• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Rewild to save most species and lock carbon
    Restoring a third of the areas most degraded by humans and preserving remaining natural ecosystems would prevent 70% of projected extinctions of mammals, birds and amphibians. It would also sequester around 465 gigatonnes of CO2 — almost half of the total atmospheric CO2 increase since the Industrial Revolution. Researchers scoured detailed land-use and cover maps of the globe to pinpoint the places where rewilding would have most impact and be most cost-effective. “We were surprised by the magnitude of what we found – the huge difference that restoration can make,” says environmental scientist Bernardo Strassburg. Done properly, rewilding can even go hand in hand with increased agricultural productivity, says Strassburg.

    The Guardian | 5 min read
    Reference: Nature paper

    https://www.nature.com/articles/s41586-020-2784-9.epdf
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SHEFIK: a nehapruje ti to uz hned v te prvni vete (nezasahovat, krome sucha), kdyz napr. v CR se teda v nasledujicich desetiletich ocekava stale vetsi sucho? ekosystem se postupne sam preorganizuje na stepni, pripadne pak na poustni, pokud neprestaneme blbnout. rovnovaha neni. budes se snazit zadrzovat vodu v krajine?


    SHEFIK: tady pises o strategickym se starani o zdroje, v tom je zahrnuta nejaka strategie, tj jak to navazuje na to nechat to bejt, aby se to organizovalo samo? neni to moc prehledny
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Past Extinctions of Homo Species Coincided with Increased Vulnerability to Climatic Change

    https://phys.org/news/2020-10-climate-drove-early-human-species.amp

    https://www.cell.com/one-earth/fulltext/S2590-3322(20)30476-0

    Our findings show that despite technological innovations including the use of fire and refined stone tools, the formation of complex social networks, and—in the case of Neanderthals—even the production of glued spear points, fitted clothes, and a good amount of cultural and genetic exchange with Homo sapiens, past Homo species could not survive intense climate change," says Pasquale Raia of Università di Napoli Federico II in Napoli, Italy. "They tried hard; they made for the warmest places in reach as the climate got cold, but at the end of the day, that wasn't enough."

    To shed light on past extinctions of Homo species including H. habilis, H. ergaster, H. erectus, H. heidelbergensis, H. neanderthalensis, and H. sapiens, the researchers relied on a high-resolution past climate emulator, which provides temperature, rainfall, and other data over the last 5 million years. They also looked to an extensive fossil database spanning more than 2,750 archaeological records to model the evolution of Homo species' climatic niche over time. The goal was to understand the climate preferences of those early humans and how they reacted to changes in climate.

    Their studies offer robust evidence that three Homo species—H. erectus, H. heidelbergensis, and H. neanderthalensis—lost a significant portion of their climatic niche just before going extinct. They report that this reduction coincided with sharp, unfavorable changes in the global climate. In the case of Neanderthals, things were likely made even worse by competition with H. sapiens.

    "We were surprised by the regularity of the effect of climate change," Raia says. "It was crystal clear, for the extinct species and for them only, that climatic conditions were just too extreme just before extinction and only in that particular moment
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    be free

    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: 20% svetovy produkce potravin urcite nahradit musime, pokud v nasem scenari nechceme videt plosnou podvyzivu a nemoci a umrti s ni spojeny.

    ale penize jsou relativni cislo. vyjadrujou jen hodnotu prace. to, ze sme si dali za cil vyvyst lidstvo z chudoby, coz se nam technologicky dari a delali sme to na ukor nejakych v case pomalu obnovitelnych zdroju je jen docasny setup, pred uvedomnenim, ze ty zdroje timhle tempem dojdou a nastavenim novych pravidel.

    jidlo muze zdrazit, mzdy se muzou zvednout (pro agrarni sektor, inflace pak zaridi rovnomerny rozprostreni do vsech vrstev). porad je to jen hodnota lidskeho usili. tady se to svaluje na kapitalismus, ale ono tohle hodne souvisi spis s ideologii komunismu - nevycerpatelne komunitni zdroje. a to je v ramci lidskych hodnot nefunkcni, protoze kazdy hraje na sebe (od genu, po lidskou povahu, vsichni bojuji o preziti, nebo delani zasob pro preziti - stejne tak firma, protoze je tvorena lidmi). je potreba nejaky externi regulator jako stat, ktery rekne, ze ty zdroje nejsou ciste jednotlivcu, ale ze to jsou strategicke zdroje, o ktere je potreba se urcitym zpusobem starat (napr. pod pohruzkou sankci, neprijimanim dotaci atd.)

