DEEFHA: jo to jsem někdy před pár lety koupil na placce, protože jsem byl nadšený z Hellblade, Enslaved a konečně jejich DmC mě taky bavilo. Tohle mě nechytilo.

The Crew / xbox /20h / #dohrano
Koupil jsem někdy předloni za pár babek a kolem vánoc mě dostihla zpráva, že hra má koncem března přestat fungovat. Tak jsem to dohrál. Teda příběh, ajchy mám 16/50 a ty online jsou víceméně bez šance.
Ta hra má obrovský potenciál, díky mapě (shrinknuté USA) ale tím větší je zklamání. Jízdní model je špatný ve srovnání s prakticky čímkoli seriózním, pády a bugy běžné, většina misí je celkem nuda. Líbily se mi ty, kde jsem musel nabourat konkrétní unikající auto, jinak slabota.
Protože dvojka měla taky svoje mouchy, budu moc váhat naskočit na to jejich havajské ježdění.

Heavenly Sword (2007) / PS3 / 9 hodin / #dohrano

Letošní první dohraná hra, se kterou jsem začal ještě na Silvestra. A teda můžu říct, že ten rok mohl začít o něco líp... Totiž když jsem nedávno dohrál God of War: Ghost of Sparta, tak jsem psal, že jsem objevil Heavenly Sword a že by to měla být další napodobenina GoW, takže si ji chci vyzkoušet. No, tak vyzkoušel jsem a teda žádná velká spokojenost se nedostavila :-/

Tyhle rané hry pro PS3, to je trochu problém. Heavenly Sword je navíc exkluzivita a docela mi v tomhle směru připomíná třeba první MotorStorm: grafika se snaží demonstrovat, co všechno PS3 umí, ale občas je kvůli tomu vidět, jak to všechno nestíhá. Ovládání se snaží využívat Sixaxis a jeho pohybové možnosti, ale je to trochu násilné a je lepší to vypnout (pokud to jde). Nahrávací časy jsou příšerné a hra pravděpodobně úplně ignoruje přítomnost HDD. A taky s největší pravděpodobností nemá trofeje (btw. takových her je překvapivě hodně).

Heavenly Sword má všechny tyhle aspekty a navíc k tomu ještě Havok fyziku (ta taky musela být jeden čas všude), takže všechny kolize, odrazy a pády vypadají strašně divně :-) Je to prostě takový punc doby. Ale hlavně má naprosto příšerný soubojový systém, kvůli kterému jsem celou hru vlastně spíš protrpěl, než abych si ji užíval. A to je něco, co se mi u žádného z GoW nestalo ani na chvíli.

První věc: hlavní hrdinka neumí skákat (umí útok s výskokem do vzduchu, ale abych byl upřímný, tak jeho kombo se mi za celou hru podařilo trefit asi dvakrát a pokaždé to bylo náhodou). Druhá věc: k dispozici jsou tři druhy útoku (normální bez modifikátoru, na dálku s L1 a pomalý silný s R1), v jejichž kombech je příšerný bordel a pokročilejší kombinace jsem si fakt nedokázal zapamatovat.

A třetí věc: útok nepřítele se neblokuje žádným tlačítkem, ale tím, že se nedělá nic (resp. v závislosti na tom, jakého charakteru útok je, se buďto nedělá nic a nebo se u toho musí držet L1/R1). A to je fakt něco, co jsem nedokázal překousnout. Možná jsem to jen neměl hrát hned po GoW, kde se prostě bojuje úplně jinak. Ale když ony i ty QTE v Heavenly Sword jsou naprosto hovadské...

Tohle všechno ve spojení s několikafázovými bossy (které tak moc nenávidím!) a loadingy v délce 20-30 sekund (!) způsobilo, že jsem finálního bosse udolával asi tři hodiny. To je polovina času, který jsem potřeboval k tomu, abych se k tomuhle finálnímu souboji hrou prosekal. A opravdu ani chvíli z těch celkových devíti hodin jsem se nebavil. Kdybych chtěl trpět, jak hraju soulsovky. Ale já trpím nerad :-)

Takže ne, tohle se mi prostě hodně nelíbilo. K čemu jsou skvělé filmové cutscény (má je na svědomí Weta studio a Andy Serkis), k čemu je fakt dobrá hudba (Nitin Sawhney vymyslel, nahráli Filharmonici města Prahy), k čemu je zrzavá hlavní hrdinka, na kterou se fakt pěkně kouká... K čemu je to všechno, když se u toho člověk nebaví? A navíc za to ani nejsou trofeje. Tomu říkám šlendrián!

