Gris (2018/2022) / XSS+XSX / 5,5 hodiny / #dohranoRozehrál jsem
Doom Eternal a sere mě to tak moc, že se potřebuju na střídačku něčím uklidňovat. Po zenovce
Journey tedy přišla na řadu španělská artovka Gris. U pár lidí jsem to tady viděl dohrané a příšlo mi to zajímavé, je to aktuálně v GamePassu, IB na to samozřejmě má
do konce srpna challenge, takže nebylo moc co řešit. A byla to dobrá volba!
Autoři jako inspiraci zmiňují právě
Journey (a taky
Ori and the Blind Forest, ale to jsem ještě nehrál) - a jako ano, určitá podobnost by tu byla.
Gris je ale mnohem víc "akční", sice v takovém tom poklidném slova smyslu, ale rozhodně je to spíš 2D puzzle plošinovka než walking simulator. Ovšem podobně jako v případě
Journey má velmi výrazný vizuální styl, nádhernou hudbu a emotivní poselství, které se táhne celou hrou a na konci se dočká zaslouženého klimaxu.
Výtvarno mě na
Gris zaujalo asi nejvíc. I když grafika působí minimalisticky (hlavně na začátku), je vlastně naopak velmi složitá a hlavně neuvěřitelně promyšlená. Využívá prakticky všechny možnosti
obrazové kompozice včetně různých aplikací zlatého řezu, což při hraní navozuje neuvěřitelně uspokojující pocit oživlé krásy a dokonalosti. Je zbytečné to dál popisovat - buďto si to zahrajte, nebo aspoň mrkněte na
zajímavé video, které hru v tomhle směru rozebírá.
A pro dokreslení atmosféry ještě
soundtrack od berlinist :-) Fakt moc pěkný zážitek.