    kdyz dam paralelu, tak firmy jako veolia se taky ridi pravidly kolik vody mohou z pramenu stocit, jakym zpusobem ji muzou filtrovat zpet do vodovodu apod. a tohle vsechno uz se do ceny vody promita. stejne tak se to da resit s produkci jidla / starani se o pudu..
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: muj osobni pohled je, ze ekosystem ja samoorganizacni, v nejakych mezich. pokud se ty meze neprekroci nakym externim extremnim vlivem (sucho, povodne, rozsahle pozary), tak jakykoliv zasah do nej udelas, musis nasledne kompenzovat dalsimi zasahy k udrzeni rovnovahy.

    jinymi slovy, pokud chceme dojit k regenerativnimu cili a nechceme to delat za extremniho usili, je nejlepsi nechat ho uplne byt a intervenovat jen pri extremech.

    pasture croppingem vpodstate "demanagujes", stejne tak zmenou pastvy se navracis k prirozeny migraci zvirat/pastev, tedy rozsah managementu vuci "regenerativnimu hospodarstvi" snizujes tim ze sladujes prirozeny procesy a nase potreby.

    osobne bych lidi z tohodle uplne vyclenil. nechal prirodu jako poklad (s navstevnima pravidlama) a zatlacil nas do mest, kde na jednotku obyvatele spotrebovavame nejmin resources a nejmene ekosystemum skodime. a i tedy bych vyuzil vsechny nevyuzity plochy (strechy, sklady, podzemi) na generovani energie nebo jidla

    ad synteticky bilkoviny - souhlasim, ale to uz je uplnej vyclenovaci extrem, tak daleko se ani me nechce :) ...ale kdyz do toho daj kecup a zachrani to planetu, dam si urcite rict
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: klidne dohledej. produktivita tech regenerativnich ekosystemu se nejakou dobu buduje (obnovujou se degradovany funkce, ktery jsou obvykle z pohledu produkce komodit dodany tema hnojivama / pesticidama, pripadne skrze celkovy ochuzeni jinejch funkci ekosystemu), tak je potreba vedet, co se srovnava.

    musime to nahradit? tezko rict. musime se zivit tim, co poskytne regenerujici se ekosystem (+ ty intenzivni civilizacni zpusoby produkce bilkovin).

    jinak ono to vede spis tim smerem, ze dojde k nejakymu crashi (produktivity, trhu) a pak nejsou penize na vstupy (pripadne nejsou vstupy), nejsou penize na investice, a pak je otazka, co delat. kdyz delas pasture cropping a zakladem ekosystemu jsou bylozravci a travy, tak tohle ekonomickej kolaps prilis neohrozi a je to hodne rezilientni i vuci klimatickejm
    vykyvum. oproti tomu, co ti zustane po roce na rozoranym poli? ten ekosystem za absence vstupu nic nevyprodukuje, absolutne postrada rezilienci. a to postrada i spolecnost na tomhle
    zpusobu operovaji zalozena.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: ad "vertikalizace, aquafarming, pestovani pod zemi, zivit se rasama, sadky v mori atd."

    to jsou vic civilizovany zpusoby produkce, ie potrebujes vetsi investice kapitalu na vybudovani a udrzovani ů techle systemu a jsou to spis ty k uzavrenosti smerujici systemy, ne management otevrenyho ekosystemu. rasy se nikomu zatim komercne moc rozjet nepodarilo, aquaponie docela funguje ve statech. jeste jsi zapomnel na ty synteticky bilkoviny, ktery jsou nejak vyhrocenou variantou tohohle civilizacniho zdroje potravy pro cloveka. ono je potreba nesmesovat dva problemy - jeden je jak nasytit lidi / uzivit civilizaci, druhej je jak managovat (regenerativne) ekosystem. uzavreny/polouzavreny systemy (skleniky, akvaponie, pod zemi, vertikalne, syntrticky bilkoviny) jsou odpovedi na otazku po uziveni se, ale s managementem (suchozemskejch, morskejch) ekosystemu se to miji. duraz na to "farmareni" az postupne velky zjendodusovani, regulace a transformace ekosystemu v temer uzavrenej system znamena, ze nam jde hlavne o to "uzivit", "vyprodukovat bilkovinu". naproti tomu v managementu otevrenyho ekosystemu jde odpoved na otazku jak maximalne podporit vodni, mineralni, populacni, energeticky cykly, tak aby ekosystem byl maximalne produktivni a v tomto ramci poskytl maximalne kvalitni stravu v mnozstvi, ktera odpovida kvalite tech ekosystemovejch funkci.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: ja s tebou souhlasim, a ten sirsi kontext je prave potreba uvadet, protoze pasture cropping sam o sobe problemy nevyresi.

    bylo to srovnani stejne plodiny na poli vedle, jedna byla na rok pastva, druha ne. ta studie ma samozrejme gapy (jeden rok pastva, jeden rok srovnani).. ale orientacne byl za ten jeden rok 40-50% s plodinou/vynosem niz. muzu to dohledat

    na video sem nestih mrknout. ale i tak dejme tomu mluvime o 20-30% nizsim vynosu. musime to nahradit a to musi bejt soucast diskuze. nevim jestli ta zivocisna produkce na ty pastve to dokaze dohnat s nejakou rotaci. mozna jo..

