DEEFHA: uz jsem to mel asi 2x v kosiku na koupeni, ale tentokrat uz musim. Diky za nakopnuti :)

Chicken Police: Paint it RED! (2020) / XSX / 8 hodin / #dohrano

NG+ Stellar Blade mě pořád ještě baví a dokud necinkne platina, tak to sem prostě nenahodím. Aby mi z toho neustálého čumění na androidí pozadí (i popředí, ale já jsem dolňák...) nejeblo úplně :-), padla mezitím další drobnost. Stejně jako předchozí hříčky Genesis Noir a Minit mě i k téhle hře zavedl IB challenge event Shades of Grey (v jehož plnění jsem aktuálně na osmém místě). Ovšem na rozdíl od předchozích dvou jmenovaných jsem tuhle hru měl v plánu už delší dobu. Kdo si počká, ten se dočká... A dočkal jsem se něčeho, co mě fakt potěšilo!

Chicken Police je detektivní vizuální novela s prvky point&click adventury. Takových jsou hromady a do jejich hraní jsem se nikdy moc nehrnul, ale tady mě lákaly dvě věci: výrazná výtvarná stránka ve stylu noir filmů 40. let (případně Sin City, pokud se v těchhle filmech neorientujete) a fakt, že se příběh odehrává v alternativním světě, který je obývaný výhradně antropomorfními zvířaty. Pokud znáte komiksy Blacksad, Grandville nebo Jack Wolfgang, tak víte přesně, co můžete od hry čekat. Pokud neznáte, tak budete místy asi hodně... na rozpacích, řekněme.

Vsuvka #1 - pár dalších screenshotů jsem nahodil sem: [DEEFHA @ GameShots :: screenshoty z her]

Pomiňme teď samotnou zápletku, která je čistě ve stylu drsné školy Raymonda Chandlera a je dostatečným způsobem kvalitní. Btw Chandlerovi - jakožto autorovi detektivních příběhu s Philem Marlowem v hlavní roli - autoři děkují za inspiraci i v titulcích a jedna z postav ve hře se jmenuje Filmar Low :-) Nicméně musíte přistoupit na to, že zahořklým alkoholickým detektivem s temnou minulostí a nejistou budoucností je kohout (jakože ten pták), nezbytná femme fatale je kočka (pochopitelně), mezi podezřelými je krysa a krokodýl, psychiatra představuje had jménem Dr. Sesuuous Quetzalcoatl a zdravotní sestra se jmenuje Ursula, protože je to medvědice (pun intended).

Přitom ale nejde o nic veselého, žádný pohádkový příběh se zvířátky pro děti. Poctivá drsná detektivka se scénami, které by obstály i v Pulp Fiction (i když jsou popsané jen slovně). S jazzovou hudbou, která fantasticky podtrhuje už tak dost temnou atmosféru. S hlavní postavou, která neustále sprostě nadává a v luxusních podnicích krade lahve s neméně luxusním bourbonem. S nezbytnými honičkami v autě a střílením do pneumatik pronásledovatelů. A taky se zvířecími kurtizánami v bordelu, na jehož zdech visí obrazy a na nich jsou tyhle "slečny" tak, jak je příroda stvořila.

Vsuvka #2 - na Steamu je mezi ostatním balastem k nalezení několikadílný dev diary, doporučuju! https://store.steampowered.com/news/app/1084640

To může na spoustu lidí působit opravdu dost znepokojivě (spolu s jednou další dost zásadní scénou), tedy samozřejmě pokud nejste furrík a tyhle představy naopak cíleně nevyhledáváte. Je ale dobré si uvědomit, že postavy v Chicken Police mají zvířecí jen hlavy, zbytek je lidský. No, ještě občas odněkud vykoukne neposedný ocásek... Já jsem si na to nakonec nějak zvyknul hlavně kvůli té zelenooké kočce (v síťovaných šatech, ehm), kolem níž se všechno točí a která samozřejmě vůbec za nic nemůže. Je to přece kočka, žejo :)

Ve hře je obrovské množství narážek na filmy, hudbu a skutečné celebrity z už zmiňovaných 40. let. Zároveň jsou tu typické hlášky z chandlerovských detektivek, které ale rozhodně nepůsobí jako klišé a už vůbec ne jako parodie. Spousta fórů je vyloženě dvojsmyslná a vychází ze slovních hříček, které fungují jen v angličtině (a točí se kolem zvířat a jejich pojmenování; on se třeba ten cock přímo nabízí, že...). A všechno to skvěle drží pohromadě od začátku až do konce. Málokdy se mi stalo, že bych dal hru tohohle typu na jeden zátah, ale tohle byl ten případ. Prostě mě chytila a už nepustila. Určitě i proto, že má asi nejsilnější L.A. Noire vibes, jaké jsem kdy zažil.

