POZITRON: no... dítě potřebuje posílit svaly tím, že s nimi samo hýbe. Pokud nemá dostatek příležitostí vědomě se pohybovat (ideálně na tvrdém vodorovném podkladu, kdy jde čistě proti vlastní váze a z neutrální polohy), tak bude ve vývoji zaostávat, a protože používáním svalů jde zpětná vazba do mozku, který se tím nebude optimálně rozvíjet, tak to bude mít dopad jak na psychický, tak na motorický vývoj.

Pasivní pohyb dítěti nestačí, musí tam být aktivní složka.

BODY_SUIT: moje pediatra zase rika vsem satkum Vatanai:)) ona proti satkum nic nema, kdyz je to rozumny, ale minule tam mela pry maminku s miminem 4m, ktery lezelo a melo porad rucicky nalepeny na hrudniku, vubec rukama nepohnulo. a z mamy pak vylezlo, ze ho má cely den krom prebalovani uvazanyho v tom Vatanai a večer ho zavazuje pevne do zavinovačky.
takze nedivím se nekdy doktorum, ze to nošení berou opatrně, když se jim tam vyloupne takový exemplář:)

Zephyr Perlato - moisha.cz
https://www.moisha.cz/archiv-vzoru/zephyr-perlato/

dnes jsem zkoušela šátek Moisha Zephyr Perlato s merinem a angorou. je to pecka!! je to skoro stejný šátek jako moje Laguna (té jen chybí angora a má trochu jinou bavlnu), takže jsem mohla aspoň udělat zajímavé srovnání.
Laguna je trošku "chlupatější" a tedy ještě měkčí než Perlato, které je ale taky měkkoučké, lehoučké a ňuňavé. Perlato je zároveň malilinečko pevnější v úvazu, takže Laguna se má sklon malinko prověsit, kdežto Perlato se během 2hodinové procházky skutečně ani nehnulo. 10kilový nošenec a KSK s roztaženými pruhy přes zadek.

rozhodně je to úžasný šátek a kdybych neměla Lagunu, tak bych si asi Perlato chtěla koupit (beztak se mi hodně dlouho líbilo a dost jsem mezi nimi loni váhala).

já třeba skoro vůbec nenosím doma a celkově jsem doma přestala nosit dost brzo, spíš výjimečně použiju šátek když chci třeba žehlit, a dítě mi na ten jediný spánek dne co mívá nějak nechce usnout, tak si ho dám do šátku a prvních 20 minut u žehlení "tancuju"... on mi tam ale stejně nevydrží spát déle než cca půl hodiny, a když nespí, musí se něco dít (chůze) jinak tam nevydrží. takže je to jednoduchý. navíc už šátkem ani neuspáváme večer (přestal se dát vyklopit a navíc mě pak už štvalo že mi to krade čas který bych mohla dělat něco jiného, páč nespal víc než hodinu v kuse ani pak v postýlce). takže moje jediné nošení je, když jdu do města a nechci tahat kočár (a do města to mám 10 minut) anebo když jdu prostě na nosící procházku, což je tak jednou za dva až tři dny, i když bych raději denně, abych měla aspoň trochu fyzický výdej...

v kočáru je teď Bart už moc spokojený, když může sedět a dobře vidí a taky jsem pořídila lepší fusak a nesjíždí nám pořád dolů. i se tam docela hezky prospí, hlavně teda když se mi to nehodí :D

ja mam teda nekdy dny, kdy se dcerka 11 m / 10 kg nosi v nositku klidne i tech 6 hodin. bez protestu. motoricky a celkove velmi prospiva, rekla bych. od malicka je velmi kontaktni, hlasite si rika, co jo a co ne, a proste jsou dny, kdy je na mne nalepena. kocar konecne postupne tak nak bere na milost, i kdyz prelozit ji tam z nositka ve spanku je zatim zcela scifi. jinak uspavaci vychazka je tak na 2 hodky, nicmene vic nez 3 hod. v kuse se uz to ani moc neda. kdyz k tomu pripocitam presuny po meste, uspavani a takove to domaci solichani, kdy odmita bejt sama a mam ji na zadech, pripadne kdyz ma tezkou nepohodu kvuli zubum, na tech 6 se naky dny s prehledem dostanu...

