TADEAS: TADEAS

TADEAS: aneb methane/carbon tunnel vision, resp. "food production" tunnel

TADEAS

TADEAS: carbon tunnel vision koho? kdyz si ctu zpravy ipcc, tak tam vetsinu ostatnich temat vidim…

TADEAS: tohle se stane jeste komplexnejsi kdyz pridas 3. rozmer "lidske sobecke potreby".

Greta Thunberg to publish a ‘go-to source’ book on the climate crisis
The Climate Book will include contributions from scientist Katharine Hayhoe, economist Thomas Piketty and novelist Margaret Atwood

Greta Thunberg to publish a ‘go-to source’ book on the climate crisis | Books | The Guardian
https://www.theguardian.com/books/2022/mar/31/greta-thunberg-the-climate-book-crisis?

TADEAS: hongkong approves ... pak jeste muzeme dat ty supr maly koje :)

TUHO: sorry, ale tohle je trochu blábolismus. "sociálně spravedlivá" maximalizace a optimalizace konzumu ve městech je primárním odběratelem průmyslu (i když dnes už víc lokalizovaného v Číně, než doma) a průmysl je primárním spotřebitelem fosilních paliv a energie a tedy zdrojem skleníkových plynů, přímo či nepřímo.

Když to shrnu: pachatelem globálního oteplování je v první společnost. Dílčí detaily "nespravedlnosti", tedy jestli jsou to emise dotovaného 50 let starého motoráku, co nakonc jezdí prázdný, ale nabízí přeci jen nějaké sociální MHD všem, nebo jestli to spálí soukromý tryskáč, jsou v podstatě nepodstatné. Spravedlivá společnost nakonec vyprodukuje stejně emisí, jako nespravedlivá.

Můžu být částečně kritikem naprosto zbytečných statusových nerovností v konzumní společnosti, můžu od toho mít odstup - ale je prostě nefér to takhle ideologicky směšovat s tím, že sociální spravedlnost vyřeší vše. Nevyřeší nic. Vedla by pouze k rovnoměrnějšímu rozdělení produkce, ale ta produkce bude mít negativní externality furt.

Společnost je zlo.

TADEAS: oproti minidomkom co uz davno pouzivaju pre bezdomovcov napr. v seattli alebo los angeles su tieto teda docela velke :)

TADEAS: toz ale batovske domky mi prijdou podobne tomu konceptu, na ktery odkazujes :)

TADEAS: Baťa by souhlasil ;)

TUHO: je to priklad adaptvniho planovani nebo podlehani neoliberalnimu etosu vyhanejiciho lidi z mest, kde maji narok bydlet v lepsim stamdardu? nemohu se rozhodnout, halp


Minidomky jsou základním stavebním kamenem v bytové nouzi | ASB Portal
https://www.asb-portal.cz/aktualne/udalosti/minidomky-jsou-zakladnim-stavebnim-kamenem-v-bytove-nouzi

V současnosti je v čele Dortmund. Politici se tu usnesli, že na bývalém fotbalovém hřišti v městské části Sölde vznikne vesnička z mikrodomů pro 40 až 50 obyvatel. Plánování a zpřístupnění areálu bude trvat ještě asi dva roky, ale už více než stovka zájemců tu chce mít své hlavní bydliště a vlastní minidům, říká Gerald Kampert z městského plánovacího úřadu. „Nabízíme malé, cenově příznivé pozemky podle potřeb obyvatel mikrodomů,“ říká Kampert.

Městský úředník spatřuje velké výhody malých domků v tom, že zabírají málo místa a dobře je snáší životní prostředí. „Volně stojící domy ve velkoměstech jsou skutečnými žrouty plochy. Musíme nabízet alternativy, které jsou únosné pro životní prostředí a chrání území,“ říká Kampert.

Pokud se experiment v Sölde osvědčí, bude příští cíl znít: V každé městské části tiny village. Pokud jde o bydlení a výstavbu, je třeba opustit vyšlapané cestičky, je přesvědčen Kampert. O projekt se u něj zajímají i jiná města, například Münster, Bochum nebo Düsseldorf.

„Projekty tiny housů jsou nadějný počátek,“ domnívá se svaz měst a obcí. „Mohou být vhodné k poskytování obytného prostoru například pro studenty nebo domácnosti s jednotlivci a ulehčit městům a obcím v bytové nouzi,“ domnívá se svaz.

THE_DARKNESS: jj.

ale asi jsou i varianty rapidniho narustu hladiny i do 2100, kdy nejspis porad civilizace pojede docela ve velkym jeste, pak by to neplatilo .]

future with a [psychedelic] view .)

TADEAS: tim SLR mysli sea level rise? mysli to tak, ze nez dojde k vyznamnemu rustu hladiny mori, tak civilizace uz zkolabuje kvuli tomu ostatnimu?

TUHO:

Myšlenka odolnosti tak podle kritiků ve skutečnosti představuje tichou rezignaci na politiku i (lepší) budoucnost. Přesně takto argumentovali na sympoziu i Khalidi a Vázquez, podle kterých je třeba věnovat pozornost především zranitelnosti, respektive pozici ohrožení, z níž může vyvěrat skutečná invence, a nikoli jen krotké defenzivní pokusy o zmírnění katastrofy. Zranitelnost je pojem, který v diskusích o klimatické krizi zaznívá stále častěji – a to i v názvu nedávno publikované druhé části šesté zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu při OSN.

