ALESH: Původně jsem si říkala, že se přidám k tématu, ale pak jsem viděla zmínku o mojí nejoblíbenější droze, a musím se přiznat, že bych si nějaký MDMA dala.

Někdy mi chybí moje early twenties party girl období plný legrace - jsou to hezký vzpomínky :)

A těším se, až budu stará a nebude potřeba, abych o sebe hrozně pečovala pro dlouhý život, a budu mít další párty období.

Tatínek byl úžasnej chlap.
Nechlastal, nekouřil, pořád doma něco opravoval a nebo tvořil s vyráběl, 100% volného času dával jenom nám.
Ale schvátila ho psychóza a v roce 2006 skočil pod vlak.
Jeho život byl taky jak z tragického románu.

Mamka byla celý moje dětství zlá a panovačná hysterka (diagnostikovala jsem ji už před lety narcistní a hystriónskou poruchu) a teď se stářím trochu srovnala a víc se snaží a máme celkem už pěknej vztah. Stálo mě to teda celkem dost úsilí a taky +-10 let v psychoterapiích ... :-)
V létě jsme spolu byli letecky poprvé u moře na Rhodosu.
Nejvíc ze všech přístupů mi pomohla transakční analýza a snažit se co nejvíce pochopit její vlastní šíleně smutnej život.

ALESH: Tak trocha priznani jeste nikd ynikoho nezabila a cloveku se celkem ulevi.

Zacina to tu byt jak na MDMA seanci :)

Některá ta traumátka spouští v dospělosti emoční závislosti na někom, kdo tu lásku umí dávat. A to bohužel taky není dobré.

TRISSIE: Asi jo, asi sem horsi nez moji rodice, protoze ode mne utikaji partnerky do naruci druhejch chlapu zas a znovu a to driv nez se se mnou rozejdou a odstehujou se. Takze asi sem ultrakreten. Ale na zenskou a na deti sem tedy nikdy ruku nevztahl, doma nechlastal, do hospod sem denne nechodil a ozralej sem se domu nevracel. Vzdy sem plno veci opravil, vyridil a zaridil, varil, uklizel... tak ja ti nevim. Asi mame v genech neco zakodovany :-)

Hlavně si ale dámy a volové pamatuje, že rodiče si nevybíráme!

MELDA: Matka je rozumná žena a otce opustila. Asi tak o 15 let později, ale zvládla to. Taky je dneska spokojená a on vypadá jak zombie...

MELDA: a nebo abys je opakoval, případně na ně vršil další.

FRK_R23: Akorat teda jedna vec je zajimava, ac se moji rodice hadali a stekali na sebe jak psi a obcas to bylo fakt hodne drsny, kdy clovek radeji utekl z bytu za kamosema i za cenu toho, ze kdyz se vrati tak dostane, tak jsou spolu do dneska. A clovek si rika, jak to dokazali.

CRANEOVÁ: My jsme tady zavrhli model rodiny v pětadvacátém století, když naši vědci prokázali, že za všechny problémy a neurózy mohou naši rodiče.

FRK_R23: Tak jako rodice mas kolikrat od toho, aby si se poucil z jejich chyb a vse udelal jinak.

kdybych napsala, proč je moje rodina tak v prdeli, jak je, tak mi to snad ani nikdo neuvěří... jo, generační trauma je svině a s každou další generací je to horší.

Celý svůj dospělý život, i když jsem udělal hodně blbostí a nebyl vždycky hodnej, tak se snažím žít tak abych nebyl jako moji rodiče. A pokaždé když si to uvědomím a v duchu si tuhle větu řeknu tak mi z toho je strašně špatně, protože to je vlastně strašně smutný.

A pro úplnost máma taky nebyla úplně super, než umřela tak si pamatuju když mě vždy odeslali na 2 msíce do Trogiru, občas za mnou přijeli a máma měla v kufru na ten tejden 8 flašek vodky :(

Vědět co tím svým přiznáním způsobím, tak jsem si to radši nechal pro sebe:/


Ale navzdory rodičům (matka je teda svatá žena), jsme to celkem zvládli, ne?:)

Otec pil, hodně pil. Škemrala jsem o lásku, která nepřicházela. Neustále jsme se před ním někde schovávali, aby nás neuhodil nebo neseřezal za úplný banality. Úplně ho vidím, jak nade mnou stojí s tím cigárem a dostanu facku za každé špatné napsané písmenko.
V noci jsem se bála chodit na záchod. Raději jsem se počurala s jistotou, že mě ještě v noci zbije. V posteli. Malou, bezbrannou a ségru taky, protože mě bránila.
Máma mě nikdy neobjala. Nedokázala mi nikdy dát ani pusu. A ja zase škemrala. O lásku, o něhu a pocit, že mě má někdo rád.
Je mi do breku.