TUHO:
Oleg Olegovič
Plný text zde:
"Trojicí strategických dokumentů, které nastavují směrování Česka v následujících desetiletích prakticky ve všech oblastech, by se měla brzy znovu zabývat vláda. Státní energetická koncepce (SEK), Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NECP) a Politika ochrany klimatu (POK) se připravovaly dlouhé měsíce, přesto ministři jejich schválení v polovině července odložili.
Na to nyní reaguje desítka organizací zastupující část tuzemského průmyslu, energetiky, bank, pojišťoven, ale třeba i zaměstnavatelé ve zdravotnictví a školství. Ve výzvě adresované premiérovi Petru Fialovi (ODS), kterou mají HN k dispozici, vyzývají k rychlému přijetí všech tří dokumentů.
„V případě nezachycení trendu bezemisní ekonomiky v podobě nástupu zelených technologií, elektromobility, digitalizace, úspor energie a sektorů s vyšší přidanou hodnotou může dojít k negativním dopadům na tuzemskou bilanci zahraničního obchodu a odlivu kapitálu do zemí, které vytvoří vhodnější podmínky,“ varují ve společném prohlášení.
Mezi signatáři jsou „tradiční“ zástupci obnovitelného sektoru, jako je Svaz moderní energetiky, Solární asociace či CZ Biom – České sdružení pro biomasu. Svůj podpis připojil ovšem také třeba Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů, která zastřešuje téměř 17 tisíc zaměstnavatelů s 830 tisíci zaměstnanci, nebo loni založená Aliance pro bezemisní budoucnost (ApBB). Členy ApBB jsou ČEZ, Orlen Unipetrol, onsemi, Škoda Auto či Sigma Group. Patří k nim i finanční instituce, jako je Moneta či Komerční banka. Šéf „komerčky“ Jan Juchelka je také prezidentem ApBB, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zase viceprezidentem. Členem ApBB je i vydavatel HN, společnost Economia.
Vyzyvatelé upozorňují, že tuzemská ekonomika potřebuje předvídatelný rámec, podle kterého mohou cílit své investice. Právě ten má podle nich přinést trojice zmíněných strategií. NECP musí Česko navíc předložit Evropské komisi a už nyní je s tím v prodlení. V současnosti platná energetická koncepce z roku 2015 je zase zcela neaktuální, nová koncepce měla být podle původního plánu hotová už před čtyřmi lety. Podle signatářů lze ještě diskutovat o stanovených cílech pro rok 2040 a dál. „Na rozsáhlou diskusi týkající se cílů 2030 již čas není,“ upozorňuje však výzva.
Ta v zásadě reaguje na vyostřenou debatu, která se kolem dokumentů rozjela v polovině července, kdy je měli ministři na stole poprvé. Na sociálních sítích a v médiích se pro ně vžilo ne úplně přesné označení „český Green Deal“ a rozšířila se obava, že výsledkem může být zdražení plynu, uhlí a pohonných hmot pro domácnosti. Právě proto je ministři zatím neschválili. Před zdražením varovala opozice, na chybějící analýzy finančních dopadů však poukázal také třeba Svaz průmyslu a dopravy.
„Všechny zmíněné dokumenty potřebují aktualizovat. Naše připomínky ministerstva znají a my stále doufáme, že je maximálně zohlední a dokumenty dopracují,“ říká generální ředitel svazu Daniel Urban. Podle mluvčí úřadu vlády Lucie Ješatové bude nyní nutné dokumenty o ekonomické dopady navržených opatření skutečně doplnit. Ministerstvo průmyslu podle vedoucího tiskového oddělení Marka Vošáhlíka už v SEK „drobné formulační úpravy“ provedlo. Prioritou je podle Urbana NECP, který je nutné předložit Evropské komisi. Není však potřeba schvalovat všechny tři dokumenty ve spěchu najednou.
Nejspornějším tématem se stal záměr na rozšíření emisních povolenek mimo velkou energetiku a průmysl, které jimi už nyní musí kompenzovat svou produkci CO2. Takzvané ETS 2 se tak promítne do nákladů domácností po roce 2027. O kolik to bude, závisí na ceně budoucí povolenky ETS 2."
"Podle propočtů think-tanku Fakta o klimatu v případě ceny povolenky ve výši 30 eur zdraží litr benzinu o 1,80 koruny, nafta o dvě a megawatthodina plynu o 150 korun. Pokud cena povolenky bude 45 eur, prodraží to litr benzinu o 2,70, litr nafty o 2,90 a megawatthodinu plynu o 225 korun. Průměrný byt vytápěný plynem spotřebuje ročně zhruba 12, rodinný dům pak asi 20 megawatthodin.
Některé odhady mluví o výrazně vyšších cenových dopadech. Ty však vychází z ceny nad 45 eur, přičemž na této hladině bude cena nové povolenky zastropovaná. Pokud hodnota ETS 2 na burze limit překročí, vrhne Evropská komise na trh další povolenky, čímž by mělo dojít k jejich zlevnění. Toto opatření lze však aktivovat jen jednou za 12 měsíců. Je zde ale další „ale“. Dvanáctiměsíční pravidlo lze totiž za určitých okolností vysadit.
Trojice strategických dokumentů ovšem ETS 2 nezavádí. Jde o analytické materiály, které povolenky zmiňují mezi mnoha dalšími nástroji. Mezi takové patří třeba i kompenzace zvýšení nákladů sociálně slabým rodinám či zřízení dotačních programů k financování přechodu na ekologičtější, a tedy povolenkou nezatížené vytápění.
S povolenkami v dopravě a vytápění naopak počítá evropská směrnice. Ta se začala chystat za vlády Andreje Babiše, doladila se během českého předsednictví a definitivně schválena byla loni v dubnu. Česko ji nyní musí implementovat skrze změnu zákona standardním legislativním procesem bez ohledu na to, zda schválí či neschválí SEK, NECP a POK. Kdy a zda se tak stane, není jasné. Třeba ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se už vyjádřil, že by chtěl „domácí“ povolenky zmírnit."
--------------
Edvard Sequens
Správně píší: "Podle signatářů lze ještě diskutovat o stanovených cílech pro rok 2040 a dál. „Na rozsáhlou diskusi týkající se cílů 2030 již čas není,“ upozorňuje však výzva.", což naplňuje především NECP. SEK, ten cílí hodně na jádro, proto ty podpisy části průmyslu. Ale i NECP, jak jsme včera s nevládkami napsali Fialovi, "v obnovitelných zdrojích energie český návrh výrazně zaostává za celounijním cílem. Česká vláda dokonce odmítla i doporučení Evropské komise na zvýšení cíle" a "Strategie také zaostávají v emisních cílech". To co potřebujeme skutečně, je "rychlé přijetí takových legislativních a dalších nástrojů, které nastaví směr k výraznému zvyšování energetické efektivity, výstavbě obnovitelných zdrojů energie, bezpečnému odklonu od uhlí i rozvoji rychlé a pohodlné veřejné dopravy. To je v každém případě nejlepší řešení vysokých účtů za elektřinu, plyn či benzín a naftu. A také nejlepší řešení pro udržení konkurenceschopnosti našeho průmyslu." K tomu trojice strategií může pomoci, ale také vůbec nemusí. A samozřejmě je třeba prakticky řešit předcházení sociálním dopadům, to v těch strategich také dosatečně není.