XBAHNO: helium udrzi tlak nad kapalnym ... v zemske gravitaci. coz je zrychleni.

PES: no nepraktičnosti výroby a skladování vodíku se s Elonem celkem shodnu... na Zemi i v kosmu :-)

XBAHNO: asi jo. mě vždycky nějaká takováhle drobnost připomene, jak je to vlastně ehm... raketová věda :-) Dokonce i můj aktuální oblíbený alternativní pohon pro horní stupně, tedy solárně-termální motor, by nejspíš byl slušná raketová věda, pokud bych se se specifickým impulsem chtěl dostat na lepší číslo, než u kryogenních motorů...

pořád mi teda není jasné, jakými zásadami se ve stavu beztíže řídí velikost a tvar bubliny plynu, resp. tvar kapalinového blobu. něco se díky povrchovému napětí bude chtít minimalizovat... asi rozhraní plyn - kapalina? - a to povede k tomu, že se bude kapalina snažit přisednout na stěny nádrže, dokud to aspoň trochu půjde? vlastně se začínám divit, že rakety ve stavu beztíže vůbec fungujou :-)

KAERO: no, nejsem velký guru, ale napsal jsem do googlu "ignition download pdf" a našlo mi to:
https://library.sciencemadness.org/library/books/ignition.pdf

:-)

ANDELIN_GZEMI: skoda, ze nam SpaceX neukazuje tah Raproru v 50 odstinech sedi :D
Kdyz tedy vime, v jakem velkem rozsahu se daji Raptory regulovat.

XCHAOS: Hlavně helium je jediný, který udrží tlak i nad kapalným...no vlastně čímkoliv. Levný dusík by nad podchlazeným kyslíkem zkapalněl. Ale imho tam stejně bude nějaký "pytel".
Ignition! rozhodně není jen o hypergolických palivech, tomu je tam věnována jedna kapitola, byť vcelku bohatá. Ale zrovna kryogenní paliva se tam řeší poměrně hodně do detailů.

XCHAOS: a ty mas tu knihu Ignition! v nejake citelne verzi?

KOUDY: vypada to, jako kdyby nektere raptory jiny nater anebo mensi tah

XBAHNO: jako je to přesně ta věda, jak jsem říkal, akorát jsem o tom samozřejmě nevěděl nic. ve hře jsou věci jako povrchová tenze nebo smáčivost (ta má vliv na úhel hladiny vůči povrchu nádrže. něco na tom zkoumají tady:
https://elib.dlr.de/145431/1/MA_vonR%C3%BCden_2021-Pressurization_Behavior_of_a_Cryogenic_Propellant_Tank_in_Microgravity.pdf
jinak tady to rozebírají na stránce 5:
https://ntrs.nasa.gov/api/citations/20120011680/downloads/20120011680.pdf

V té doporučované kníže Ignition! se o tomhle zas tolik nepíše, ta je z 90% o hypergolických palivech, včetně těch, které se v průběhu 60tých let ukázaly jako exotické a byly opuštěny. Zjevnou výhodou hydrazinu a jeho okysličovadla je, že nejsou kryogenní, pozici bubliny v nádržích teda sice je potřeba řešit, ale můžou pustit z hlavy např. bublinky plynného vodíku v kapalném vodíku... no, když se Elon rozhodl místo vodíku pracovat s metanem, tak teda zjevně věděl, co dělá...

XBAHNO: no, jak vlastně je možné, že při tlakování heliem se ta hladina ve stavu beztíže udrží, to je detail, na kterým jsem nikdy nepřemýšlel. Helium se používá, protože je lehké; jak přesně se dosáhne toho, že ve stavu beztíže neudělá náhodnou bublinu, kterou nasají čerpadla motorů, to popravdě netuším.

XCHAOS: Ten header tank je tlakovany heliem. Proto tenhle problém nemá. Ale zase ten systém tlakování je těžký, tak proto není na hlavních nádržích. Stačí jim prd(doslova), možná by to dali i jenom thustery, ale takhle to bude spolehlivější.

KAERO: plné nádrže jsou 1200t. Jestli přečerpali 10t paliva, tak nevím, jak mohli dosáhnout "high-fill fraction"... já bych čekal tak 50%, jako tohle kritérium. A ne, není to trolling... fakt si myslím, že "hi-fill fraction" tímhle nedosáhli a uznat to musí každý.

XCHAOS: "Co určitě nepředvedli" - doprcic, a ty snad vis jak je definovane "high-fill fraction"? Ty si jen myslis ze vis kolik to je.

XBAHNO: no na tu fintu jsem zvědavej.

myšlenka, že po nastartování z header tanks se motor "přepne" na hlavní nádrže je zajímavá, ale otázka je, na kolik startů v těch header tanks vlastně toho paliva je... protože po spotřebování části header tanku je v něm už bublina a potřebuješ zase gravitaci...