Takže za mě dobrá práce! Relativně malý vývojářský tým The Wild Gentlemen z Maďarska sice s Chicken Police neudělal kdovíjakou díru do světa (ony takovéhle hry prostě nejsou pro každého), ale jednička se zjevně zaplatila (vyšla na všechny myslitelné platformy včetně Google Stadia, pokud si ještě někdo vybavujete, co to bylo). Na konci loňského roku vyšlo pokračování, podle všeho v úplně stejném stylu. A to si pište, že už se těším, až se do něj pustím :-)

Crime Scene Cleaner / 12 hodin / #dohrano

Ok, tohle mě bavilo víc, než je zdrávo. Kdo už hrál například PowerWash Simulator, tak ví, jak jsou tyhle uklízecí hry nebezpečně návykové. Oproti vapkování je tenhle počin ale o pár stupýnků výš - není to jen prázdné zahlazování stop kriminálních živlů, což by i tak byl fajn relax sám o sobě (např. k podcastům, debatám nebo nudným meetingům), ale celý je to prošpikovaný super černým humorem, memy, narážkami a tajnými místnůstkami a tajemstvími, které v těch 10 levelech můžete odhalovat - což mám na hrách obecně asi nejraději, takovou tu nepřímou interakci a pomrkávání vývojáře na hráče.
Škoda dvou bugnutých achivů, jinak by to bylo 100%. Případný DLC jsou za mě instant buy.

WOODMAKER: Mario Odyssey to v šířce záběru a možností nekonkuruje. Multiplayer tam není a Open World se nekoná. Je to sled desítek lineárních levelů na cca 10 minut.

Astro Bot / PS5 / 31 hodin / #dohrano

Jedna z nejlepších plošinovek vůbec? Nepochybně. Proti tomu, že Astrobot sbíral ceny a desítková hodnocení hráběmi nemůžu říct ani popel. S tím, že se ale jedná o GOTY čistě subjektivně už problém mám. Neberte mě špatně. Nápady, hrátky s fyzikou, prostředím a materiály nemají obdoby. Hra zasáhne celé generace a Team Asobi převálcoval i monopol Nintenda, ale mně v tom chyběly pestřejší emoce, které od GOTY očekávám. Během hraní Astrobota jsem samozřejmě level co level žasnul, usmíval se a u frustrujících levelů nadával, ale to bylo všechno a coby bonus jsem dostal permanentní Sony masáž v podobě korporátního materiálu, který mi lezl v druhé polovině mechanického hraní i ušima.

PlayStation mám rád, jsem fanboy, ale tady se i ten fanservis proměnil postupně v regulérní ganbare bukakke digitálních ohňostrojů, čtverečků, koleček, trianglů, konzolí, ovladačů, křížků a ikonických postav. Za loňský rok si pro mě osobně ohledně hry roku nadále podávají ruce Wukong s Kunitsu no Gami a Astro je pro mě sice geniální plošinovkou, ale i přesto stále jen specifickou žánrovkou ukotvenou ve vesmíru Sony se specifickou cílovkou.

South of Midnight / PC / 24 hodín / #dohrano

Stojí za to zahrát si to kvůli vizuálu, voice actingu, hudbě a designu světa.

Hlavní příběh je dobrý, ale nesedlo mi, že hlavní hrdinka bez nějakého divení nebo emocí akceptuje, že se najednou propadla do pohádkového akčního světa. Prolínání všedního a fantaskního pokračuje během celé hry, ale ona to vůbec neřeší. V druhé půlce jsem začal mít dojem, že jsem to celé asi špatně pochopil a hra se už od prvních okamžiků odehrává v alternativní verzi amerického Jihu, která se hodně podobá tomu našemu, ale nadpřirozeno je v ní úplně normální. Nebo to bylo takhle neurčité cíleně? Každopádně ten rozdíl mezi tím, jak dění vnímala hlavní hrdinka, a jak jsem ho vnímal já, mi bránit v tom se s ní sžít.

Souboje jsou průměrné, parcoury a puzzly jsou strašná bída, něco tak prostinkého a nenápaditého jsem už dlouho nehrál. Totéž platí o hledání „skrytých“ míst s collectables.

Banalitu těch posledních dvou složek jsem vnímal o to intenzivněji, že jsem souběžně hrál Dungeons of Hinterberg, ve kterých je tohle udělané smysluplně a zábavně.

