DON_PEDROPOULOS: problém to asi veskrze není. akorát je tam ta vrstva zbytečná, pokud máš celé kamna ze šamotu a hlíny. pokud je šamot spojený taky maltou, tak už mlčím, jinak je tam ta cementová vrstva kontraproduktivní, pokud to třeba někdy budeš rozebírat a opravovat. i když ta pointa platí spíš u kachláků, tady se asi nemá ani co nejak extra hýbat a "stárnout". a pokud tam není výměník v topeništi, tak tam vlastně asi nemusíš lézt vubec za celý život těch kamen. tak sorry za zmatky.

MAR_TINA:
No to je ten problém, dneska se už nedá udělat třeba částečná rekonstrukce se zateplením. Prostě pokud rekonstruuješ, tak MUSÍŠ splnit alespoň nějaké hodnoty v každé k-ci. Za druhé stavební firmy tě nenalákají na dotace a tudíž by z toho neměli takový zisk, takže se ti na to vys....
Prostě vše je přizpůsobené tomu aby jsi o tu dotaci musel požádat a někdo za to dostal provizi. Pak tu stavíme takovéto šílenosti.
A za druhé pouze oprava té fasády by stála skoro to samé co celá rekonstrukce, která škole umožní platit lépe učitele a tudíž lépe splnit její poslání.

Dal jsem to jsem schválně proto aby bylo vidět jak se dneska přemýšlí a co jsou lidé schopni kvůli tomu podstoupit a z čeho ustoupit.

Stejně tak je tu vidět, že domy které nemají opravdu velkou historickou hodnotu, brzy zmizí ze světa z důvodu že se nevyplatí je provozovat.
Ono v historii jste toho byli už několikrát svědky. Většina hradů nebyla zbořena při obléhání, ale tím že ho opustili protože už nesplňoval základní požadavky na v té době rozumné podmínky k bydlení.

CUKI: tak pokud bys mel kravin tak bys mohl rovnou vyuzivat teplo krav. Nekde jsem snad kdysi zaregistroval ze jedna krava dava 50kw akorat nevim za jakou casovou jednotku.

CUKI: za mě: Dané peníze investovat do výměny oken, izolací odspoda (psali, že to vlhlo, že izolovali), odvodu vody od základů, výměny kotlů a rozvodů tepla, na opravu fasády (tj. obnovu původní omítky), v případě potřeby - dle výsledků výpočtů a měření po výměně oken - do systému nuceného větrání.
Hrubým odhadem všechny tyto zásahy také vedou ke snížení energetické náročnosti budovy (krom nové omítky).

Vykašlat se na osekání portálu, odvoz soch, sundavání zdobných prvků a hlavně se vykašlat na riskantní a nenávratný polep barevným polystyrenem. Pokud by energetické úspory byly málo, mohli zkusit namodelovat vytápění pomocí tepelného čerpadla (nejspíš jen částečné, ta budova je obrovská) a díky němu by mohli získat dobrý tarif na elektriku.

Tedy z toho, co udělali, vynechat zateplení a odstraňování prvků a za uspořené peníze nechat udělat okna v původním tvaru a velikosti.

Ano, rodiče dítěte převážně zajímá jak a kdo ve škole učí, ale škola se týká celé obce a její vzhled bude strašit ještě tři generace.

Čerpám z několikaměsíční zkušenosti z Nepálu. Vstupní investice neberu v potaz, ale nebylo to nějak extrémní. Více zde https://www.gpoba.org/LL08_NepalBiogas
Přes letní sezónu prostě máš plyn na vaření. Víc ti k tomu nepovím. Jen prostě nepotřebuješ kravín jak píšeš. Stačí pár kusů ale bez těch zvířat se to neobejde

JADR: jako konkrétně kolik z toho skotu (2-3kusy) vymáčkneš energie na vaření? A kolik tě to bude stát?

z vlastní zkušenosti vím že stačí skot, třeba 2-3 kusy a už to funguje. Samozřejmě čím nižší teplota tím míň bioplynu. V zimě by to tu v takhle v malém asi moc nefungovalo... Ale ta Francie teplejší...
Všechno vykydá do toho šneku, přihodí něco trávy nebo jiného materiálu a je to.

EGGH: pred nakou dobou jsem videl dokument, jak domaci bioplyn rozjizdej v africe.. a ted koukam, ze v indii ho prej pouzivaj uz desetileti..

Biogas – How This Common but Underexplored Cooking Fuel is Changing Lives in Africa - Smallstarter Africa
http://www.smallstarter.com/browse-ideas/how-to-start-a-biogas-production-business-in-africa/


zrovna tak se moc nemluvi o vytapeni kompostem

CUKI: sorry jsem k***t, perlinka se použila na zeď ke které se ty kamna stavěly. Ten povrch je teda prostě jen šamot s minimální vrstvou té jejich malty. Jasně povrch zdrsním, Picas mě doporučil to pak celý natřít ještě jílovým podkladem a potom ten postup co jsem psal níže.
DOKKTOR: je tam pouze tenkrá vrstva té malty, co je to za problém?

LINKOS: no co za komačů se jelo na pětiletky a teď jedeme na čtyřletky. 3roky se hrabe a ke konci posledního roku (před volbami) se něco spíchne aby se neřeklo... :-D

me na tom spise zarazi ta vytrzenost. Roky na to "pitomi ekologove" upozornuji(treba Culek o tom verejne mluvil), ale nepostrehl jsem ze by se neco delo. Ted najednou honem honem vymyslime "akcni plan" destovku aby to vypadalo,ze neco delame,rozdame nejaky prachy a to lidem zacpe hubu do voleb a dal nevidime...

CUKI: ty s tou destovou vodou to je zadrhel, ja se v ni meju na chalupe ale hrozne nerad, desne dlouho trva nez smeju mydlo. Jestli to tak bude i s pranim tak potes koste.

MAR_TINA: Vcelku souhlas, ale dvojí rozvody na záchod a praní nejsou od věci. Pitná voda je a hlavně bude nedostatková surovina. Navíc se na obojí mnohem více hodí ta deštová voda, protože je měkká= méně chemie na čištění (ani eko prostředky nejsou to co by se mělo ve velkém vypouštět)

Jedna z částí Prahy začala vyžadovat po lidech posudky před připojením do dešťové kanalizace, že na jejich pozemku nelze vsakovat vodu do podloží. A co myslíte? Už třetí (a to dělám minimum pražských zakázek) volá, že chce posudek, že to nejde.

Lidi prostě nechtějí dělat věci správně, lidi je chtějí dělat jednoduše, levně a nejlíp naopak, než velí předpisy.

Tak jim říkám, ať se připraví na platby z m2 střechy a nemožnosti to změnit příští desetiletí. Zítra jdu hodnotit dalšího. Jestli tam má dost místa, tak si tu zahradu prostě rozkope.

MAR_TINA: souhlas, nejvíc mi vadí, že u nás skoro neprší, ale holt nejsme v seznamu obcí zasažených suchem, takže dotace jedině na splachování a tam jsou ty dvojí rozvody a dopouštění nádrže a rozhodně nechci aby mi někdo kontroloval, že nemám propojený zdroje vody, navíc nádrže jsou stávající, takže bez příspěvku na m3...

DOKKTOR: pokud si uděláš akceptovatelnej posudek, tak ti tam to razítko za flašku klepnu :-)