MAIKA: Ahoj, odbornou radu ti nedám. Máme kluka 3 a čtvrt roku. Přijde nám, že celkem rozumí i když stejně jako jakékoliv batole si lecos vysvětluje po svém. Řeč nic moc, ale začali jsme chodit na logopedii, dostali jsme k cvičení takové ty citoslovce apod a přijde mi, že to pomáhá. Najednou zvládá víc slov a dokonce jednoduše kombinuje jako "jídlo ne", "máma jo" apod. Říká se, že dílo dokončí školka. Děti jsou víc motivované k mluvení když jsou v dětském kolektivu.
Co se týče plenek, tak tam s tím bojujeme taky docela dost. Rozhodli jsme se, že to prostě musí přes léto dát. Takže chodíme a pořád po něm uklízíme loužičky. Naštěstí už nemá tu potřebu záměrně čůrat na věci. Postupně se to lepší. Nejprve se naučil kakat na nočníku tam už už nehody moc nejsou. Co se týče čůrání tak se to taky postupně lepší i když k dokonalosti to má dál. Plenu mu dáváme jen když jdeme mezi lidi nebo na spaní.
Možná taky může trochu pomoci kniha "Tajemství přirozené výchovy" od Michaeleen Doucleffové. Totiž celou situaci může komplikovat to když je na dítě vyvíjený tlak nesprávným způsobem. Dítě nemá být ve stresu, ale má být motivované. A motivace není pochvala ani nějaké sladkosti, ale prosté uznání.
Jo a jednu věc. Zjistili jsme, že největší problém je cukr. Jakmile dostane něco sladkého, tak krom toho že lítá a dělá neplechu tak se i nekontroluje co se týče čůrání. Takže má teď přísnou bezcukrovou dietu.
Vybíravost v jídle má taky. Taky jí obvykle jen jednosložkové věci. Je to blbé ale je to potřeba nějak přežít. Říká se, že je lepší do ničeho nenutit a klidně nechat dítě trochu vyhladovět. Potom je ochotné jíst všechno. Nevím jak moc to je košer podle moderní metodiky, ale dělalo se to tak už za našich babiček a je to osvědčená metoda. Každý člověk si vybírá co mu chutná když má na výběr. Děti jsou v tomhle extrémní a je na nás je "donutit" jíst zdravě. Ale donutit neznamená řvát na ně, cpát jim to do pusy apod. Prostě jak se říká, hlad je nejlepší kuchař. Dítě hlady neumře. Nakonec se ten reflex spustí a jí co je potřeba.