koukám id SENIN má jako ikonku morče. Náhoda? Nemyslím si!

DELIRIUM: To by se neztratilo v [Bizary ze seznamek, aneb jak nerandit]

Tak já tu jako ID SENIN též prispeju svým Troškou do mlýna, ať to tu není jen o velikosti prsou.

Před pár lety, když sem měla ambice se seznámit, sem šla na rande a typkem, který byl už od prvního pohledu divnej. Nicméně sem si říkala, že nebudu povrchní a dám mu šanci. Nejdřív sem z něj nemohla vymamit skoro žádný slovo, tak sem mlela píčoviny, aby to nebylo tak trapný. A potom se rozmluvil a bylo to asi ještě horší, než kdyby mlčel.

Začal vyprávět o tom, jak si roky skladoval mrtvá morčata v mrazáku a prevazel je v batohu různé po Praze a následovala historka, jak nějaký stroj urizl jeho kolegovi ruku a on pak v šoku chodil po práci a tahal tu ruku, co už visela jen na šlaše. To se neobešlo i bez názorné ukázky, jak to asi vypadalo. Další storka byla něco o obesenci. Proste hoch, co ma pro strach udelano a urizly ruky ani smrti se nezalekne.
Naše idylka pokračovala a najednou slyším silnou ránu a tristeni skla, prostě zvuky nehody. Tak tam automaticky jdu, kdyby bylo třeba pomoct, zavolat sanitku atd. On stojí na místě a pak z něho vypadne, ať na to seru, že se na to nebude koukat a že se o to určitě postará někdo jinej.
Tak sem tam stejně šla a on za mnou jako spráskanej pes. Nic moc se nastesti nestalo, ale to sme nemohli vědět.
Nicméně sem se pak vymluvila, že mi je zima a jela sem domu. Myslela sem, že mi potom už nenapíše, ale omyl. :")