Quake (+ 4 DLC) cca 28h - Asi jedna z mála 3d stříleček minulosti, která mi pořád nějak unikala a to jsem hrál i dohrál všechna pokračování, kde byla single kampaň. Když jsem narazil na remaster, kde je ještě hromada úrovní navíc, tak jsem neváhal. První epizoda aneb vlastní Quake mě až tak nezaujala a konec přišel až moc rychle. Následující DLC se mi líbily víc. Víc zajímavejch zbraní, předmětů, nový enemáci a zajímavější rozsáhlejší mapy. Postupně mi přišly mapy víc a víc rozsáhlejší a některý dost tuhý i na průměrnou obtížnost. Sice ta grafika na dnešní poměry horší, ale hratelnost super, to mi často u dnešních stříleček schází.

Demon's Souls 35h PS5

první souls, 17 bossů, ke kterým je cesta důležitější než cíl. umbasa!

Hades (62h)
Znovu a lépe

Jsem na sebe pyšná, že jsem nerozmlátila Switch 😁 Horace dokončen za 26 hodin. Pixelovka, skákačka plná nejrůznějších mechanik a arkád. Příběh super, dojemný, se zvraty. Jooo a počet smrtí 2219 😁

Ring Fit Adventure na Nintendo Switch, a pak že to nejde dohrát! :-) Samozřejmě mám za sebou "jen" příběhovou linku, hra se dá hrát několika způsoby dál. Zabralo mi to 34 hodin během půl roku, pravidelně 3-4x týdně. Uběhnuto 106 km, spáleno 13000 kcal, Ring-Con stisknut 14000x, o ostatních cvicích ani nemluvě. Několikrát jsem o mém progresu informoval v Nintendo klubiku (začátek, level 100, level 200), takže se nebudu opakovat. Snad jen že tohle se Nintendu opravdu povedlo, nelituju ani koruny (Switch jsem loni pořídil v podstatě hlavně kvůli tomu) a rozhodně budu pokračovat dál. Jo a ty závěrečné titulky jsou naprosto boží, ale to se vyfotit nedá - takže taky zamakejte, ať si je můžete užít! :-D

Trek to Yomi / PS4 / 7 hodin

Rikal jsem to uz u Gusty s Ushima a budu se opakovat u Trek to Yomi. Zapadaci by se meli na adaptace japonske kultury vykaslat, protoze to vzdycky poserou a tyhle hry si na Japonsko akorat hraji a chybi jim... duse. Trek to Yomi kazdopadne zacina slibne. Pomrkavani smerem k filmum Akiry Kurosawa s cernobilym filtrem funguje dobre, prostredi je vymodelovany skvele a na vsechny obrazovky je radost se divat, stejne, jako na praci s perspektivou, ale pak se to cca u pate kapitoly posere, protoze hlavni postava vstoupi do podsveti yomi, kde na vas autori vytasi nekolik stupidnich hadanek a hlavne - trojici porad dokola se opakujicich nepratel, kteri jsou extremne otravni a jejich likvidace hranici s frustraci, protoze na ne poradne ani nefunguje serie komb, ktera se postupne ucite, protoze si vystacite akorat s jedinym blokem a dvema seky. Vic nepotrebujete a pokud slozitejsi combo pouzijete, tak zbytecne, protoze vam je nepratele resetuji. Podsveti bohuzel trva neunosne dlouho a navic narazite na doslova kretensky rozmistene checkpointy. Tam kde maji byt chybi a tam kde byt nemusi jich je az moc. Trek to Yomi si hraje i na bossfighty, ktere jsou smesne jednoduchy a prijde mi absurdni, aby vas petice obycejnych nepratel trapila vic, nez bossfight uzavirajici kapitolu. Vsechno spatne. Sice chapu, proc nas autori vzali do podsveti. Chteli nam totiz ukazat tzv. Yokai - demony a mytologicke postavicky. Ty sice uvidite, ale jenom coby polozky v bestiari ve forme sbiranych predmetu. To si kliden mohli odpustit a mohli je alespon pouzit coby nepratele misto toho, aby umele zvysovali obtiznost tim, ze jenom pridavaji pocty nepratel v kazde dalsi obrazovce. Po naprosto famoznim a preciznim Sifu je Yomi coby indoe bojovka tezky zklamani, protoze tahle hra mohla byt stokrat lepsi.

