CUKI: Žádná reakce? :) Pořád to zvažuju…

CUKI: Nahoře 3 mm dubu, dole tuším 2 mm smrku a mezi tím HDF, celkem 1 cm.

VO_D_KOLEK: A ty vrstvy jsou konkrétně jaký?

DŘEVĚNÁ (3VRSTVÁ) PODLAHA A PODLAHOVÉ TOPENÍ – LEPIT?
Přečetl jsem, co se dalo, výhody (lepší pocit?, větší útlum kročejového hluku) i nevýhody (pracnost, cena lepidla, nerozebiratelnost, nutnost důsledně propsat dilatace roznášecí vrstvy) jsou mi známy, ale pořád nevím, jak se postavit k R podlahy lepené a R podlahy položené na tenké kročejové izolaci (vyrábějí se i speciální, vhodně právě pro podlahovku). Články na internetu evidentně opisují jeden od druhého, názory podlahářů nelze brát úplně bez rezervy (pokládka lepením je větší kšeft)…
Poměrně zajímavý postřeh měl náš dozor: nalepit můžete kdykoli. Já jsem si k tomu dodal: tam, kde by to bylo nejvíc potřeba.
(Izolováno máme 24 cm šedého EPS, podobně dimenzována je střecha i podlaha, větrat budeme nuceně.)

LAETATIO: I absolutní částka (kterou vždycky zapomenu) zněla hodně optimisticky. Až mi o tom zase budou vykládat, zkusím to udržet a hodit sem.

VO_D_KOLEK: bude záležet, s čím srovnávají...

CUKI: Co naděláš, ušetříš na činnostech.
Je docela zajímavé, že sousedi, kteří už bydlí, tvrdí, jak málo každou zimu protopí. Zatím jsem nemluvil s žádnou krajní řadovkou, ale i tak. Třeba lžou, aby si nemuseli připustit realitu :)

VO_D_KOLEK: Prostupy jsou problém, proto v 90% případů používám jako parozábranu pevný materiál, tam se dají prostupy vyřešit snadno.

150k Kč za izolaci stropu provětrávaného prostoru by se mi dávat tedy nechtělo. Pokud máš tedy krytou celou tu obvodovou základovou stěnu, tak je to ok, jen to není zadarmo no..

CUKI: Primární účel mezery, aspoň podle projektu, je hydroizolace a ochrana proti radonu. A zvednout dům nad pozemek.
Už jsem měl kolikrát chuť spojit se s původními autory (není to úplně bezvýznamná kancelář) a probrat to s nimi.

CUKI: O škodě mi nevykládej :)
Stěny izolovány jsou, proto píšu, že ostatní řadovky je mají jen tak. Strop je 10 cm, stěny 7 (a zvenčí XPS něco pod dvacet centimetrů, dávaly se dvě vrstvy, aby nebyl skok mezi původními 10 cm izolace na soklu a 24 cm izolace fasády). K tomu přičti 7 cm na stropě v patře. Celkem to vyšlo na 150 tis., zhruba 65 m2 10 cm, 65 m2 7 cm a trochu na těch stěnách. Je to pálka, ale jednak to jinak nešlo (strop v patře: vata byla nerealizovatelná, nebylo kam umístit parotěsnou fólii, musel by se dodělat druhý rastr na podhled a i tím by prostupovala VZT a elektro, málo místa), jednak zhruba tuhle částku se firma řekla za inzolaci polystyrenem jenom na stropě pod domem – v 80 cm se nepracuje dobře :) Takhle bylo za necelé dny hotovo a je klid.

VO_D_KOLEK: Jo psal jsi už si vzpomínám. Je to škoda protože BST si o předsazení oken vyloženě říká...

Jen pořád nechápu proč tam je ta odvětrávaná mezera? Jaký má primární účel? Mě to přijde dost složité, pokud bych nechtěl dělat dřevěný rošt. Pokud už tam je beton, tak bych ho posadil rovnou na terén.

Pokud chceš zmírnit ten TM tak musíš zaizolovat i vnitřní stranu toho provětrávaného prostoru, ten strop ti nepomůže. BTW stříkanej PU? Na kolik tě to vyšlo a kolik metrů v 10cm?

