LINKOS,CUKI: já se v tom radši nechtěl moc vrtat, protože to dělat nechci - malta na balíkách mi přijde jako vtip :) možná ale nebue zbytí...
kazdopádně už teď je jisté, že se jedná o celoplošnou vadu, i na kresbě praskliny je vidět, že tady sjela omítka o víc neč cenťák a ta omítková "kra" je o velikosti cca 1/4 plochy štítu. z opačné strany stejného štítu jede dolů další kus a uprostřed taky. nespadlo to zatím jen díky těm rámům špalet a částečnému podpírání soklem. u oken se to právě odděluje od masy, co je okny fixovaná, takže tomu dávám pár měsíců a polovina omítky štítu bude dole samovolně.

hlavním kamenem ůrazu tady bylo, že masa omítky nebyla dostatečně zapřena dole. tam je utopený sokl zatím jen z XPS a nad ním taková okapnice, kterou teď ty tlaky slušně muchlají ...
pro případnou novou omítku se teda počítá s dodělaným soklem - kamenným jakoby obkladem, čož by byla defakto zídka s vlastním základem, co bude novou omítku podpírat

EL_KO: jak hluboko je omítka zatlačená do slámy a jak tlustá je vrstva. Kdo to dělal, kdyby šlo do pošty...

CUKI: ad 1) nemám fotku z čela štítu, kde by to bylo lépe vidět, ale je tam právě ta omítka roztrháná nakusy (nad okny drží a zbytek jede dolů)
ad 2) ne, tam vůbec zádný rošt pro omítku není - rošt je konstrukční vyplněný balíky, které ho přesahují a je v nich utopenej - omítku naházeli rovnou na slámu ;)
ad 3) nic bys neviděl - jen balíky slámy (údajně - taky jsem nebyl při stavbě) a boky drží, protoze tam údajně částečně zasahuje nějaká perlinka zboku a trochu víc to podpírá sokl...

imho fatální diletanství v praxi ;)

EL_KO: Takové omítky nedělám, takže ti neporadím, ale jen pár postřehů:
1) Skelná tkanina je asi zbytečná, ta ti pomůže udržet celou plochu v kuse, což fasáda bezesporu plní, jde dolů celá :-) Možná bych jí dal do toho napojení na tu stávající, ale otázkou jak to napojit.
2) fasáda podle mě nerespektuje 2 rozdílné materiály dřevo a sláma. Tedy špatně fixovaná ke dřevu a po slámě, která pracuje jinak se svezla-utrhla?
3) asi by hodně pomohlo foto, kde je vidět ten rám před tím omítnutím, zavětrování a pod. Podle mě je chyba že fasáda nerespektovala nestejnoměrnost materiálů. kdyby byla špatně udělaná omítka jako taková, patrně by nerupla v tom krátkém boku, ale ten bok celej by šel dolu taky.

BTW ten oversize štítu je zajímavej

jdu taky na konzultaci:

známý řeší delikátní problém...
jde o takovou alternativní stavbu a já jsem spíš přes konvenčnější metódy, tak s tím jdu sem.
dům má plášť z balíků slámy s dřevěným roštem :)
štíty jsou nahozeny vápennou omítkou, která po dvou letech klouže po slámě dolů a co nevidět odpadne úplně (rošt nezasahuje až k vnějsí straně balíků a není v kontaktu s omítkou)



stávající omítka bude muset dolů (tlačí na okenní rámy, ohýbá plechování nad soklem, na mnoha místech jsou velké praskliny) a fasáda štítů se bude předělávat

napadá někoho technické řešení, co už vydrží?
podmínky jsou:
*vysoká paropropustnost
*zachování vzhledu (bílá fasáda/omítka na povrchu)
*dlouhá životnost

mě napadá montáž dalšího tenkého roštu na povrch balíků, připevnit na něj ještě skelnou výztuž a tu proházet novou vápennou omítkou
... jemu se to ale zdá jako moc náročné řešení ... napadlo by někoho něco jiného?

EL_KO: nebo trochu naředěnou epoxy, ale pružnost je taky menší, no...

