PALEONTOLOG: ale ty neelektrolyzuješ sůl, ale vodný roztok, ve kterém je sůl stejně disociovaná na ionty. že se jim z toho uvolňuje jako vedlejší efekt vodík, to je pravda - je to další kladný iont, akorát se neusazuje v pevné formě, ale uniká. Asi už jsme v tématu klubu #offtopic, obecně je to stejný efekt, se kterým se počítalo i na pasivní carbon capture - tedy že vysypou nějaký štěrk o správném složení na pláže moří.

Víceméně mám info, poté, co jsem tuhle otázku nastolil jinde, že v té mořské vodě, ze které odebereme kladné ionty vápníku a hořčíku, pak chlor vytvoří v podstatě velmi slabý roztok HCl: sníží se pH mořské vody a ta bude mít větší tendenci si ty chybějící kladné ionty vyžrat ze všech možných hornin břehu a dna a ustavit tak opět rovnováhu složení solí ve vodě a neutrální pH. Takže de-facto se ten materiál netěží z mořské vody jako takové, ale prostřednictvím vody se těží dno a břeh... akorát atom a po atomu a jaksi dodatečně :-) Asi když to dělají i koráli, taky dost ve velkým, tak s tím moře nějak počítá...

Big Banks Quietly Prepare for Catastrophic Climate Change | Scientific American
https://www.scientificamerican.com/article/big-banks-quietly-prepare-for-catastrophic-climate-change/

Morgan Stanley, JPMorgan and an international banking group have quietly concluded that climate change will likely exceed the Paris Agreement’s 2 degree C goal and are examining how to maintain profits

XCHAOS: sůl má větší vazebnou energii než voda, tedy by neměl být problém rozkládat vodu, aniž by to rozložilo chloridy. průmyslově se chlór vyrábí z nasycené solanky elektrolýzou.

ERGOSUM: tvoje generalizace maj teda neskutečnou hloubku, že mafie těží v rozvojových zemích načerno stavební hmoty znamená "každý má ekologii u pr.". v normálním světě je to přesně naopak, dalším ložískům brání regulace a pokrokářská ekologie, ať už jde o lom na kamenivo nebo zemník.

Midwestern US has Lost 57.6 Billion Metric Tons of Soil Due to Agricultural Practices
https://www.umass.edu/news/article/midwestern-us-has-lost-576-billion-metric-tons-soil-due-agricultural-practices

New research, led by UMass Amherst, shows that human-caused erosion in America’s Breadbasket is far greater than previously thought

XCHAOS: ja bych se, protoze nejde o sedimwnt morskych hub, ale karbonat, natrvalo zrekl terminu krida, prosim.

TADEAS:

Factcheck: Kemi Badenoch’s claim that net zero is ‘impossible’ by 2050 | Kemi Badenoch | The Guardian
https://www.theguardian.com/politics/2025/mar/19/factcheck-kemi-badenoch-conservative-leader-claim-that-net-zero-is-impossible-by-2050

The Conservative party leader, Kemi Badenoch, officially ditched net zero by 2050 as a Tory policy this week. The target was signed into law in June 2019 by her predecessor Theresa May, the then prime minister. So what arguments did Badenoch make for reversing?

Analysis by the London School of Economics has found that, though reaching net zero by 2050 initially costs between 1% and 2% of GDP a year, it will save money by about 2040. To put that into context, the UK spends about 11% of GDP on healthcare, and 10% on social security including pensions. The money spent on reaching net zero is also an investment, according to the most recent carbon budget; for example, upgrading the electricity grid or updating homes.

A former minister made this point in parliament in 2022: “Our latest estimates put the costs of net zero at under 2% of GDP – broadly similar to when we legislated for it two years ago – with scope for costs of low-carbon technologies to fall faster than expected.” Wise words from Badenoch herself.

The Office for Budget Responsibility has analysed the Climate Change Committee’s plans and found: “From 2040 onwards, net operating savings are projected to outweigh investment costs. And by 2050, the CCC projects a £19bn annual saving relative to its baseline emissions scenario.” If similar savings of the same size continued in the years beyond 2050, investment costs would be completely offset by 2070. The same report found “unmitigated climate change would ultimately have catastrophic economic and fiscal consequences for the UK”.

PALEONTOLOG: no, z něčeho budeš pálit cement, i když tam jsou asi nějaký snahy o recyklaci (?). Stavebnictví je asi stejně velkej díl problému, jako zbylý problémy (lodní doprava, letecká doprava, auta, vytápění a ohřev vody, datacentra.....). Pokud by se ukázalo, že stavebnictví to má nejsnazší, bylo by to zajímavé. Otázkou je škálovatelnost, tedy kolik té křídy vyrobíš, když do toho posíláš přebytky z nějaké větrné farmy u moře... tady se vlastně budou přepočítávat nějaké dodané MWh na kila a tuny. Zřejmě se ukáže, že když si u moře, můžeš si stejně vybagrovat písku, kolik potřebuješ a co tě trápí, je cement... takže je to nějaká úvaha, jak snížit uhlíkovou stopu při výrobě cementu, tam samozřejmě získáš velký množství koncentrovanýho CO₂, navíc poměrně čistýho, nesmíchaného s ostatními zplodinami jako u pálení uhlí, takže nějaké další zpracování bude nejsnazší. Jestli to dokáží produkovat za tržní cenu nevím, ale pokud by to dotovali z emisních povolenek...

Když si představím efektivitu jakýhokoliv průmyslovýho zaízení, napadají mi obligátní problémy typu, že mořská voda je korozivní, a že jí bude potřeba obrovské objemy čerpat - opravdu obrovské, protože prvky, které z ní lovíme, jsou v ní zastoupeny spíše stopově a my jich chceme minimálně tisíce tun, aby se to výplácelo. Jinak samozřejmě, už dávno se ví, že z mořské vody by šlo těžit zlato...akorát by pak bylo dražší, než zlato :-)