Resilience byla tak na sympoziu v podstatě zavržena jako princip umožňující pokračování neudržitelného a nespravedlivého společenského uspořádání. Claudia Mareis se ale ve svém příspěvku snažila formulovat o něco subtilnější úvahu, a to v návaznosti na autory, jako je třeba geograf Kevin Grove. Podle Grovea může být pro praxi designu potenciálně užitečná vnitřní ambivalence, kterou v sobě resilience nese, a sice úsilí o sebezáchovu skrze změnu. Poválečná teorie resilience – stejně jako kybernetika a teorie designu – reagovala na zjištění, že sociální i ekologické systémy jsou mnohem komplexnější, než aby se podvolily do té doby dominantní manažerské mantře „command and control“. Předvídatelnost a stabilita, respektive foucaultovská „vůle k pravdě“, na níž byly založeny moderní instituce, se ukázaly jako iluzorní či neudržitelné a v nejistotě postmoderního světa se vynořilo to, co právě v souvislosti se systémovou resiliencí Grove označuje jako „vůli k designu“: adaptivní management bez ambice totální kontroly nebo design, který neslibuje revoluci, ale spíše pragmatické, částečné a nedokonalé změny otevřené přehodnocení.

...

Problém je v tom, že byl tento koncept kolonizován neoklasickou ekonomií a kapitalistickou praxí. V sedmdesátých letech se nepředvídatelnost systémů stala argumentem pro deregulaci a adaptivita principem pro zachování odolnosti něčeho, co zásadně ohrožuje systémy vyššího řádu, tedy systémy sociální a ekologické.

...

A tady se znovu dostává ke slovu design ve smyslu strategického navrhování, které posiluje odolnost těch částí systému, které chceme zachovat. V návaznosti na kybernetiku i teorii resilience lze praxi designu chápat jako tvorbu rozhraní mezi vnitřkem a vnějškem – mezi člověkem a prostředím, mezi městem a venkovem nebo mezi místní komunitou a globálním společenstvím. Resilience pak v tomto kontextu neznamená tvrdohlavé odmítnutí změny, ale naopak přijetí proměnlivosti a nepředvídatelnosti vzájemně propojených systémů.

Strategické navrhování lze chápat také jako „policy design“ neboli design politik. I o něm ostatně byla řeč na sympoziu Re: New European Bauhaus. Bobby Jewell a Hwei Fan Liang zde mluvili o aktivitách sítě Architects Climate Action Network, jejíž členové prostřednictvím politického lobbingu a aktivismu usilují o ekologickou transformaci architektury. Na ně pak navázali designérka Caroline Paulick-Thiel a ekonom Christoph Gran s příspěvkem o strategickém designu jako prostředku participativního navrhování alternativních politik.

...

politické a ekonomické nástroje jsou jedním z rozhraní, která rozhodnou o míře odolnosti systému. Místo vytváření dalších a dalších finančních produktů (jako jsou např. katastrofické dluhopisy) a jejich derivátů dává smysl redesignovat třeba základní účetní pojmy, jako jsou výdaje a investice. Náklady na fyzické infrastruktury jsou dnes obvykle považovány za investici, zatímco peníze vynaložené na sociální infrastruktury nebo zdravotní péči jsou klasifikovány jako výdaje. Právě tyto systémy ale zvyšují životní úroveň lidí a posilují odolnost komunit, přičemž přerámování těchto rozpočtů může hluboce proměnit logiku státních financí.

TADEAS:
Top 40 Impacts of Climate Change
37. Storms — more frequent, power, duration

say no more fam :D
https://twitter.com/i/status/1508999413502517251?


a tyhle dve jsou jako nasledek tani ledovcu?
13. Earth axis shift
14. Earthquakes, Tsunamis, Volcanoes

What we knew back then. The Forgotten Green History of 1972 - Publication - Utrecht University
https://www.uu.nl/en/publication/what-we-knew-back-then-the-forgotten-green-history-of-1972

On January 20, the new book by Professor of Modern Dutch Literature Geert Buelens is published: Wat we toen al wisten: De vergeten groene geschiedenis van 1972 (What we knew back then. The Forgotten Green History of 1972).

Demonstrations against the use of plastic. Panic about declining biodiversity. Concerns about the quality of life in the oceans and the climate. Today? No, in 1972. The environmental crisis is older than many people think, and so is the scientific and political struggle over it

Wat we toen al wisten - Querido
https://www.singeluitgeverijen.nl/querido/boek/wat-we-toen-al-wisten/

Fueling the Climate Crisis: Examining Big Oil's Climate Pledges
https://youtu.be/sKBoCCLDG2A


fascinating hearing, with Mann making necessary points (despite the above criticism), and even oil industry views reflected, but sadly stuck in climate denial, so won’t be taken seriously.

U.S. running out of time to address this.

https://oversight.house.gov/legislation/hearings/fueling-the-climate-crisis-examining-big-oils-climate-pledges
https://t.co/X2wd10OaSX

Paul Maidowski
https://twitter.com/_ppmv/status/1503942707235934211?s=19

Years ago there was a discussion about collapse. We call it uncontrolled loss of social complexity or simplification, but that is so abstract. Kind people asked what it looks like.

The world’s richest country letting a virus ravage its own population, this is what it looks like:

NPR
https://twitter.com/nprpolitics/status/1503756837103013892?s=19

Research into next-generation COVID vaccines will be curbed, and some surveillance for new variants will also be stopped, the White House said.

The administration said it also will need to limit its push to help poorer countries vaccinate people.