TADEAS: To by byl peknej memik na omlacovani tem "ale co dela cina"

TUHO: tak kdybych to bral proporcne k populaci (cca 1/150), tak by CR mela dodat za 5 let 3.8 GW wind/solar

China is set to add at least 570 gigawatts (GW) of wind and solar power in the 14th five-year plan (FYP) period (2021–25), more than doubling its installed capacity in just five years, if targets announced by the central and provincial governments are realised.

Analysis: What do China's gigantic wind and solar bases mean for its climate goals? - Carbon Brief
https://www.carbonbrief.org/analysis-what-do-chinas-gigantic-wind-and-solar-bases-mean-for-its-climate-goals?

Jozef Pecho
47 min ·
Ladislav Miko o pôdnom vesmíre a o tom, ako Príšerky s.r.o. krachujú! Odhaduje sa, že odkedy poľnohospodársky využívame pôdu v Európe sme stratili 40 až 60 % pôdneho uhlíka. A jeden z najviac ochudobnených regiónov je aj Podunajská nížina. Čím menej uhlíka v pôde budeme mať, tým väčšie sucho bude, pretože pôda s nízkym obsahom uhlíka absorbuje (zadržiava) vodu len minimálne alebo skoro vôbec. A je to aj jeden z dôvodov, prečo pri prívalových zrážkach (aké sme mali na Slovensku včera) dochádza k tak rýchlemu plošnému splachu (povrchovému odtoku s rýchlym eróznym účinkom).

Ohrozený vesmír pod našimi nohami | Ladislav Miko | TEDxBratislava
https://www.youtube.com/watch?v=47lEb51dZBY

SHEFIK:

#sustainability #circular_economy

Krize nas jeste hodne nauci :)

Čipová krize si žádá zoufalé činy, firmy údajně dolují polovodiče z praček - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cipy-asml-pracky-polovodice-nedostatek-automobilky-dodavatelske-retezce.A220421_125857_eko-zahranicni_maz

#win #local

Konec pohádky o propojení tří moří. Plány na kanál Dunaj–Odra–Labe končí - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/projekt-kanal-dunaj-odra-labe.A220428_090348_ekonomika_rie

JIMIQ: potenciál vodní elektřiny je takřka neomezenej, ale to bysme jí museli dostávat z moře, ne z řek

SHEFIK: což mi připomíná že v té knize se ještě zmiňuje, že spalovací auta zvedly svoji účinnost za 120 let trojnásobně. Ale už se nezmiňuje (resp. jsem to asi přehlídl) že elektromobily to zvedají opět trojnásobně.

Nebo že solární panely mají účinnost 25% a maximálně pro komerční provoz dosáhnou 35%... A já se ptám, proč na tom záleží, když plochy máme na rozdávání? :) To jsou naprosto nepodstatný úkroky stranou... nemluvě o tom, že vícevrstvový a bifaciální můžou dosáhnout třeba 60% (ok, to je zkresleno tím, že mají defakto dvě plochy, takže je to jakoby 30%, ale co se týče zabrané půdy, tak je to 60% účinnost). Nebo že se vyvíjejí poloprůhledné panely vhodné na okna...

Mj. i selskym rozumem uvazovane, ze tam kde bylo easy postavit hydro uz davno stoji. Plocha rek na svete je oproti plose kde fouka a sviti slunce vyrazne mensi (bez uvazovani efektivity generovani energie samozrejme)

PER2: ano, to je přesně to, co rozporuju. Podává to špatnou informaci, když pan Smil spojí hydro, vítr a slunce do jednoho zdroje, ačkoliv hydro už neporoste (možná něco v Pákistánu a Africe, ale už ani Čína nepočítá s novýma velkýma elektrárnama), naproti tomu vítr+slunce si každoročně ukusují 2% podíl na elektřině a později v této dekádě až 3%

Takže 2015 měly dohromady (vítr+slunce+voda) 5% na celkové energii a 2021 6,2% (pokud předpokládáme 23% podíl elektřiny na energii), což je růst o 24%. Ale vítr+slunce samotné za tu dobu narostly 3-4 násobně! A 2026 budou dohromady (všechny tři) mít 8,6%, ale vítr se sluncem se na tom budou podílet 60%, čili role se otočí (dnes je to z 60% voda).

Ale to přesně Smilovi nesedí do narativu, že energetická transformace musí být pomalá a trvat 60 let, protože nyní to platit nebude (a pokud chceme zachovat příznivé životní prostředí pro nás tak ani nesmí). Ale pokud by to platilo (t.j. vezmeme mrtvý zdroj co se týče potenciálu (voda) a spojíme ho s dravými rybami (vítr, slunce), tak je uměle opticky spomalíme na grafu a voilá - potřebujeme jádro!

Smil není blbej, jenom "navedenej" :)

JIMIQ: mna by hlavne zaujimalo kde v dobe siliaceho sucha chcu pohladat vodne toky na chladenie tych atomovych elektrarni, pokial by to neboli nejake gen iv s alternativnymi metodami chladenia

another Heatwave predicted with up to 53°C for India and Pakistan.
May 7: 49°C
May 8: 49°C
May 9: 50°C
May 10: 51°C
May 11: 51°C
May 12: 51°C
May 13: 51°C
May 14: 53°C
May 15: 53°C
May 16: 52°C
May 17: 52°C






JIMIQ:
The first known electricity generating wind turbine, was a vertical-axis wind turbine designed in 1887 by the Scottish professor James Blyth in Glasgow, Scotland. The first attempt at large-scale wind generation of electricity is attributed to Charles Brush in 1887

pro zajimavost - 1883 - Charles Fritts develops a solar cell using selenium on a thin layer of gold to form a device giving less than 1% efficiency
(jasne, do elektrarny to ma daleko)

o nuklearni energii se tu s tebou jinak nikdo nepre
jinak na hydropower potrebujes docela specificky podminky a enviromentalni impakt taky neni malej