• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHODezinformace o klimatu // Rage Against the Fossil Machine
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    CUKI: s prumery v pocasi to mas tezko, rano je rosa a kosa, k poledni na zdechnuti, vecer je fajn a v noci je tma. V lete je na zdechuti a v zime na zkosnuti. Neni nic horsiho nez prumery v pocasi. Ale protoze je pocasi soubor nahodnych velicin promenlivych v case, velmi rychle (treba v dubno-kvetno-cervnu). Tak pouzivame presne definovanou dobu mereni, presne definovane prumery. Abychom se dokazali vubec bavit. A pomerovat si, kdo ma vetsiho .. Kdyz se meri ve tri, tak je jedno, ze v pet prselo. Kdyz se dela prumer dennich teplot, tak je jedno jestli v noci snezilo. Cim vice jdes do detailu, tim mene vidis celek. Cim vice koukas z nadhledu tim mene detailu vnimas.

    To to tvoje ledove obobi je v grafu zachyceno. Jenze graf zachycuje globalni tepltu. Takze se tvuj historicky udaj z 50 zemi, zprumeruje s historickymi udaji ze zbylych 150. Ten studeny rok se zprumeruje se studenymi roky v desetileti a to ti udela jeden sloupecek sirky jednoho pixel v grafu.

    Ten tmavezeleny pas ukazuje prumernou globalni teplotu (vcetne neutralnich oceanu a polarnich oblasti), ten svetle zeleny pas ukazuje pas nejistoty, ve kterem velmi pravdepodobne lezi skutecna hodnota: nezatizena chybou/metodou mereni, vyberu casu (nekdy se meri jenom letni fenomeny jindy zase jenom ty zimni jindy neco jineho), mista atp.

    To tvoje evropske historicke obdobi asi nekdy 1500 - 1700 AD je tam zvyrazneno nekolika velkymi propady. Jestli psali jenom o jedne male dobe ledove, tak tam pravdepodobne predtim zili jenom negramoti, nebo jim kronikar zemrel behem prvni zimy :(
    TUHO
    TUHO --- ---
    Ale kdyz uz jsme u te kritiky IPCC, tak tady imho neco, co sem lehce patri...

    In his 2018 Nobel Prize lecture, William Nordhaus described a trajectory that would lead to global temperatures peaking at 4°C above pre-industrial levels in 2145 as “optimal” (Nordhaus, 2018a, Slide 6) because, according to his calculations, the damages from climate change over time, plus the abatement costs over time, are minimised on this trajectory. He estimated the discounted cost of the economic damages from unabated climate change — which would see temperatures approach 6°C above pre-industrial levels by 2150 — at $24 trillion, whereas the 4°C trajectory had damages of about $15 trillion and abatement costs of about $3 trillion. Trajectories with lower peak temperatures had higher abatement costs that overwhelmed the benefits (Nordhaus, 2018a, Slide 7). In a subsequent paper, Nordhaus claimed that even a 6°C increase would only reduce global income by only 7.9%, compared to what it would be in the complete absence of global warming.
    This sanguine assessment of the costs of climate change contrasts starkly with the non-economic sections of IPCC reports. The recent Global Warming of 1.5°C Report, for example, predicted that 70% of insects and 40–60% of mammals would lose 50% or more of their range at 4.5°C (Warren et al., 2018, p. 792). Yet the economic components of IPCC reports concur with Nordhaus that damages from climate change will be slight: the Executive Summary of Chapter 10 of the 2014 Fifth Assessment, “Key Economic Sectors and Services”, opens with the declaration that:
    For most economic sectors, the impact of climate change will be small relative to the impacts of other drivers (medium evidence, high agreement). Changes in population, age, income, technology, relative prices, lifestyle, regulation, governance, and many other aspects of socioeconomic development will have an impact on the supply and demand of economic goods and services that is large relative to the impact of climate change. (Arent et al., 2014a, p. 662)
    How can such relatively small estimates of economic damages be reconciled with the large impacts that scientists expect on critical components of the biosphere? The answer is that they can’t, because the economic studies are not based on the scientific assessments of damage from climate change. Instead, the numerical estimates of the impact of climate change on GDP have been made up by economists themselves.