Nějaké bugy byly, v jedné cut scéně bylo jedno NPC neviditelné (vidět byl jenom jeho zapalovač a cigareta) a v jednom boss fightu se mi nespawnul předmět, bez kterého ten boss fight nelze dohrát. :-(

CLAVEN: Já dohrál PoE 1 asi týden před Avowed a je to přesně tak, jak říkáš - v obou hrách je hlavní téma náboženství/bohové/víra, což je něco, co mi přijde zajímavé jako součást košatého lore (který mají v tom světě vymyšlený pěkně), ale jako námět hlavní dějové linie to je pro mě velmi nezajímavé. Pak na člověka bohužel nefungují ani velká odhalení a příběhové zvraty, protože jsou mu prostě šumák.

A teda je tam ještě jeden společný rys, z geopolitického hlediska se jak v PoE 1, tak v Avowed řeší americká historická zkušenost (původní obyvatelé, různé vlny osidlování různými kulturami, jejich soužití, paternalistické impérium...). Což je pro mě zábavnější než náboženství, ale přišlo mi to jako opakování (což je můj problém, protože jsem hry vzdálené od sebe 10 let hrál těsně po sobě).

Star Wars: Outlaws / 32 hodin / PS5 / #dohrano

CLAVEN: Taky jsem to dohral nedavno a ze zacatku bych tomu dal 9, ale od pulky se mi to prejedlo a docela jsem se do toho nutil. A konec jsem vylozene rushnul.
Grafika krasna, zadny bugy, pribeh dobrej a bylo znat, ze rozhodnuti maji urcity vliv na budouci udalosti.
Co mi moc nesedlo, ze od prvni tretiny jsem mel az do konce jeden loadout a ten jsem jen vylepsoval. Nebylo potreba ho menit.

Celkove fajn RPG, ale asi uz si ho nikdy znovu nezahraju.

Avowed / XSX / 74 hodin / #dohrano

Ale jo, bolo to okej. Príbeh točiaci sa okolo náboženstva ma úprimne veľmi nechytil, ale záver bol dobrý, grafika pekná, prostredie rôznorodé, kúzla kúzlili, pušky puškovali a potvory potvorovali.

Akurát som nebol veľký fanúšik toho upgrade systému na vybavenie, ale čo sa dá robiť. Silných 8/10 regardless, je to pomerne poctivé RPG.

SALVATOR: tak ja dělal ve směs hlavni linku a pak Yokai, protoze mi prisli pekne originalni. Hral jsem to v druhe pulce hry s mapou na webu, protoze sice hraju rad, ale nerad ztracim cas vatou v podobe hledani, kde je jaka soska na pomodleni. howlongtobeat.com rika ze main za 11 a se sidama 22h, tak jsem nekde uprostred

DEEFHA: To bylo super, ta změna rytmu a atmosféry taky hodně pomohla! Účinkem bych to přirovnal k části v klášteře v KCD.

DEEFHA: No jednak škoda, právě už kvůli tomu, jak nádherně to vypadá a jak zajímavý to je settingem obecně, jednak těma vedlejšíma questama a chore aktivitama člověk leveluje, ať už to jsou XP za duše a questy, nebo náramky za vyčištění bran. Nevim, jestli bych endgame zvládnul, kdybych se do toho "vedlejšího" obsahu tolik nepoložil.

Ghostwire: Tokyo / PC / 77h / #dohrano

No, naštěstí to bylo dostatečně zábavný, abych to dotáh do konce a hodně tomu pomohlo, že se mi fakt líbilo, jak to vypadá, ale i když to Bethesda jen vydávala, tak to v mejch očích trpí tím, čím spousta her od Bethesdy: mapa jak kráva a úplně na každým kroku namrdáno ikonkama nějaký aktivity, který sou ale v 90 % případů těžce repetitivní. Sem jdi, zlikviduj enemáky, najdi tohle, tohle a tohle, vyčisti bránu. Sem jdi, zlikviduj enemáky, najdi tohle... Dost to zachraňujou taky hodně variabilní vedlejší questy a neobvyklej setting využívající nám poměrně exotickej folklor.

Mimochodem naprosto nechápu, jak to někdo může prolítnout pod 20 hodin, jako třeba kolega BIMBAS.

Still Wakes the Deep / PC / 6 hodin / #dohrano
Docela překvapení, čekal jsem temnější walking simulátor a vyklubal se z toho slušnej horor. Jen se mi klasicky líbila víc první polovina, když člověk ještě moc netuší, oč se vlastně jedná. Ale ve výsledku i tak dost dobrý :)