POZITRON: znám ženský co říkaj že nosej dítě "celej den". což znamená opravdu dost hodin denně, třeba šest, osm, ale vždycky se jedná o děti maximálně do cca dvou měsíců, když jsou prostě ještě pidi a většinu dne prospí. moje dítě bylo první měsíce (ehm prvních asi šest měsíců) příšerně uřvané a hrozně nerado někde leželo. takže by se nabízelo, aby to bylo jedno z těch dětí, které matka tahá pořád. jenže ono i to malinké miminko si většinou řekne, že tolik nechce tahat! mě nošení baví a stejně si pamatuju nespočet situací, kdy mi dlouho řval a já ho nakonec vztekle hodila do šátku jako poslední možnost co s ním a on zázračně usnul, takzvaně si objednal šátek. navíc třeba první měsíc mi to šátkování moc nešlo, takže i když výsledek býval super, často jsem to vzdala už na začátku a vůbec nevázala některé dny (a zpětně jsem toho litovala, protože šlo jen o to že se mi nechtělo do činnosti, která mi nešla snadno).

postupem času, ať chceš nebo ne, to dítě nosíš méně. ono méně spí, začne se v šátku vrtět, vztekat, vyndavat ručičky, a zjistíš že ho tam můžeš mít jen tehdy když ono se nechá. někdy ve 3 měsících se většina dětí hodně vzteká, protože je v období kdy začnou ovládat svě ruce, a tak je používají co to jde a vyndavají je a kroutí se jako hadi a vypadá to že se nosit nechtějí. proto odrazuju všechny maminky, které chtějí nosit až později a přeskočí ten začátek. na nošení je miminko potřeba zvyknout od začátku!! nošení je pro něj věc přirozená, takže na začátku ho to nemusíš nijak "učit", prostě ho tam dáš a ono je spokojené (pakliže to uvážeš pečlivě a dostatečně utáhneš -nemají rádi nejistotu v málo utaženém úvazu), ale pokud začneš v tom období kdy máchá rukama a pořád sebou šije, tak si zaděláváš na to, že vás to nebude bavit ani jednoho a vyprdnete se na to.

no takže toto období jsme překonali (s pár mými záchvaty vzteku a pár výkřiky "zkurvený nošení!" na adresu toho sígra, co se snažil pořád dostat ven), a dneska si prostě připravím šátek, strčim tam dítě, dítě si položí hlavičku na můj dekolt, nechá kolem sebe utáhnout šátek a pak se radostně rozhlíží po okolí a v 90 % případů sebou nijak nemele. nedávám ho tam ale hned potom, co se dobře prospal třeba v postýlce nebo v kočárku, to by nemělo smysl - leda bych zrovna potřebovala někam odejít.

no a další věc je samozřejmě hmotnost dítěte a to že to větší dítě se skutečně potřebuje častěji protáhnout, změnit polohu, víc čůrá atd. myslím si že v synově aktuálních 10 měsících a 10 kilech jsou ty dvě hodiny nošení v kuse tak nějak maximum co dává smysl a je to i maximální délka procházek, na které chodím v kuse bez vyndání z šátku.

GLOBALISTA: mně přijde, že někteří fyzioterapeuti či lékaři si myslí, že ty děti nosíme v šátku 20 hodin denně. To bych pak chápala nějaké strachy o vývoj. Ale je to jako s těmi lehátky apod. Vždycky záleží, jak se to používá. Pokud někdo své dítě zanedbává a nechá ho celé dny ležet v lehátku, nebo naopak má půlroční dítě od rána do večera přikšírované na sobě, pak se může stát, že dítě bude mít zpožděný psychomotorický vývoj. Ale pokud nosím dítě tak dvě hodiny za den, nějaký den občas vynechám a někdy holt potřebuju nosit na pochůzkách výjimečně víc, a jinak se mi celé dny dítě batolí po koberci, tak mě ty kecy trochu štvou. Ale stačilo by podle mě trochu důkladněji si o tom pohovořit s konkrétní maminkou a ne to rovnou odsuzovat, myslím to nošení. Já mám miliardu selfíček s dítětem v šátku a můžu vypadat jako maniakální nosička, a přitom tam to dítě tráví tak hodinu z 24 h denně.
Moje tchyně si taky myslela, že když ho budu furt tahat, tak bude opožděný, ale už si ty řeči dávno odpustila, když vidí jak je neuvěřitelně silný, šikovný, pohyblivý.

BODY_SUIT: no jo, ty manduky jsou zlo! Skoro stejny jako ty internety... Ja bych to zakazala :)

Dneska jsem byla na nosicim srazu v novym jicine a jedna holka tam mela uplne bozi, uzasny, krasny, nununu satek, ktery si sama utkala!!! Ma uz i znacku, ale tu si nepamatuju, zjistim a poslu odkaz.

KLEVKA: no jo, pani Kiedronova zpusobila depresi nejedne matce :-)

POZITRON: ale kdyz je v satku nebo v nositku spravne, tak ma hlavu podeprenou a krasne chranenou. Zkus se zeptat ruznych fyzioterapeutu... Je to stejny, jako s bf botama - nikdy se neshodnou a co clovek, to nazor.