Posledni tri hodiny dohrany se sebezaprenim 6/10

ManEater (12h, xbox gamepass) :
Jednoduché, herní ekvivalent filmů jako Sharknado, ale ta béčková zábavnost funguje. Navíc to s raytracingem i hezky vypadá. Teda pod hladinou. Nad hladinou moře už nic moc. A budete se divit, jak často váš žralok poleze ven.

rain na PS3, potřeboval jsem si trochu vyčistit hlavu od Cyberpunku, do kterýho čumím už 120+ hodin :-) Tahle adventurka s výrazně stylizovaným vizuálem a nádhernou hudbou se celá odehrává v dešti a je postavená na jednoduché hlavní herní mechanice: když na tebe neprší, tak nejsi vidět. A to se hodí, když vás po nočním městě (s nostalgicky pařížskou atmosférou) honí divné potvory a vy vůbec nevíte, jak a proč jste se tu ocitli. Hru jsem měl v backlogu tak dlouho, až jsem na ni skoro zapomněl, ale dneska jsem se dočetl, že bude v rámci nového PS Plus Premium jako jeden ze streamovaných titulů (což je logické, protože teď je k dispozici na PS Now)... Neměl jsem právě nic lepšího na práci, takže jsem oprášil hacknutou PS3 (hra fyzicky vyšla jen v Asii, na PSN už není, PS Now u nás zatím nefunguje a na PS Plus Premium kvůli tomu čekat nebudu, takže sorry jako) a za čtyři hodinky bylo hotovo. Takhle si představuju ideální oddechovku, která zbytečně nefrustruje a navíc dokáže chytit za srdíčko! Japonci prostě umí :)

Serious Sam HD: Second Encounter - líbilo se mi to daleko víc, než jednička. Celkem 7.1h.
[TOOMIX @ GameShots :: screenshoty z her]

Dear Esther (62 minut, Steamdeck)
Lehké zklamání. Hrát to při vydání, asi jsem nadšenej, walking simulátory mám rád, ale Esther je překonaná - Everybody's gone to Rapture, What Remains of Edith Finch - to všechno jsou lepší hry A bodejť by ne, když přišly později.

Hudba Jessicy Curry je naprosto fenomenální.

Steamdeck se ukazuje jako opravdu ideální mašinka na dohánění těchhle věcí, co v backlogu leží roky a roky.

STAR WARS Jedi: Fallen Order (21h) – kombinace Souls a Tomb Raidera, i když Williamsem inspirovaná hudba evokuje spíš Indianu Jonese. Pokud máte rádi filmovou epizodu III, tak příběh oceníte i tady.

One Piece: Pirate Warriors 3 (20h, PS Vita) :
První hra tohohle žánru, co jsem hrál. Jakože masová taktická mlatička, nebo jak to nazvat. V rámci studia materiálu jsem se rovnou podíval na pár dílů toho anime. Docela mě to zaujalo. Jelikož je pokračování v Gamepassu, tak asi zkusím i Pirate Warriors 4.

Chorus. 15 hodin. Super akční vesmírná střílečka s dost nudným příběhem a otravnou hlavní hrdinkou. 7/10

Metal Gear Solid V Phantom Pain (PS4)

Dostal jsem chut si dohrat vsechny hlavni dily MGS a prvni padl paty dil, ktery jsem na PS3 dotahl az k posledni misi, ale nebyla vule to dorazit. Tentokrat jsem vedel, do ceho jdu a tak jsem hru "dohral" jen ke konci prvni kapitoly (cca 30 hodin). Paradni hra, pitome zakonceni. Spekulaci o tom, proc k tomu doslo, je presprilis a je to velika skoda. Az by to skoro chtelo, aby SONY koupilo Konami a dovolili Kojimovi tuhle pecku dotahnout (proc ne sestym dilem). At se na to koukam jak chci, tak pres totalne zkanhany konec je tohle moje nejoblibenejsi hra na vojacky, s nejvetsi odchylenim proti vsem predchozim dilum z hlavni serie.

Red Dead Redemption 2 (XBOX series S).
177h a to jsem toho spoustu nedodělal a neprošel celý otevřený svět. Tahle hra může dát klidně i 400h. Moje první hra na XBOX a první velká hra po mnoha letech mimo svět Nintenda.
Stálo by za to dodělat si všechny challenges, protože skrz jejich zdolávání člověk pozná všechny herní mechaniky. I bez nich jde hra dohrát, ale je to značné ochuzení zážitku. Mam nějakých 47 z 90, možná se k tomu ještě vrátim a dotáhnu to. Teď si chci dát po 3 měsících zase něco jinýho. Ale užil jsem si to velmi!

The Wild at Heart (14h, Gamepass):
Recenzenti se shodují, že je to vykrádačka hry Pikmin z Nintendo, ale tu neznám a je to asi dobrá kopírka. Kreslená grafika moc hezká, fajn se to hraje, jsou tam chytré logické hádanky ale žádná není o záseku. Celkově moc pěkný Indie kousek.