    Economic failures of the IPCC process | by Steve Keen | Medium
    https://profstevekeen.medium.com/economic-failures-of-the-ipcc-process-e1fd6060092e
    TUHO
    TUHO --- ---
    CUKI: "Četl jsem, ne tedy přímo o klimatu, ale o historických faktech, které zpochybňují mnohé z IPCC. "
    - co konrkétně? To jsou zpravidla zdroje, které jsou ontopic :)
    CUKI
    CUKI --- ---
    AYOS: Já nic netvrdím, stále se ptám, na otázky na které jsem nedostal odpověď. Nic víc nic míň.
    Super, tak se pak nemusíme dohadovat z čeho ty surová data čerpali, případně z čeho jsi je čerpal pro disertačku ty. Můžeš to tedy prosím rozvést? Dost mě to zajímá. dík
    KEB
    KEB --- ---
    AYOS: mimo téma, ty máš Opravdu disertační práci na skleníkové plyny? A můžu se tě pak na pár věcí poptat?
    TUHO
    TUHO --- ---
    CUKI: Hele takhle, zadna relevantni literatura, kterou jsem v poslednich letech cetl nezminovala, ze by litala globalni teplota +/- 4°C. Na to bych klidne vsadil svoji rocni vejplatu. Jsem zvedavej z ceho si cerpal.
    Vim, ze treba Petr Pokorny s oblibou ukazuje grafy, kde ukazuje, ze prumerne teploty muzou litat nahoru dolu treba o deset stupnu v ramci dekad. Nicmene to je jeden z pomerne demagogickych tahu, protoze tam ukazuje lokalni mereni jedne lokality, kde samozrejme zmeny lokalniho klimatu muzou neco podobneho zpusobovat (a jsou kompenzovany jinymi misty, kde teplota se zase pohybuje v opacnem smeru)
    CUKI
    CUKI --- ---
    GOJATLA: Četl jsem, ne tedy přímo o klimatu, ale o historických faktech, které zpochybňují mnohé z IPCC. To že historii píší vítězové, je sice pravda a je potřeba více různých písemností na ověření jednotlivých událostí. Ale nepředpokládám, že mi někdo schválně zkresloval informace o počasí, ale třeba jen nevidím důvod. Myslím že nebudu moc daleko od pravdy když řeknu že jsem prošel tak ke stovce muzeí ve více než 50ti zemích v Evropě, Asii a Africe, které se počátky lidské civilizace přímo či nepřímo zabývají Hodně cestuji, tedy mé informace nejsou lokální.
    Pokud nemáš argumenty, tak ohánět se tímto je trochu pod úroveň. Očekával jsem debatu na úrovni která bude něčím podepřena. Já jsem na počátku alespoň uvedl několik dokonce hmatatelných důkazů.


    AYOS: To že je uvedený zdroj neznamená, že se dostaneš k surovým datům, pokud je máš, prosím o zveřejnění. Ale dost pochybuju že jsi ty data někdy viděl. Jen papouškuješ nějaké závěry, které ze stejných dat nohou být zcela rozdílné, v čase tak v jednotlivých interpretacích různých lidí.

    TUHO: Až dobetonuji a budu mít více času prohledám prameny ze kterých jsem čerpal. Je toho víc moc se to neshoduje, ale žádný nevypadá jak podle pravítka.

    Trvám na tom, že rozdíl 0,2°C po takovou dobu je nesmyslný. Kdyby tomu tak bylo dokážeme pak přesně určit spoustu dalších dat, protože by to znamenalo, že to všechno závisí na jediné pravděpodobně i lineární veličině-CO2 což evidentně není pravda, protože si to zpětně nedokážeme dosadit do toho co o naší historii známe.
    TUHO
    TUHO --- ---
    CUKI: +4°C tady teda nebylo v nedavne dobe (bavime se o globalni teplote). To bylo zrejme nekdy v pliocenu, pred miliony let. A -4°C tady bylo celkem nedavno, nicmene civilizace tady stale nebyla - byla to doba ledova a ledovec sahal k Rychlebskejm horam :D

    Nicmene k tematu: prosimte ukaz mi zdroje, ktery ukazujou, ze jsme tu relativne nedavno meli rozdily +/- 4°C globalni teploty, to bude silne ontopic .))
    GOJATLA
    GOJATLA --- ---
    CUKI: Hodně toho nevíš, ale promiň nemám čas na plané diskuse. Přečti si nějakou knížku.
    CUKI
    CUKI --- ---
    GOJATLA: Ok tak konkrétně jaké hodnoty se vynáší do grafu? Průměr za jakou dobu? když jsem takový troll? Rok? Desetiletí. Století? Když tomu tak dobře rozumíš, tak to jistě víš... Ono pro tvou informaci pokud tohle v tom grafu nebude uvedeno, je to graf z technického hlediska o ničem.

