PER2: snad k vyrobe barvy nebyl pouzit zadnej oil, nebo byly alespon dopady jeho vyrobniho retezce adekvatne mitigovany. :)

jak si ziskat verejnost pro svou vec:

Jeste bude hur, nez bude lip

Indická sázka na fosilní zdroje. Země znásobí své uhelné kapacity - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/indie-fosilni-zdroje-poptavka-elektrina-teploty-uhli.A240619_114136_eko-zahranicni_jla

MINER: Ten Colab nefungoval, tak jsem ho fixnul, kdyby někdo potřeboval.
Nefungovalo to kvůli nekompatibilním datům, plus to padalo při nedostupnosti požadovaného scénáře.

Teď to skutečně stáhne a vizualizuje vybrané modely a scénáře.

Kdyby to někdo chtěl zkoušet, stačí postupně spustit tady. Je potřeba tam vložit api key z uvedeného linku.

Přidal jsem tam scénář 1-1.9 (červeně), ale kupodivu ho to kreslí nad 1-2.6.

Předpokládám, že je to kvůli tomu, že u 4 ze 7 modelů 1.9 scénář chybí, a zrovna to vyšlo na ty umírněnější.

MINER: V tomto ohledu jsem dost skeptický, válná většina cílů neřeší klimatickou krizi a spíše se jeví jako snaha o udržení status quo a růstu. A i v tomto případě:

Neberou v potaz fyzické limity - těžba, zpracování, výroba a potřeba je zněkolikanásobit v krátkém časovém horizontu (např. bychom do roku 2050 museli vytěžit více mědi než jsme vytěžili za celou naši historii..)
Nehledí na dopady na už takhle poničené ekosystémy (mnoho míst bohatých na suroviny se nachází v ekologicky rozmanitých a zranitelných oblastech)
Nepočítají s tím, že v roce 2050/2060 bude potřeba nějak obnovit a postavit druhou generaci zdrojů, protože v té době budou ty první dosluhovat

Vzhledem k ekonomice postavné na pohledu neoklasických ekonomů, postavené na dluhu a úrocích, absenci myšlenky konečnosti surovin a negativních externalit se tomu zároveň nedivím.

Takže nečekám, že se na tom moc změní a pokud bychom chtěli situaci opravdu řešit, museli bychom se prvně postavit těmto zastaralým konceptům.

CHOSIE: tím řízením jsem myslel cíle pro 2050 a každou dekádu před tím, což mi celkem hmatatelný přijde... A některý aktivity k nim směřující taky.

Ale souhlas , že jsme neschopní a rozhádaní v jejich realizaci a hodně nám toho chybí...

CHOSIE: jde o historickej zaznam trvajici 0,4M let, tam se nam ty vektory promennych secetly do konecny podoby, neni to dogma.
nicmene to vypada, ze budem obracet oci do tretihor s cim dal vetsim zaujetim. petm, mco, pco, mpwp atp..

Pro mě závěrem, nemám potřebu kohokoliv o čemkoliv přesvědčovat.

Ti, kteří se o to chtějí zajímat se o to zajímat budou, do jaké hloubky je na nich a jejich možnostech.

Ti, kteří to odmítají mají pro to své důvody, a jestli je 50 let zaběhnuté vědy a stovky tisíc publikací, a v dnešní době i hromada následků, které pozorujeme v reálném čase, nepřesvědčila, tak je nepřesvědčím ani já.

MINER: Jestli si pamatuji, tak zmíněná kniha mluví o tropických dnech, srážkách, extrémním počasí celkově, dopadu na zemědělství,.. Bez grafů, čistě zmiňuje data.
Možná bylo lepší řešit ten problém samotný - gramotnost, bohužel pro spoustu lidí jakékoliv vzdělání skončilo v 18/19 letech, případně o pár let později. Jak číst grafy, jak číst akademickou literaturu, jak kriticky myslet,..

Mně jde teď spíš o experty, kteří tvrdí, že ty modely jsou stejně tak nepřesný, že se podle toho nedá nic řídit.

No, řídit, to i tak takřka neděláme. Ty neúplnosti v politických hlášeních jako je IPCC jsou a nejspíše budou, nějak nečekám, že by se do toho zapojilo stmívání, omezenost surovin, nebo relativně jednoduché koncepty jako ECS, TCR, ESS, TCRE, CWC,..
Publikace, které se tímto zabývají jsou, jen se jedná a bude jednat spíše o takové fringe odvětví a jen těžko si dovedu představit, že by to vzhledem k složitosti bylo nějak lehce přeložitelné pro běžného člověka, nebo něco co by mainstream chtěl brát v potaz, protože to kam se v případě více komplexnosti modelace dostáváme nevěští nic hezkého.

Také hraje roli recenzní řížení, kde 'zaběhnutí' a starší vědci tíhnou ke kozervatismu a pakliže nějaká publikace podkopává jejich životní práci, nedivil bych se, pokud by taková práce nebyla zamítnuta, nebo nemusela být znatelně upravena.

Publikace J. Hansena - http://www.columbia.edu/~jeh1/

Equilibrium global warming – a scaling perspective
Předtisk, rozšiřující publikaci Hansena (2023) a odhad skutečného ESS při zdvojnásobení CO2
EGUsphere - Equilibrium global warming – a scaling perspective
https://egusphere.copernicus.org/preprints/2024/egusphere-2024-938/

For an initial CO2 doubling forcing of 4 W m-2 this yields a total forcing of (4+2)1.25 = 7.5 W m-2. Together with an ECS of 4.8°C, this results in an ESS of (7.5/4)4.8°C = 9°C.

As demonstrated in the feedback analysis in Section 2.3, the scale factor of 7.5/4 between ESS and ECS is in principle only
valid for the particular value of ECS under consideration, in this case the recent ‘Hansen value’ of 4.8°C.

In total, the above analysis leads to a 4°C future warming in the pipeline on top of the 2°C ‘Paris’ setpoint, resulting in an
Equilibrium global warming of about 6°C. This value sits more or less in between today’s actual warming of 1.2°C and the
expected 10°C warming for today’s GHGs concentrations in the atmosphere reported in the recent Hansen study

Ocean acidification in emission-driven temperature stabilization scenarios: the role of TCRE and non-CO2 greenhouse gases

With these simulations, we demonstrate that uncertainties in surface ocean acidification are an order of magnitude larger than the usually reported inter-model uncertainties from simulations with prescribed atmospheric CO2. Uncertainties in acidification at a given stabilized temperature are dominated by TCRE and the choice of emission reductions of non-CO2 greenhouse gases (GHGs).

The results suggest that choices between reducing emissions of CO2 versus non-CO2 agents should consider the economic costs and ecosystem damage of ocean acidification.

https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/acaf91/meta

ale jestli hansen myslel 8Farenheita, tak by to bylo konzistentní