CUKI:
Lepší okna: jak už jsem psal vedle, převzal jsem stavbu v době, kdy měla okna, vodu, většinu elektra… Pak už jsem jenom zachraňoval. Řekl bych, že jsem udělal maximum.
(Spíš než okna mi vadí montáž, ale to už jsem taky asi psal.)

S TM je to prosté: nijak :) styk deska–ZB je tak, jak je. Kdybych se tomu věnoval od suterénu, založil bych obvodové zdi na pěnoskle (a výšku místností připravil na větší izolaci v podlaze, abych pak nemusel řešit tu drahou šaškárnu s izolací stropu a stěn pod ní). Mimochodem ostatní domky tohohle projektu mají obnaženy i vnitřní zdi prostoru pod domem a strop, tomu teprve říkám most.

O ekviermní regulaci na TZB-INFO jsem už něco přečetl.

VO_D_KOLEK: Tak tohle jméno slyším poprvé, kdo to je? :-(. Proč jsi tam nemohl dát okna která by prošla? Ta norma je strašně podhodnocená.... Dotace tě hlavně směrují k tabulkovým hodnotám, nikoli k úspoře energií. A ty tabulkové hodnoty jsou prostě špatně nastaveny a nesouhlasím s tím jak se to počítá. Dotace jsou fajn, zaplatili by mi celou stavbu, ale neměl bych asi opravdový pasiv :-D

Jak máš ale přerušen TM od toho zdiva, co stojí na těch panelech, které stojí na tom ZB? Tam je přeci obrovský TM.

No pokud máš teplovodní podlahovku, tak tam se ti ekviterm bude hodit. Protže to teplo "připravuješ dopředu". Načti si něco právě na tom TZB-INFO, hlavně starší diskuse, dneska už je to tam o h...

CUKI: Zelená úsporám: ano. Když jsem řešil dodatečné zateplení atd. s Romanem Studeným (toho asi taky znáš), kromě docela dobrých rad mě odkázal na projektanty, se kterými spolupracuje, a ti se mě celkem otevřeně zeptali jestli z toho chci „udělat pasiv“. A opravdu sledovali parametry, a když došlo na okna (ta by o kousek neprošla), v podstatě mi navrhli, že bych se mohl domluvit na podvodu (zmínil jsem, že se znám s hlavním technologem dodavatele). Dotace fajn, ale kdybych stavěl znova, určitě ne kvůli nim :)

Odvětrávaný prostor: základová deska, na ní prolité ZB do výšky 80 cm, na něm panely. Do prostoru ústí (v rozích) čtyři trubky, tuším 125. Když se k jedné nakloníš, je cítit průvan.
Protože jsem kvůli teplovodní podlahovce musel mírně ubrat EPS, nadehnal (předehnal) jsem to 10 cm tvrdé pěny zespod. Můžu nafotit.

Akumulace: asi máš pravdu. Nicméně tohle mě trápí nejméně.

Podlahovka: já jsem už v „akumulační“ hloubce, proto se ptám na ekviterm.

VO_D_KOLEK: V době, kdy jsem začal přemýšlet o stavbě svého pasivního domu, nebylo moc lidí, kteří by do toho vůbec chtěli jít. Takže všechny nadšence od architektů po svépomocné stavitele spojoval vesměs jediný český server TZB-INFO, kde si nadšenci vyměňovali své zkušenosti. V průběhu let přicházeli další a další. Celé se to podělalo až cca před deseti lety, kdy vznikla zelená úsporám a domy se začali stavět pasivní pouze na papíře a reálná spotřeba nikoho už nezajímala.

Popravdě ten tvůj odvětrávaný prostor moc nechápu, dost bych ocenil nějaké další informace. Ten odvětrávaný prostor podle mě totiž není dostatečně odvětrávaný a nebo můžeš od spodu čekat s ještě horší teplotou než kdyby byl založený na terénu. A nebo mi něco uniká.

"K akumulaci: se stíněním během teplých dní asi počítáš, ne? Pak nemá moc co chladnout."
V létě mi dovnitř žádné slunce nejde, to je jasný, ale nevím jestli jsi tu letos v létě byl, ale teploty přes den několikrát překročili 40°C!!! A v noci neklesli pod 25°C dokonce po několik týdnů!!! To pak máš dost co chladit. Většinou to alespoň na pár hodin klesne pod 20°C takže ráno zavřeš okno a večer máš cca o 2°C více. Ale když ani v noci teplota neklesne máš smůlu.
Mám sice v zásobě ještě zemní registr, ale půda je letos prohřátá hodně hluboko.