    Pokud zprůměruji velkou část dat, tak se pak na konci nové data, která jsou díky jinému způsobu měření v jiném měřítku, musí projevit zákonitě jako katastrofický scénář. Stačí se nad tím zamyslet, alespoň tak jako troll.


    AYOS: Tak mi pověz odkud se vzalo to měření a jaké jsou sebrané hodnoty ze kterých se vychází? Já to nevím a nejsem schopen od počítače dohledat alespoň poslední zdroje. Pokud ty jo tak sem s nimi. Není zdroj jako zdroj.
    GOJATLA
    GOJATLA --- ---
    CUKI: Lokálně dochází k výkyvům vyšším než 0,5 C, každodenně. Ten graf ukazuje globální průměr. Buď tomu vůbec nerozumíš nebo prostě jen trollíš a to dost chabě, i troll by se měl seznámit se základy, aby se s ním někdo bavil.
    CUKI
    CUKI --- ---
    GOJATLA: Vycházím pouze z jiných dat, či možná jen jinak interpretovaných. Kdo ví dokud k tomu nebudeš mít zdroje dat o které se to opírá. Což nemám ani já u těch pramenů ze kterých vycházím. Jsou tam taky jen grafy bez toho aby bylo vidět z čeho vycházejí.

    Nicméně se tě zeptám, vážně věříš tomu, že klima naší planety bylo do industriálního věku takto stálé? Tedy řekněme mezi tím největším doložením výkyvem teplot mezi cca 13-15. stol pouhé 0,2°C? Myslíš že by si toho v té době někdo vůbec všimnul?

    Nevím jen se tak ptám... Ale v kronikách po celé Evropě je různě zdokumentováno jak ve velmi krátké době klesla teplota tak, že plodiny plošně nedozrávali a zima byla tak dlouhá, že ani zvířata neměli šanci přežít, přitom nešlo o sucho. Sníh tu některé roky byl po velkou většinu roku (a to se nebavíme o horských střediscích, které neexistovali). Vážně by pokles 0,2°C poznali a zapisovali do kronik? Vážně by zemřela velká část lidské populace na hladomor? Vážně by radikálně změnili pěstební zvyklosti a pěstované plodiny?
    Surové data neznám a neumím v nich ani číst, vycházím jen ze sekundárních pramenů. Tak jako patrně ty. A toto je jen zdravá nedůvěřivost.


    KEB: To je podle mě otázka spíše lokality. Kdyby tomu tak nebylo, odkud by se za ropa a uhlí vzalo? To jsou neskutečně velké zásoby CO2. Ale víme, že všude kde ty pralesy byly, jsou vždy tyto naleziště? Pravděpodobně ne. Nějakou část pohltil a konzervoval led, ale pravděpodobně ta největší konzervace musela započít mnohem dříve, jinak by to nebyli takové vrstvy. Některé ochlazení vzniklo pravděpodobně vulkanickou a extraterestriální činností. Ale časově to zatím nesedí z výzkumem.
    GOJATLA
    GOJATLA --- ---
    CUKI: Píšeš nesmysly. Během celého holocénu (11000 BC - 1950 AD) se globální teplota pohybovala v úzkém rozmezí +- 0,5 C. Která civilizace přežila globální oteplení o +4 C?

    KEB
    KEB --- ---
    CUKI: sorry, ale tahle otázka nedává smysl. Zvýšení průměrné globální teploty je cesta do hajzlu a čím víc stupňů tím hlouběji ve srackach budeme.

