Bayonetta 2 (2014) / Wii U / 9 hodin / #dohranoPřed třemi lety jsem na PS3
dohrál jedničku a těšil jsem se, až se dostanu k pokračování (a taky na trojku, která mezitím opravdu stačila vyjít). Pořídil jsem kvůli tomu Wii U i s Pro Controllerem a dokonce i originální placku, protože některé hry si to prostě zaslouží a na Switchi jsem to z nějakého důvodu hrát nechtěl. Dobře jsem udělal! Na konzoli, která propadla, jsem si zahrál hru, která neměla vyjít - a to všechno má na triku Nintendo, moje nejméně oblíbená videoherní značka :) Ale když za nic jiného, tak za vzkříšení zrovna téhle série jim patří velký dík.
Druhá Bayonetta je jednou z nejlepších her, které jsem zatím hrál, a rozhodně je to nejlepší hack & slash titul, který mi kdy prošel rukama. Kratos promine, ale na Cerezu se přece jen o dost líp kouká :-) Oproti jedničce má dvojka vyváženější obtížnost: u jedničky začal na normální obtížnosti a tu jsem v průběhu musel snížit. U dvojky jsem začal radši hned na nižší a i když jsem se často dost zapotil (nejhorší "kamenná" medaile za souboje mi padala rozhodně častěji než nejlepší platinová), tak až budu tuhle hru hrát znova, zkusím to na normální obtížnost.
Odehrát příběh jsem zvádnul natřikrát během víkendu a byla to nonstop akce od první do poslední sekundy. Nepamatuju si, že bych během průchodu zažil nějakou klidnější chvilku - doslova na každém kroku na mě čekala nějaká andělská nebo tentokrát i pekelná bestie. Ty byla radost rozsekávat na kousky pomocí obrovské hromady komb, kterých jsem si několik osvojil k dokonalosti a pak je bezchybně aplikoval. To je recept na úspěch, ale že by se mi to povedlo u každého komba, to rozhodně nemůžu říct. Nicméně jedno je krásnější než druhé a všechny jsou tak sexy!
Oproti jedničce mi přišla všechna monstra větší, barevnější a divočejší. Taky jsem nečekal, že budu ovládat čarodějnického mecha), nadzvukovou stíhačku (a přitom na ní budu stát a bojovat), nebo surfovat na kusu zdi a bojovat s obřím vodním hadem. O tom, že se nakonec ve vodního hada budu moct proměnit i já sam(a), už radši ani nemluvím. Tohle je prostě povedená dvojka se vším všudy, podobně jako GoW: všechno je větší, je toho víc a hraje se to líp. Jen Cereza má ty vlasy kratší - ale to není vůbec na škodu, právě naopak :-D Oproti jedničce výrazně prokoukla.
Teď jsem hrozně zvědavý na trojku. Ale nejdřív budu muset pořídit Pro Controller i ke Switchi, protože zpětná kompatibilita s Wii U Pro Controllerem pochopitelně není (fakt díky, Big N). Na Joy-Conech bych tohle totiž určitě neuhrál.