Ekvitermní regulaci právě řešíš, aby moc nekolísala teplota v místnosti, když máš akumulační zdroj s fázovým posunem. Například upravuješ teplotu vody podle venkovní teploty.

El podlahovka je cca 3-4cm utopená v anhydritu, ano jde o přímotopné topení, velmi dobře reagující na solární zisky, protože čidla jsou osluněna.

CUKI: Ty se s ním znáš? To jsou věci, taková (aspoň myslím) autorita…
O všech třech zmiňovaných založeních vím (a bohužel jsem neměl možnost využít ani druhou, jak to třeba udělali v domě, který se staví v rámci Svépomocí živě; nám ale desku přerušuje ten odvětrávaný prostor, styk jen jenom po obvodu). Měl jsem za to, že třetí se celkem běžně používá.

K akumulaci: se stíněním během teplých dní asi počítáš, ne? Pak nemá moc co chladnout.

Minimální akumulace se mi jednu dobu jevila jako jediné správné řešení (shodou okolností to bylo v době, kdy mi všichni říkali, že ty naše tvárnice neakumulují, že jsme měi radši stavět s děrovaných cihel :)), ale teď v praxi vidím, že je to dobrá věc.

Poznámce o podlahovce a ekvitermní regulaci nerozumím, ale rád bych u tématu chvíli zůstal.
Ta tvoje elektrická podlahovka je jak hluboko? Předpokládám, že ji považuješ za přímotop. Nebo ne?

CUKI: slozite ani ne,opruz docela ano

LINKOS: Ty se vždycky strašně čertíš, neber to nikterak špatně, ale co je na vedení instalací v SDK příčkách problém. Mě to naopak přijde strašně jednoduché. Nikde nemusíš nic dolovat složitě ve zdi a navíc nesnižuješ statickou stabilitu k-ce. Co ti na tom přijde složitého z čeho by jsi dělal příčky ty?

VO_D_KOLEK: Se Smolou jsem na toto téma vedl před asi 10-15ti lety nejednu diskusi. Nejsem příznivce žádného řešení, každý projekt řeším individuálně. Ale snažím se vždy využít, co nejvíce výhody daného řešení a eliminovat nevýhody. Pro bytový dům bych asi vnitřní izolace nikdy nenavrhoval, a pro RD běžných rozměrů je zase zbytečné používat tu vnější izolaci. Ale nejde ani tak o akumulaci a podobné věci, ale o řešení tepelných mostů v patě domu. Tam máš totiž jen několik málo možností:
1) Založit na betonové desce na zhutněném podkladu s pěnoskla (drť). Což je v mých očích dost megalomanský počin nejen z pohledu financí.
2) vyzdít na formátovaném kašírovaném pěnoskle (např Perinsul F)
3) založit na XPS což mi výpočtově bez problémů vyjde, ale v době stavby jsem nenašel nikoho, kdo by se mi pod to podepsal.
Pokud zná někdo další možnost sem s ní.

No a k té akumulaci:
je akumulace a akumulace. každý typ stavby potřebuje něco jiného. Moc akumulační hmoty může být také ke škodě. Ta má velké přednosti v přechodném období a v zimě. Ale v létě je spíše na škodu, protože se stavba přes krátkou noc nestihne vybít. Tedy většinou je ideální pouze akumulace co stačí na vykrytí rozdílů mezi dnem a nocí.
U přímotopných zdrojů, je větší akumulace vyloženě na škodu. Ta se řeší jen u domů, kde je špatně regulovatelná otopná soustava. Typicky topení na pevná paliva, které už přestávají dělat dobrotu u lepšího NEDu u pasivu jsou v běžných dimenzích úplným nesmyslem.

A pro akumulaci se nejvíce projeví jen první 1-2cm povrchů. A tam SDK není vůbec bez výsledku. Víc než tvoje skořepina se tam projeví ta omítka. A hlavně nejvíce se projeví bezesporu těžká podlaha. Ve které mám podlahové topení, tudíž jako dominantní akumulační prvek, nepotřebuji složitou ekvitermní regulaci otopné soustavy.