pardon za velikost

prochazka okolo Housky :)

FRENNET: super, díky za tip! Vlastně už mi to jednou někdo radil a já to mám někde zasunuté ve vnitřním to-do listu, ale ještě jsem to nezrealizovala - tak zkusím stihnout teď v prosinci. Máme jinak samé obyčejné dětské ponožky z běžných obchodů, jejich hřejivé vlastnosti jsou téměř nulové.

FRENNET: taky jsem je mela. A v nejhorsim jsem davala moje funkcni zimni ponozky - vypadalo to trochu divne, ale zase dosahly az za okraj satku.

RYNA: na ty studeny nozky mu kup ponozky z ovci vlny. Ted na vanocnich trzich je maji snad vsude. Nejmensi cislo teda 14-15. Nicmene, ja jako vecny studenonozec, jsem si je poridila a okamzite teply nohy. Male jsem je taky koupila a funguji.

JANISKA: Pokus cislo dve nastal vecer, kdy byl v dobrym rozpolozeni. Asi dve minuty plakal, pak se postupne uklidnoval. Podporila jsem to dudlikem a jemnym pohupovanim a za pet minut usnul :). V euforii jsem v tom zustala asi jenom 15 minut, vyzkousela stabilitu, okoukla se v zrcadle, vyfotila se manzelovi, vyzkousela kabat, kterej nezapnu ;).
Ja chci moc nosit, vnimam to jako vyhodu pro nas pro oba. Zitra ho nabalim a vyrazim na kratko ven, abych testovala dal. Doufam, ze to dopadne dobre, ted jsem mela jenom tilko, vlastne mel hlavicku primo na moji kuzi, tak snad to pro nej nebude v obleceni moc rozdil. Navic on teda nesnasi, kdyz je nabalenej. Ale ono to postupne pujde, verim! :)

DALEEN: no ale co záda? já tohle taky pořád řeším, mám trochu strach, že mu fičí na ledviny.
a na nohy jsem mu koupila termobotky (z háemka teda, takže těžko říct, co to je za kvalitu) a stejně je má pořád studené :/
JANISKA: souhlasím, taky jsem přesvědčená o tom, že sebejistota dělá hodně. kamarádka má jako matka problémy přesně v těch oblastech, kterých se předem hodně bojí, a šátek je jednou z nich - kvůli tomu nošení vzdala a to mi přijde škoda.

mám radost, jsem si vymyslela zimní zateplení mezi šátek a bundu, koupila jsem tenkou termofolii, tak uvidím:) jinak už jsme nošení testli i v mínus dvou stupních a syn byl i po hodinové procházce pěkně zahřátej..

VENIKA: Netvrdím, že to u tebe bude probíhat u tebe stejně, ale mně malá první tři pokusy o nošení v šátku ze začátku (bylo jí jen pár týdnů) docela ořvala, vždycky ale po chvilce nošení za rychlý chůze, hopsání a vydávání uklidňujícího ššššš usnula a nošení se stávalo postupně čím dál snazší. Po nějaký době mi usínala v náručí už během dotahování šátku a nějaký hopsání vůbec nebylo potřeba, jednou jako mi maličká usnula ještě na rameni; teď už to uspávání takhle jednoduché zdaleka není, ale v šátku je dcera vždycky klidná, pokud není hladová/ počuraná nebo pokud se už po delší době nošení nepotřebuje protáhnout :) Když u nás byla lektorka šátkování, říkala, že to může být i tím, že se dítěti v náručí najednou uleví a potřebuje si postěžovat kvůli předchozí "separaci". A že po čase se to zklidní a miminko bude fakt spokojený. Neříkám, že to je nutně správná interpretace, ale u nás to tak asi fungovalo. Jinak taky měla malá fázi, kdy nechtěla nosit od muže, a teď ji nosíme já, muž i tchyně a všude je spokojená. U muže podle mě dost zafungovala jeho narůstající sebejistota - v šestinedělí se mě muž ptal pokaždé, jakmile malá zakňučela "pomoc, co mám dělat", teď už je naprosto suverénní pečovatel. Prý miminka tu nejistotu z rodiče vycítí a můžou být taky nejistá (cítí se pak v ohrožení). Tak hlavu vzhůru, věř si, že děláš pro svoje dítě to nejlepší, a určitě to bude dobré a nošení se vám oběma moc zalíbí.