CUKI: jak moc pružné by to mělo být? co to zalít PE pryskyřicí? jinak jsem názoru, že zabezpečit OSB proti dešti nátěrem je skoro nemožné. Vždycky zůstanou skulinky, kterýma nakonec zateče a začne od krajů bobtnat.

Když už jsme u těch podlah, hledám řešení jak opravit podlahu z OSB, kterou mi zničil jediný opravdový letošní déšť.

Byla narychlo natřená PU. Ale ne pořádně a v zámcích zůstala voda tak to kolem nich nabobtnalo.

Zatím je řešení to zbrousit do roviny, což bude s tím PU asi pěknej voser. A pak to chci nějak zarovnat. Co na to použít? přecijenom by to mělo být pružné aby to nevyskákalo. A aby se na to dala použít nějaká finální vrstva.
Je možné vzít piliny z broušení a namíchat je s tím polyuretanem? Mělo by to být stále pružné, nezkoušel někdo něco takového?

VO_D_KOLEK: Promiň, jen nevím co ti na to říct s tímto nemám zkušenosti, já osobně bych to celoplošně podlepil jak jsem psal, ale třívrstvá podlaha u mě znamená něco úplně jinýho :-)
Nejsem moc příznivec takovýchto kombi materiálů. Je to dřevěná podlaha, tak by se měla dát taky brousit A to ty 3mm dubu určitě nesplňujou.
Taky přemýšlím proč je tam ta třetí vrstva?

CUKI: Žádná reakce? :) Pořád to zvažuju…

CUKI: Nahoře 3 mm dubu, dole tuším 2 mm smrku a mezi tím HDF, celkem 1 cm.

VO_D_KOLEK: A ty vrstvy jsou konkrétně jaký?

DŘEVĚNÁ (3VRSTVÁ) PODLAHA A PODLAHOVÉ TOPENÍ – LEPIT?
Přečetl jsem, co se dalo, výhody (lepší pocit?, větší útlum kročejového hluku) i nevýhody (pracnost, cena lepidla, nerozebiratelnost, nutnost důsledně propsat dilatace roznášecí vrstvy) jsou mi známy, ale pořád nevím, jak se postavit k R podlahy lepené a R podlahy položené na tenké kročejové izolaci (vyrábějí se i speciální, vhodně právě pro podlahovku). Články na internetu evidentně opisují jeden od druhého, názory podlahářů nelze brát úplně bez rezervy (pokládka lepením je větší kšeft)…
Poměrně zajímavý postřeh měl náš dozor: nalepit můžete kdykoli. Já jsem si k tomu dodal: tam, kde by to bylo nejvíc potřeba.
(Izolováno máme 24 cm šedého EPS, podobně dimenzována je střecha i podlaha, větrat budeme nuceně.)

LAETATIO: I absolutní částka (kterou vždycky zapomenu) zněla hodně optimisticky. Až mi o tom zase budou vykládat, zkusím to udržet a hodit sem.

VO_D_KOLEK: bude záležet, s čím srovnávají...

CUKI: Co naděláš, ušetříš na činnostech.
Je docela zajímavé, že sousedi, kteří už bydlí, tvrdí, jak málo každou zimu protopí. Zatím jsem nemluvil s žádnou krajní řadovkou, ale i tak. Třeba lžou, aby si nemuseli připustit realitu :)

VO_D_KOLEK: Prostupy jsou problém, proto v 90% případů používám jako parozábranu pevný materiál, tam se dají prostupy vyřešit snadno.

150k Kč za izolaci stropu provětrávaného prostoru by se mi dávat tedy nechtělo. Pokud máš tedy krytou celou tu obvodovou základovou stěnu, tak je to ok, jen to není zadarmo no..

CUKI: Primární účel mezery, aspoň podle projektu, je hydroizolace a ochrana proti radonu. A zvednout dům nad pozemek.
Už jsem měl kolikrát chuť spojit se s původními autory (není to úplně bezvýznamná kancelář) a probrat to s nimi.