    fandim tomu, nez dal usurpovat prirodu, presunout se pod zem, vertikalizovat, vyuzivat morr, hmyz apod.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: o jake vynosy se jedna? typicky z pasture croppingu bude nejaky kombinovany vynos, tj. jedna nebo vice plodin + zvirata (maso nebo mleko, pripadne kuze, vlna).

    ani pri civilizaci a jeji infrakstruktury ani pro ekosystem a jeho management neexistujou zadny primy cesty, ale existuje nejaka ekosystemova a klimaticka realita, na ktery muzeme zalozit svoje spravovani se. co vubec umozni, ze se prejde napr. na pasture croppibg jako jeka siroce rozsirenou praktiku, ktera dava moznost, ze v celkovym managamentu to bude regenerativni a ze to pro klima bude stabilizujici? urcite to bude sirsi uvaha, nez uvaha o vynosu tun na hektar, jelikoz to je uvazovani, ktery samo je problemem, jelikoz neni zasazeny v nicem dalsim, tj. jde o vyplnovani potreb (trhu, civilizace, mene uz lidi), namisto vyplnovani potreb s ohledem na budouci kvalitu zdroju (stabilitu klimatu, produktivitu a stabilitu ekosystemu).

    ten colin seiss rika ze svy operace nejakejch 70-80 procent konvencni produkce, ale to se tyka jen te komoditni plodiny a pohybuje se to v jinekch financnich a ekosystemovejch meritkach.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: chtel sem to tema trochu odlehcit. tak treba priste
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: myslis to tak, ze rozdil je dan rozdilnosti rocnich obdobi?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SHEFIK: v CR hodne poklesly emise samy od sebe po roce 1990, protoze se zhroutil tezky prumysl. Cili kdyz pocitas utlum od 1990, jsme na tom s procentnim utlumem vyrazne lepe, nez kdyz to pocitas od 2010. Vysku tech emisi ale nevim.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS: na zaklade doporuceni odborniku / odbornych komisi, kterym veri.

    spis by me zajmalo, v roce 1990 bylo tedy vic emisi nez v roce 2010?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    YMLADRIS: asi mi vybuchne hlava na zaklade ceho vlada prijima stanovisko
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    SHEFIK: imho ta cesta bude spis vertikalizace, aquafarming, pestovani pod zemi, zivit se rasama, sadky v mori atd.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Fascinujici hypoteza (Michaela Pixova)

    Kamarádi aktivisti - digi aktivismus někdy fakt má smysl. Já jsem dnes extatická - nechci aby to vyznívalo egoisticky či sebestředně, ale mám tak trochu dojem, že jsem možná jistou měrou přispěla k dnešnímu obratu Babiše k emisnímu cíli EU.
    V pondělí jsem psala Tolaszovi email, jestli by na svém blogu nechtěl napsat veřejné vyslovení podpory nejvyšším emisním cílům pro rok 2030. A on se mnou začal polemizovat, že 60 % je moc, že 45 % stačí. Na to jsem mu poslala ix nějakých analýz, včetně Emission gap od UNEP, a řekla jsem mu, že asi myslí 45 % oproti roku 2010. Pak se přiznal, že ano, a že vlastně emisím ani evropské politice moc nerozumí.
    Následně pak napsal tenhle blog: https://www.tolasz.cz/news/snizovani-emisi-ghg/ kde o to "zmatku" v různých prahových rocích pro emisní cíl mluví - sám se zjevně nechal zmást a díky té emailové komunikaci se mi to podařilo odhalit
    Najednou všude kolem slyšíme zpráv, jak Babiš s Havlíčkem podpoří 55 % protože nevěděli, že se jedná o změnu oproti 2010, ale 1990. No jako jasně, možná se jen vymlouvaj, nejsou v dobrý pozici pro vydírání EU, pandemie, umírající lidé, atd., že ano... Ale stejně... jak na to najednou přišli?
    Tak píšu Tolaszovi, jestli v tom má prsty. Nechtělo se mu to komentovat, ale přiznal se, že ho na základě toho blogu kontaktovali nějací lidi z Babišova týmu... no... možná to byl jen Prchal, kterej hledal výmluvu do komunikace, ale stejně - důležitý je, že to nebude blokovat :))
    Možná že to celý bylo jinak, ale na chvíli mám uspokojivý pocit zadostiučinění z digi aktivismu - i v lock-downu lze dělat velké kroky pár kliky na klávesnici


    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: pro me je tam porad otazka vynosu. pokud jsou o cca 40% nizsi na pasture croppingu, jak sem driv v jedny americky srovnavaci studii linkoval, znamena to, ze budem potrebovat 40% novy zemedelsky pudy. takze kacet lesy?
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: unor a srpen :)) a podivej tech novejch stromu
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam