Penny chystá cenový šok, k párkům či sýrům připočítá i ekologické náklady - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/penny-kampan-ekologie-skutecne-ceny.A230730_152625_eko-zahranicni_jan

Skutečné ceny“ spočítali univerzitní vědci tak, že k obvyklým výrobním nákladům přidali i dopady produkce potravin na půdu, klima, vodu a zdraví.

Zdražení je citelné. Tak třeba třísetgramové balení sýra Maasdam podraží o 94 procent, z 2,49 na 4,84 eura. Skryté náklady, které vědci vyčíslili na 2,35 eura, tvoří škody z emisí metanu a CO2 (85 centů), ze znečištění půdy intenzivní produkcí krmiv (76 centů), z dopadu používání pesticidů a dalších faktorů na zdraví farmářů (63 centů). Něco málo přes deset centů je účet za znečištění podzemních vod například hnojivy.

Publikácia prináša jedinečný pohľad aj na to, ako dnes mnohé komunity doma i vo svete poznajú zvuk, pachuť či pach klimatickej zmeny. Pozerá sa aj do budúcnosti, definuje možnosti a dokonca príležitosti pre svet, kde je klimatická kríza realitou, ktorej dokážeme čeliť. Autorský kolektív nastoľuje tiež otázku, či budeme v boji proti klimatickej zmene schopní prijať také opatrenia, ktoré budú nielen účinné, ale aj spravodlivé naprieč geografickými regiónmi a sociálnymi vrstvami. Odborníci a odborníčky z SAV opakovane apelujú aj na dôležitosť občianskeho aktivizmu. Ten sa totiž ukazuje ako kľúčové východisko, predovšetkým, ak uznáme slovo spoločenských vied nielen v dialógu o klimatickej zmene a budúcnosti, ale hlavne v našich činoch.

„Nechceli sme, aby publikácia vyznievala pesimisticky, aj keď optimizmus by bol naivný. Ako psychologička presadzujem prístup aktívnej nádeje. Ako jednotlivci, ale aj spoločnosť sa musíme zamýšľať nad tým, v akom svete chceme žiť my a ďalšie generácie. Nezostať však len pri fantázii, ale konať, dožadovať sa, aby sa prijímali systémové opatrenia. Mali by sme v sebe hľadať energiu byť súčasťou riešenia, nie len súčasťou problému,” doplnila psychologička Mgr. Miroslava Šudila Žilinská z Ústavu výskumu sociálnej komunikácie SAV, v. v. i..

SAV - Aktuality - Pohľad spoločenských vied na klimatickú krízu je rovnako dôležitý
https://www.sav.sk/?lang=sk&doc=services-news&source_no=20&news_no=11327

GLOBETROTTER: upřímně já když od ní něco čtu, tak se mi vybaví kniha Atlasova vzpoura a už radši nic nekomentuju ani příznakem +-

YMLADRIS: Máš "zajímavě" naivní představy o ekonomice takzvaného socialismu. Rozpadající se domy, továrny, infrastruktura, zničené životní prostředí. Na jedné straně se něco na oko vybudovalo, ale o několik řádů větší "věci" nebyla schopnost ani základně udržovat. Kdyby nebylo plyšáku, tak se to celé zhroutilo.

NYRLEM: asi to nějak socioekonomicky vyhodnotili, že v průměru se apokalypsa nestane, ale vtip je právě v tom, že narušený polární výry právě generujou lokální extrémy a ty lokální deviace jsou dlouhodobě nepředvídatelný.
to je jak z diskuze na tw, kde mi kdosi napsal, že se prostě oteplí o 1,5C, tak si zvířta budou muset zvyknout, že je o 1,5C tepleji. no riziko je právě v těch lokálních extrémech, který to způsobí

NYRLEM: paywall, tady bude nejspíš zásadní kontext toho vyjádření

YMLADRIS: imho: spotreba je druhotna vuci vyrobe, vyroba je mozna v dusledku developmentu infrastruktur, v jadru developmentu je investovani (alokace civilizacnich zdroju).

z jednoho konce by se muselo regulovat investovani tak, aby respektovalo planetary boundaries

z druheho konce by musely globalni.stredni tridy projit takovou libidinalni restrukturaci, aby chtely zit v ramci infrastruktur respektujicich planetary boundaries.


socialismus jde asi vyuzit jako priklad zamerne omezene zivotni urovne, ale take jako priklad neefektivni konverze zdroju planety na kvalitu zivota (podporu v literature bych musel hledat:) ... analyza/reflexe socialismů z hlediska nerustu je imho neco co by melo prijit, idealne zevnitr rezimu jako jsme my

SHEFIK:
TADEAS:

Kde jsou motýli? Na jaře tu prakticky nebyli, upozorňují vědci - Novinky
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-kde-jsou-motyli-na-jare-tu-prakticky-nebyli-upozornuji-vedci-40438508

ač to možná zní trochu paradoxně, nejvíce jsou ohroženy druhy s vazbou na lidskou činnost v krajině. Ta se do počátku průmyslové revoluce zásadním způsobem změnila. Člověk tehdy byl u kolébky rozvoje biologické rozmanitosti evropské fauny a flóry a dnes se stává jejím hrobařem. Lidská činnost udržovala po tisíce let v krajině bezlesí – poté, co člověk lokálně vyhubil velké druhy spásačů, jako byl ve střední Evropě pratur, zubr, divoký kůň.

S přechodem k industriálnímu zemědělství a lesnictví extenzívní a různorodá činnost člověka v krajině téměř zanikla a druhy s vazbou na stanoviště dříve udržovaná člověkem začaly vymírat. Tento trend v českých zemích akceleroval v 50. až 80. letech minulého století, když už byly rozorány či spontánně zarostly i ty poslední meze, tudíž druhy s vazbou na bezlesí či řídkolesí začaly definitivně vymírat.

Z hlediska fungování přírody není až tak důležité, že pár druhů regionálně vyhynulo, jednalo se vždy o druhy víceméně vzácné. Důležité jsou trendy u těch běžných, a ty ukazují problém podstatně většího rozsahu

SEJDA: to byl jen takovej priklad, prirozene by to v lidsky spolecnosti vypadalo jinak. pozvolnej rozpad spolecnosti je velky tema a nema smysl ho opisovat.

YMLADRIS: to by me fakt zajimalo, jak chces nahradit nedostatek stavebnich hmot, kterej v cr za dekadu nastane? sexem po tme to nepujde. to jeste nevime, jak budem zapasit s vodou.. a jidlem za 20 let.

SEJDA: tak tohle ale byla narazka na experiment z Petriho misky ..

ekonomicky rust je zalozen na tom, ze lidi chteji zvysovat svou zivotni uroven. zivotni uroven = pocit, nakolik jsou moje potreby naplnovany. pripada mi, ze razantne snizit spotrebu jde dvema zpusoby 1) nejaka totalita kde lidi predevsim resi potreby typu "aby moje dite prezilo a do armady ho odvedli k nejakemu slusnemu pluku", tj. na reseni "spotreby" nemaji moc kapacitu (severni korea ap.). 2) zmenit strukturu a podil materialnich versus nematerialnich potreb. Tj. lidem by se zivotni uroven zvysovala dal, ale predevsim v tech nematerialnich potrebach. Tak jak staty ted dotuji fosil, aby se roztacela kola ekonomiky, musely by staty seriozne dotovat a inovovat sluzby pro nematerialni potreby.

za sociku, kdyz byla omezena spotreba, kazdy druhy byl zahradkar, kutil, zpival v cimbalce, trenoval decka ve fotbale. tak nejak trochu podobne = ucinit pro lidi ZAZITKY snadno dostupnymi a atraktivnimi, aby jim nevadilo, ze nemuzou az tolik spotrebovavat.

Ad sex, prijde mi ze sex je pro hodne lidi hluboka fajn nematerialni potreba, kterou se da travit spouta casu :) , ale velky procento lidi neni spokojenych se svym sex zivotem. Konkretni napady na sex revoluci nemam, mozna od-problematizovat sex work, hodne investovat do celozivotni sex vychovy. plus by se muselo neco udelat s tou materialni soutezi o partnerky (musim vydelat na lambo, protoze status je klicova vec na sexualnim trhu). Nevim, beru to jako jednu z potreb, ktera kdyby se nejak pozvedla, hodne by to pomohlo.

Celkove: pripada mi ze proponenti nerustu uz to prave jedou jako ten Koubskym zminovany duchovni smer, tj. oni to delaji nebo by delali dobrovolne, ciste proto, ze je to spravne a zachranuje to planetu. Vetsina lidi ale nejsou minimalisti. Chteji zvysovat svou zivotni uroven, chteji si naplnovat potreby. Tak se ptam - da se struktura potreb prepracovat, aby lidi teda "netrpeli", ze nemaji SUV a bazen? Obycejni lidi. IMHO by to slo, protoze potreby jsou asi hlavne diktovane srovnavanim se se sousedem = kdyz vsichni chodi na masaz, chci taky. Kdyz vsichni maji kazdy dva roky novou telku, chci taky. Ale nevim.