Abych se trochu uklidnil a spravil si chuť, začal jsem na PS3 hrát HD remaster prvního Jak & Daxter. To je aspoň pěkně barevný a jsou tam chlupatý zvířátka :-)

Contraband Police / 7,5 h / SteamDeck / #dohrano

Tento styl her mám rád. Jsou to vlastně oddechovky - když má člověk čas, tak kousek odehraje. Hra je dobře zpracovaná, ale narazil jsem na pár bugů. Jeden dokonce vedl k tomu, že jsem musel vypnout přepadávání na cestách, protože napadení pak nešlo ukončit, ani když jsem je všechny zabil. Na SteamDecku se dostanete na stabilních 25-30 fps při středních detailech a stažení stínu na hodnotu 10.

Hra má několik módu, začal jsem kampaní, kterou jsem dohrál za "Stranu". Herní mechanizmy se mi ale moc líbily, nejde jen o pořád dokola stejné kontrolování aut, ale vybavujete si svůj hraniční přechod, dokupujete nové zbraně, můžete směňovat zboží. Vozíte zadržené pašeráky do pracovního tábora a zabavené věci na stanici. Postupně kontrolujete více věcí, dokonce i technický stav vozidel, apod. Některé úkoly a kontroly se postupem ve hře mění. Různé úrovně jsou proloženy extra misemi, při kterých vyšetřujete vraždu, honíte zločince, apod. Asi i proto mě hra pořád držela a bavila.

Jediné, co mě časem začalo trochu vadit je, že okolní svět se stane po čase dosti mrtvým. NPC postavy nijak zvlášť nereagují, popřípadě dělají pořád to samé. Můžete ještě procházet nikterak velkou mapu a hledat různé dokumenty, ale najdete postavy, které dělají a říkají pořad to samé, kdykoliv tam přijdete, apod. Samozřejmě o tom tahle hra úplně není, ale...

Celkově si myslím, že se to povedlo. Zkusím pak i dohrát za "Rebely", popřípadě vyzkouším další herní módy. Doporučuji.

Star wars Jedi: Survivor /26 hodin/#dohrano

Tohle dobrodružství jsem si náramně užil...skoro jako kdysi Jedi Knight II. Jednička byla na můj vkus moc "tuneloidní" a Respawn si značku ošahával, tady už si téměř vše sedlo. 26hodin zabral hlavní příběh plus cca 80 procent obsahu, zbytek bude min. dalších 5 plus. Prozatím odkládám, ale tešim se jednou na New Game+

Grafika nádherná, ztvárnění planet též. Příběh není hloupý a pár "plot twistů" není laciných. Dabing a celková výprava naprosto skvělá a atmosféra jak v "Impériu nebo Andorru". Cal je supr a lehký westernový nádech hra také má. Za mě sedlo vše, kromě soubojového systému. Kvalit Ghosta nebo DS bohužel nedosahuje, tam se mohli autoři inspirovat více....takhle jsem se občas dost plácal a přišel si trochu jako nedouk....na druhé hraní už by to bylo asi lepší. Jsem zvědav na UBI s Outlaws ale pro SW pozitivní Survivora doporučuji. 9/10

Radiant Silvergun / Sega Saturn / odhadem 50 hodin / tentokrat opravdu #dohrano

Tak mohu definitivne rici, ze jsem poctive dohral "bullet hell" strilecku Radiant Silvergun v Saturn rezimu na stejnojmennou konzoli. Uf teda jako!

Hru tady zminuji podruhe - poprve jsem si dojel jen Arcade rezim, kde ma clovek neomezeny pocet minci a tak neni mozne hru nedohrat. V Saturn / pribehovem rezimu je sice clovek omezeny - ale ta hra porad prekvapuje, jak je promyslena!

Vsiml jsem si totiz, ze mam vice continues k dispozici, nez pri minule hre. Nedalo mi to, pogooglil jsem a ejhle - za kazdou odehranou hodinu se automaticky prida nove continue! S prihlednutim k tomu, ze ve story rezimu se daji ukladat odemcene levely zbrani mi doslo, ze hru "neni mozne nedohrat" podobne, jako nedavno zmineny Sin and Punishment na Nintendy 64 - autori nam zkratka posouvaji latku nize a nize, az se setka i s prasivym skillem vasi malickosti.

Hru tedy nakonec reklasifikuji na rogue-lite - s kazdou hrou se clovek dostane o kousek dale a ty prvni neuspechy jsou drtive frustrujici, no dohromady jsem se hrou stravil (za ty roky!) odhadem 50 hodin, mozna o neco mene - ale ano, tedka uz ma smysl se vratit do arcade rezimu a snazit se hru dojet nejen s co nejlepsim score a upgrady zbrani, ale take s co nejmensim poctem vhozenych minci / continues.

Hre jsem dal ke konci roku cca 5 pokusu a jeden trva asi tak tu hodinu - takze sem nakonec mel odemceno cca 15 continues dohromady a hru jsem dojel tak, ze mi jeste 3 zbyly. Hlavni roli hraje memorizace a schopnost nepanikarit pri obrazovce zaplevelene projektily. Jinak je vlastne snadna, po tech cca padesati pokusech. Se slzou v oku vzpominam, jak jsem se napoprve dostal sotva na konec druheho levelu a dneska? Skoda mluvit - je to naprosto luxusni hra, ryzi definice toho, co jsou pocitacove hry jako medium.

No, v boude mam tri pejsky, tak si snad najdou vice kamaradu :).

Dohrano: Radiant Silvergun
https://www.youtube.com/watch?v=4KixMSf8D60&ab_channel=DavidKubec

Quake II / 5 hodin / #dohrano

Poctivej remaster, co se dá díky přidanýmu kompasu poměrně rychle proběhnout a užít si čirou akci bez bloudění.

V době vydání se mi hodně líbilo demo, ale k plný hře jsem se už tehdy nedostal, jak byly roky 1997 a 1998 až nemyslitelně nabitý nejen střílečkama.

PSY_CHAOTIC: dobre dobre tak ja to teda dohraju no!

Terminator: Resistance /28 hodin/#dohrano
Terminátor je jedna z těch akčních/sci-fi klasik, který jsem jako dítě zbožňoval. Jen zatim ty terminátor hry mě nějak minuly. Takže první takovou hrou byl až teď nedávno Terminator: Resistance. Hned ze začátku mě docela šokovala grafika, která mi přišla hnusná i oproti letitýmu Stalkerovi. Hratelnost mi taky připomněla o mnoho starší střílečky. Ale ono to kupodivu nějak funguje a je to fakt dost chytlavý, kdy si člověk řiká, ještě chvíli a ještě udělám tenhle quest a hodiny plynou :) Klidnější průzkumný stealth mise střídají zběsile akční s pomocí několika spolubojovníků. Na hard je to docela výzva, i když jsou nepřátelé totálně tupí, tak dokážou trefit i pomalu za roh a stačí málo a je tu nečekanej konec. Potěšilo mě i dlc, který je podobně chytlavý a nečekaně je i celkem dlouhý. Závěrečnej boss fight mi dal fakt zabrat.

Far Cry 6 / PC / 69hodin #dohrano
mhm mam to zanesene zde :D ERRTU. pres vanoce jsem nejak zcela nahodne narazil na fc6 ve sleve, to me navnadilo... a za hodinu uz jsem to rozehral znova :) nakonec me to docela chytlo.

ulitlosti, nebo snad rozvernosti se to spis podoba fc:new dawn nez fc5. vrchni padouch el dictatore je opet opravdu skvostny zkurvysyn, po celem misty az hippisacky revolucnim juchani je posledni cast hry a velke finale tak trochu jako rana cihlou. vetsina postav je solidne napsana, treba takovy el-tigre me stval snad i jen tim ze dychal. pribeh sam o svrzeni diktatora nymandem z lidu neni tak silny jako kdyz za zady josepha seeda vykvetaji atomove hribky ale neurazi.

coby prostredi mi asi vic sedl ten rednecky venkov usa z fc5 nez kuba ale hra je hezky zabydlena, vsude nekdo chodi, neco se deje, plaze jsou slunne, po barech se pochlastava atd. jako vzdy, neustale narazite na nejake bedny, sberatelske predmety, nahodna setkani, obsaditelne pozice nepritele ktere vam nasledne slouzi jako spawn/drop pointy, je to proste klasicka openworld ubisoftarna kterou zbytecno popisovat.

