Beacon Pines / XSS / 6 hodin / #dohranoNějak teď nemám náladu na nic velkýho a taky jsem si potřeboval trochu projasnit hlavu. Rozehrál jsem totiž Scorn a i jen pár hodin v tom světě stačilo k tomu, abych se začal cítit ne úplně dobře... Ovšem tahle čerstvě vydaná adventurka (od prvního dne v Game Passu) se zvířátkama mi náladu dokázala spravit naprosto dokonale :-) Vlastně je to spíš interaktivní příběh s tunou textu (postavy nemají dabing, slyšet je jen hlas vypravěče), prezentovaný formou knihy s "oživlými ilustracemi". Příběh postupně vytváříte a zároveň objevujete tím, že máte na určitých místech několik možností volby jak pokračovat dál. Vzniklý strom událostí tak má jeden začátek a několik konců, z nichž až na jeden jsou všechny špatné. Máte ale možnost se do příslušných bodů vracet zpátky, zjišťovat další informace a zkoušet jiné možnosti. Těch větví není moc a v podstatě se to nedá nedohrát, spíš než o cíl jde ale o cestu - o postupné objevování příběhu, který čím víc se zamotává, tím víc chcete, aby to všechno už konečně dobře skončilo.
Celá hra prostě trochu klame tělem, protože za naprosto fantasticky malovaným prostředím, roztomile kníkající antropomorfní havětí a rozverným klavírním doprovodem se skrývá něco trochu jiného, než by člověk na první pohled čekal. Víc říkat nebudu, ale kdybych měl děti, tak bych s nima Beacon Pines asi spíš nehrál, byť by se jim vizuálně líbila sebevíc. Ale ten Scorn, to bych zvážil - když už, tak ať si užijou! :-D Už jen proto, že je v něm přesně o 100 % míň textu ke čtení.
