MARKOVKA: To je dobrá otázka, ale ke copyrightu každý časopis přistupuje jinak, proto bych raději zůstal na bezpečné straně a požádal je o svolení přes nabízený formulář. Z mé zkušenosti se časopis zajímá o práva k obrázkům ve chvíli, kdy článek přijme k publikaci. Čistě teoreticky to lze brát tak, že zatím sepisuješ nekomerční vědecký text. CC-BY-NC-ND to formuluje tak, že primárním cílem nesmí být zisk. Jakmile na textu bude chtít nějaké vydavatelství vydělat, mělo by si to ohlídat :-) Pokud ale například text vydáš jako Open Access, tak se obrázek vlastně nikdy nestane předmětem zisku, protože vydavatelství od tebe inkasuje peníze za poskytnutí služby, zatímco čtenáři neplatí nic. To je ale jen můj laický názor. Obecně platí, že když jsi na pochybách, zůstaň na bezpečné straně.

JINX: jak říká GAARQ, plus to vychází z principů vědecké práce jako takové, když člověk něco tvrdí, musí to věrohodně dokázat, a věrohodnost toho důkazu musí taky nějak doložit. Referáty a kvalifikační práce nejsou diskuse na Novinkách (nevím jak v Evropě, ale v Číně si studenti kolikrát fakt myslí, že protože je to jejich názor, tak je to fakt), každé tvrzení se musí doložit, prostřednictvím primárního zdroje, nejlépe podpořený sekundárním zdrojem s autoritou v oboru, nebo u bakalářek a nižších ročníků alespoň sekundárním zdrojem, který má též dostatečnou autoritu (alespoň u nás na fakultě se kompilační práce tolerovaly i na magistra). K posouzení věrohodnosti zdrojů a jejich kvalit dostávají ode mě studenti návod na začátku každého kurzu, protože úvod do studia zjevně nemají, můžu ti to klidně poslat, ale internet je toho plný. Tady https://writingcenter.unc.edu/tips-and-tools/ třeba mají hromadu užitečných tipů a triků pro psaní akademických prací.

JINX: obecně třeba tady https://www.lib.berkeley.edu/level-up/resources/weeding-out-bs

v přírodních vědách, tj. můj majoritní obor, se klade důraz na odbornou recenzi vědeckých publikací (i když všichni vědí, že je při své nedokonalosti jen to první skrutinium a badatelská praxe teprve to druhé, finální), takže zdroje, které neprošly recenzí jsou brány s velkou rezervou (a často neakceptované). v humanitních oborech může recenzi nahradit autorita autora :) a opět se ptát, jak je relevantní (a o tom učenci rádi diskutují ;) při psaní nějaké seminárky na afroasijské jazyky (lingvistika je můj sekundární obor) jsem použil recenzí prošlou studii k podpoře své argumentace a přesto dostal od profesora kartáč, že jde o práci irelevantní, protože on s ní nesouhlasí ;)

JINX: jak říká DOBYTEK, u nestandardních zdrojů (tedy těch, co neprošli nějakou recenzí) musí být zdůvodněno, čím jsou tak ojedinělé, že nelze použít jiný zdroj.

JINX: proc ten divny zdroj cituje? Muzes mu rict, at to v textu prace vysvetli, jako oponent bych mu to vytkla, zvlast jestli tim zdrojuje nejake zasadni prohlaseni.

MIGUEL: To je normální zákon sudého počtu chyb.

ty blaho, clovek udela chybu v kodu, kdy koncentracni tok pocita misto q*c jako q*c*c a uplne zazrakem to zacalo naprosto uzasne pasovat na casovy prubeh merenych dat, vcetne pocatecnich a koncovych gradientum, vcetne jednoznacne nalezenych parametru, akorat me moc nenapada jak to zduvodnit fyzikalne :/

kdyz jsem kod opravil, tak se proste najednou na takhle dobrou shodu nedostanu :/, nesedi konce dat, zda se to nejednoznacny...chjo

JINX: práce ve skupinách je skvělý nápad! Shodou okolností to řeší můj další problém, protože někdo z mých drahých studentů nechal zablokovat film, co mají předepsaný v rámci přednášky (zatím jeden, ale hádám se to příští týden bude opakovat), takže tak jako tak jim budu muset zajistit alternativní zábavu na 90 minut, což report na dané téma zpracovaný ve skupině na základě předepsaných článků asi řeší.

DOBYTEK: podle mych zkusenosti je problem v tom ze studenti maji rict neco pred ostatnimi a stydi se, nebo se boji ze reknou nejakou blbost.
Resim to dvemi zpusoby:
1) vstupni test na kazdem cviceni cca 3 otazky nejdulezitejsich veci ktere byly v predchozi prednasce
2) zoom i ms teams maji moznost rozdelit studenty do mistnosti po dvojicich-trojicich takze jim zadam na kazdem cviceni samosattnou praci a mezi sebou se vubec nestydi komunikovat, obcas do kazde mistnosti nakouknu a kontroluju je nebo jim poradim, ale jinak vsechno zvladaji sami

DOBYTEK: na prezenčních přednáškách před kovidem se mi dařilo aktivovat alespoň nějaké odvážné a sebevědomé studenty jednoduchými logickými dotazy, jejichž odpovědi vlastně posouvaly výklad, teď je ticho po pěšině. co jsem zavedl také jsou průběžné testíky. převedl jsem sylabus de facto na otázky, asi pět na hodinu, a po každé přednášce si je studenti mají vypracovat. zkoušel jsem dobrovolné i povinné vypracování. povinné mělo paradoxně větší pozitivní odezvu, ale oprava zabírala docela dost času. ale prý i to dobrovolné vypracovávání u aktivních studentů mělo dobrý vliv na kvalitu studia, popravdě jsem zaznamenal minulý semestr výrazné zlepšení výsledků zkoušení (i s přihlédnutím k možnému podvádění onlajn).

DOBYTEK: těžko :-/ i při přednášení v reálném čase.

uvažoval jsem o zařazení aktivní účasti do hodnocení předmětu, ale pro přednášku je to prakticky nepoužitelné, na semináři to ale také moc nefunguje, končí to nakonec vždy jak na základce vyvoláváním. na rozdíl od minulého semestru výrazně poklesla ochota studentů si zapínat kamery, reagovat (i třeba jen pozdrav) a televýuky se účastnit (máme povinné nahrávání, ale i ty nahrávky sleduje jen 1/3 zapsaných). už jsme asi všichni dost unaveni (a otráveni).