co me zklamalo bylo samotne hlavni mesto esperanza... to i dying light vas v harranu pustilo do vice interieru. resp vubec nejakych. po manevrovani v otevrenem prostoru vas hra v posledni casti svaze zbytecne do koridoru ulic a namesti. navic predelenych zdmi ktere rozdeluji mesto na zony ale na mape nejsou videt! proc?? spousta zbytecneho backtrackingu nebo fast travelovani do nejblizsiho obsazeneho bodu a cestovani zpatky. hledani soch a jejich posprejovavani je jedinej quest ktery jsem nedodelal protoze mi to za to proste nestoji.

ale sumasumarum nelituju toho casu, i kdyz to zni jako ze jenom nadavam tak nakonec jsem si fc6 i docela uzil. strileni je fajn, plizeni je fajn, odemykani a vylepsovani zbrani je fajn, i to neustale odemykani prostredi a objevovani je proste fajn, no :)
ubi si tady (temer! fc5 me proste bavilo vic.) podrzelo svuj zlaty standart coz se z meho pohledu napr bethesde se starfieldem absolutne nepovedlo.

viva libertad! viva la moral! viva la revolucion!

PALADIUS: Pro výbavu se na normálu chodilo na Mephista, třeba stokrát a ještě víc... to samozřejmě může být dost ubíjející. Mě osobně v ressurected velmi potešila sdílená truhla, to pak člověk hnedle rozjede postavu co ho nebaví jen aby viděl, jak bude v tom fullsetu vypadat :D

DEEFHA: Switch taky ukazuje nahraný hodiny u posledních hraných her na tvým profilu, ale asi po 10 dnech, co jí poprvý zapneš.

Super Mario Bros. Wonder / Nintendo Switch / tipuji pres 15 hodin / #dohrano

Switch mi bohuzel neukazuje zadny cas, ale jel jsem ho intenzivne od minuleho tydne. Abych se priznal, tak zacatek me moc nebavil. Nevim, jestli to bylo obtiznosti, ale casem se vse zmenilo. Hrozne se mi libily levely a jejich rozmanitost, novy nepratele, novy podoby a novy prekazky. Negativne vidim akorat obtiznost, kdy se clovek nemusi pekelne snazit, aby vysbiral vic seedu. Volny pohyp po mape je fajn, ale asi by mi vic vyhovovalo, kdyby to bylo cely linearni a bylo nutny projit vsechny levely v kazdy lokaci pro boss fight. Hru hodnotim velice pozitivne. Hrozne se mi libi, jak ten brand jede uz takovou dobu, furt je to "jen" hopsacka, ale stale dovedou vymyslet neco noveho. Klobouk dolu pred Nintendem. Za me je to asi dvojka hned za Oddysey. Zbyvaji mi jeste specialni levely, tak na ty se vrhnu ted. Jeste mam rozehranou Zeldu TOTK (okolo 150 hodin), tak zvazuji, jestli se vratit k ni a nebo pushnout Diablo II, ktery jsem vzal taky v akci. Nikdy jsem ho nehral :)

Diablo II: Ressurected / cca 30 hodin / #dohrano

Asi diablovky nehraju tak, jak by se správně měly, tj. opakované hraní, grindování na vyšších lvlech atp. Možná tím přicházím o spoustu zábavy, ale zkrátka jsem rád, když hra skončí a můžu ji s dobrým pocitem (většinou) navždy smazat. Je to pro mě takový příjemný relax, u kterého není třeba moc přemýšlet a skvěle se k tomu hodí nějaký podcast, nebo audioknížka. Obzvlášť když hrajete za necromancera, to je zívačka. Trochu mi vadilo, že za celou hru jsem získal asi tak 2 užitečné předměty a zbytek vybavení mi sloužil od Actu II až do konce. Nevím, jak si v tomhle vedou Diablo III a IV, ale např. u Titan Questu, nebo Torchlightu jsem měl z dropů trochu větší radost. Co ale musím opravdu ocenit je zpracování remasteru, obzvlášť realtime přepínání origo a remaster grafiky, to má fakt wow efekt.

Tak uvidíme co mi cvrnkne do nosu teď, zrovna mám rozdělaný Jedi Fallen Order, který chci dát na 100%.