    V dokumentu o koloběhu CO2 říkali, že jakmile deštný prales naroste do určitého stavu přestává vázat další CO2. Tudíž bS musel znovu a znovu sázet další pralesy, aby to k něčemu bylo
    CUKI
    CUKI --- ---
    GOJATLA: Pořád se vyhýbáš přímé odpovědi.
    Je ti doufám jasné, že Teploty +4 i -4°C tady byli i v nedávné době? A hádej kdy měla naše civilizace největší problémy?

    Mě by taky vyhovovala teplota spíše nižší. Vedra nedávám, ale zemědělci by mluvili jinak.
    Stejně tak jako jinak budou mluvit lidé na jihu a jinak na severu (obrazně).

    Největší vymírání lidstvo zasáhlo právě při poklesu teplot, při jejich stoupání naopak civilizace rozkvétala. Což netvrdím že je dobře. Jen o takových věcech nikde nečtu. Pokud mají být zprávy věrohodné je potřeba se dívat na problém z obou stran.

    Pokud se tu někomu nepozdává že zdůrazňuji spíše tu druhou stránku, je to tím, že o těchto informacích se vesměs mlčí, pokud tedy nebudu hodnotiti některé výlevy pochybovačů z principu.
    GOJATLA
    GOJATLA --- ---
    CUKI: Vtip je v tom, že my ten termostat máme. Nastavili jsme +4 C, jen musíme počkat těch 100 let, až tam teplota vystoupá. Blbý je, že potom přestane fungovat a teplota poroste dál. Jaké hledáš optimum? Pro civilizaci, pro přežití lidstva, pro vyšší nebo nižší formy života? Pokud chceš zachovat svět jaký je, tak stáhni teplotu na předindustriální úroveň. Ledovce stejně roztajou, ale svět se tak moc nezmění. Pokud se změny nebojíš, tak nastav +2,5 a připrav se na pořádnou jízdu.
    CUKI
    CUKI --- ---
    GOJATLA: :-) Teď vážně kolik je ta optimální teplota? Ne za 100let. Teď co bychom si měli přít kdyby stačilo jen nastavit pomyslný termostat?



    Jinak jen pro zajímavost jako lovci a sběrači bychom to měli vždy těžší. To že de facto ze světa vymizeli je tím, že jsme je početně převálcovali geometrickou řadou v porodnosti, která nám byla umožněna díky tomu, že jsme zůstali na jednom místě.
    Lovci a sběrači jsou udržitelní hlavně díky přirozené redukci obyvatelstva. Za nás to tu musí dělat populační ekologové Stalin, Hitler, Mao,... :-)
    GOJATLA
    GOJATLA --- ---
    CUKI: Optimální teplota je dosažení +2,5 C během 100 let proti preindustriální éře. To způsobí kolaps civlizace, bude nás podstatně míň, budeme se zase živit udržitelně jako lovci a sběrači. Ale nesmíme to přehnat, jinak se to snadno zvrtne někam k +6 C, a to je konec vyšších forem života a evoluce začne znovu od píky. Musíme podrobně sledovat aktuální vývoj a podle něj pak bojovat pro nebo proti omezování emisí :/
    CUKI
    CUKI --- ---
    Ještě jeden poznatek a zároveň otázka.

    Jaká je tedy pro naši planetu ideální teplota?

    Podle mě jak pro koho a jak kde. Pro některá místa podmínky zanikají pro některá nastávají příznivější.

    Docela dobrým příměrem je třeba Grónsko. Které se v době kdy teplota byla mnohem vyšší než teď stala útočištěm pro Vikingy a malá doba ledová rozsáhlé osídlení nadobro zdecimovala.
    CUKI
    CUKI --- ---
    KEB: Popravdě jsem nikdy nenašel nějaké srovnání srovnání redukce CO2 dle typu rostlinného složení.
    Ale očekávám, že jde prostě o to jak velká je ta vrstva chlorofylu. Tedy jak starý je ten les a jakého druhu je. Nejlepší efekt je podle mě u tropických deštných lesů kde je více souvislých pater zeleně a navíc funguje celoročně a je to rychle rostoucí dřevo -vyšší efektivita. Díky
    své nepropustnosti taky lépe uhelnatí a váže na sebe další CO2.

    Ono v celém tom koloběhu je několik navzájem se ovlivňujících procesů, které bude asi ještě dlouho velmi těžké pochopit tak abychom to dokázali správně měřit a vyhodnocovat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam