TERRYNKA: tak to teda prrr, na to advokáta nedostaneš, toho si schováváme pro lidi, co zbaví svět toho pána, co ty kufry s něhem zpívá!

ELIZHANNAH: ne vzdy. Je jich tam takhle nadanych vice

..že jsem si spletla ID TERRYNKA s jiným ID, které pracuje jako soudní zapisovatelka, a chvíli jsem přemýšlela o tom, na kterém soudě Marek Ztracený pracuje (a samozřejmě litovala všechny zaměstnance a nebohé účastníky řízení, kdo tam na něj narazí).

MAR_TINA: jeden z mych kolegu je jednim z textaru kapely Krystof. Myslim, ze verejne prilis znam neni, alespon mimo jeho region a dobre, ze tak. Pracovat s nim je stejne narocne, jako porozumet Krystofovym textum, rozevlata duse velkeho umelce se nezapre.

TRISSIE: zlati jste. Zrovna dnes jsme na nej s kolegou meli extra pifku. Nebudu zverejnovat prepis konverzace, ale kdybych z ni mela vymazat vsechna sprosta slova, zbyly byv podstate jen spojky, predlozky a interpunkce. V kolektivu je obliben, to nemohu rict.

TERRYNKA: složíme se ti na advokáta, co prokáže, že to byla obrana sebe i vlasti! :-)

BEEBLEBROX: budes mi do vezeni nosit kurivo, az ho zabiju, ze jo? :-)

SABRIEL13: Tohleto je zajímavý. To kouzlo chápu, ale musim se přiznat, že to mám úplně naopak. Jako dítě mě to nějak oslovovalo, v dospělosti mě to úplně míjí. Mám z toho trochu výčitky, jako, stavíme stromek „kvůli dětem”, ale nějak si myslim, že ten nezájem děti cítěj a v důsledku je to taky vůbec nebere.

Na druhou stranu, aspoň si neponesou nějakou zátěž tradic a v dospělosti si to budou organizovat podle svýho.

Na základě posledního příspěvku v mých očích TERRYNKA stoupla ještě výš, než kdy byla…

GREAT_R: ..a to s autorem jazykove lahudky “s kufry plnych nehy” nikdo z vas nemusi pracovat. Ja jo. A je to utrpeni minimalne stejne, jako poslech Krystofa.

ELIZHANNAH: rádio impuls je zlo, od kolegyně z kanclu se to neslo nonstop... nakonec se to i dalo ignorovat a ani český texty nevnímat... dokud si ona kolegyně nezačala s tím rádiem prozpěvovat... v té době jsem si pořídil pořádná sluchátka

UNSEEN: taky mi svýho času vadila při práci hudba, kterou jsem si nemohla vybrat (mám pocit, že to tehdy bylo rádio Impuls), a fakt nechápu, že někdo dokáže ty slyšené texty odfiltrovat a neslyší je. Já se buď nepatřičně rozcitlivuju, nebo v duchu nadávám, co za ehm to musím poslouchat. To se nedá! Při práci chci buď ticho, něco instrumentálního nebo nějaký hudební minimalismus...

Vlastně mi to vadí i v obchodě. Jdu do obchodu, vím předem, co chci koupit, ale vstoupím a furt mi nějakej hlas z rádia nutí nějakou náladu nebo nějaký myšlenky... to mám sto chutí se na patě otočit a říct, že za takových podmínek nic nechci a nechte si to v regálech!

v návaznosti na TRISSIE: se teda přiznám, že tuhle schopnost FINSON: celkem závidím. jako u hudby, kterou si sám vybírám, se bez toho obejdu, ale výrazně by to asi ulehčilo pobyt v civilizaci.
ale evidentně to dost lidí umí, protože když občas lapám po dechu nad tím, co rádio v kanclu pěje, tak kolegyně se jen diví s tím, že texty ony vlastně vůbec neslyší, když se na to nesoustředí. taky to nechci slyšet, ale prostě mne to za ucho drapne. asi neprofesionální deformace nebo co...

a rovnou se přiznám, že mi věkem asi dochází trpělivost (nebo v tom mají noty vánoční písně) - dřív jsem jim nechával rádio hrát do dvou, kdy šla většina domů a pak si pouštěl svoje. momentálně nastává rituál přeladění chvilku po obědě.

nesnáším prosinec, je to pravidelně můj nejhorší měsíc v roce, takže se s dovolením asi někam zahrabu a v lednu vylezu

KAIAFOX: To mě mrzí a kdo to způsobil by měl dostat za uši. Ale to je ta krása interakce na internetu - můžeš reagovat jak chceš. Můžeš říct "dík", můžeš říct "ale piču krávo vole", nebo nemusíš reagovat vůbec nijak a je to taky naprosto ok.