TADEAS: "Oni" to vidi proste jako pouzivani technologii. a] je lepsi nez b], takze budeme pouzivat a]. Nechapou kontext. Nechapou ani to, ze pokavad budeme chti sekvestrovat uhliku vice, pujde o daleko intenzivnejsi a technologicky vychytane a promyslene zpusob prace s ekosystemy, vc. zavadeni ekosystemu novych (uz jen jako prevence desertifikace).
Maji proste takovou tu romantickou predstavu, ze se staci uskromnit a ona uz si priroda poradi sama, staci kdyz ji nebudeme od ted uz tolik plenit. Pricemz ti stejni "oni" v zapeti jdou a koupi se bio hrasek co ho sklidil kombajn na policku co bylo obdelnik o vymere 15 ha ve svahu.

LINKOS hlavne srovnava 2 nesrovnatelne veci.

Zpusob zemedelskeho hospodareni (technologii) zahrnujici orbu a produkujici nejaky vystup: a] na rostlinnou potravu pro lidi a z b] na krmivo pro zvirata z kterych mame mleko/maso.
Tady a] vychazi lepe z hlediska produkce potravin na hektar a tim je jakoby lepsi. IMHO take obtizne srovnatelne, ale pro diskuzi budiz.

A tady se snazim diskutovat to z a] i b] je porad jeden typ paradigmatu.
Ale c] je paradigma kde je managment ekosystemu diskutovany jako ramec obsahujici i pastvu, agrolesnictvi a orebni zbusob pestovani, ale ne jako nahodile (byt s argumentem tuny/ha) pouzite technologie, ale koncepcni celek. Celek managmentu ekosystemu, zohlednujici i pozadavek na produkci potravin i potreby ekosystemu i enviromentalni dusledky i lokalni primerenost. Tzn. nejde o to srovnavat tuny/ha, litry za den, ale vzdy je to nutne delat v kontextu. Pastva je v kulturni krajine evropskeho kontinetu klicova pro regeneraci i sekvestraci uhliku. To ze jsme to bez velkych predatoru schopni delat navic tak ze z toho mame uzitek je skvele a to je cesta kterou bysme se meli vydat. Je to lepsi oproti orebnimu systemu, oproti intenzivnimu vykrmu v uzavrenych systemech, oproti (a tady pro LINKOSe 10 vykricniku) tomu co se oznacuje jako nevyuzita puda. Zijeme v Evrope, je tady kulturni krajina, zadnou divocinu jako je v Rusku tady nemame.

LINKOS: to i 42 centimetrů, ale úplně netuším, jak se to týká týhle debaty

LINKOS: ale kulový... v roce 1921 byla furt kráva u spousty lidí primární dopravní prostředek/motor pro celej statek a halt si musel vybrat, jestli bude kravka dojit, nebo táhnout pluh. Nevím, kdes vygeneroval tohle číslo,v první republice byla furt nejrozšířenějším plemenem červinka, ta dojila kolem 3k litrů za sezónu, půlku toho, co dneska holfštýňáci.

LINKOS: ad dojeni - ano, vyborny vysledky :) bez legrace, pokud se na to divam tou produkcni optikou, tzn. produkce krmiva, konverze krmiva na vyslednou kmoditu, genetika. ... tohle hledisko nema za cil integrovat perspektivu ekosystemu, takze mu to nevycitam. :)


pokud se na to kouknu z hlediska toho, jak treba operujou nektery regenerativni chovy - je tam vic hledisek, a to dulezity hledisko, zastresujici, je management ekosystemu :) - co to v ekosystemu ve velkem dela. v praxi: typicky ten land use je nebo muze byt nejakej smisenej - pasenej [a dojenej] sad, kombinace s tim, ze zaroven jsou tam kurata nebo slepice nebo kruty atp. [prochazej v cyklech], misto stabilnich budov se pouziva nejaka mobilni dojirna [jsou to maly chovy, nevim jaky jsou nejvetsi, co tohle delaj]. aspekt co se resi je ta nespecificnost ucelu, tzn driv byla krava tazny zvire, zvire na maso i zivre na mleko, proto tolik nedojila, protoze nebyla slechtena jen na tuto jednu funkci, protoze nikdo nechtel, aby zastavala jen tuto jednu funkci. cili pak v ramci techle regenerativnich pristupu mas stado se smisenym uzitkem, tj. maso-mlecny, tzn. krava odchova svoje tele a to pak zabijis na maso [u kravy slechtene ciste na produkci mleka je to nesmysl a bycky zabijis, protoze nemaji konstituci takovou, aby meli smysluplnou produkci cehokoliv]. v tomhle pristupu to vypada v praxi napr. takto, tzn. produkce 8 l, zatimco zivi tele, ktere je zase paralelni zdroj potravy / vystup z toho ekosystemu.