Ratchet & Clank (2002) Classics HD (2012) / PS3 / 24 hodin / #dohranoLetmým pohledem na IB challenge
Rip Ya a New One jsem zjistil, že z mnohaleté franšízy
Ratchet & Clank mám dohrané vlastně jen poslední dva díly (
Rift Apart a
remake prvního dílu). U "kapesního" vydání
Size Matters na PSP jsem už roky zaseklý u finálního bosse a nedokážu se přes něj dostat, z původní trilogie na PS2 jsem hrál asi jen dema a
Future tetralogie na PS3 mi unikla úplně... Nicméně jako odměnu za challenge bych si mohl přivlastnit titul
Galactic Hero a to by se mi hrozně líbilo :-) Takže jsem se rozhodl dotáhnout to do konce.
A tentokrát pěkně od začátku, což obvykle nebývá mým zvykem. Mám rád trofeje, takže jsem se první díl, který v roce 2002 vyšel původně na PS2, rozhodl hrát v HD remasteru pro PS3. Ten vznikl k desátému výročí série, resp. vznikly remastery všech tří těch prvních dílů jako
Classics HD kolekce. Tahle
série HD remasterů je mimochodem jedna z nejepších věcí, kterou kdy Sony pro PlayStation udělala, a vřele doporučuju si ji obstarat. Je to čirá radost!
No, ale jinak co říct o prvím dílu, abych se neopakoval... Ale vlastně nakonec proč ne:
"Všechny tyhle R&C hry (je jich deset plus čtyři off-spiny) jsou už od dob PS2 vlastně pořád stejné. Cestujete mezi planetami, každá je jiná, hopsáte po nich, občas něčím otočíte a váš robůtek řeší puzzle. Když něco rozbijete nebo někoho rozstřílíte, vypadnou z toho šroubky, za které si kupujete zbraně. Čím víc nějakou zbraň používáte, tím víc je silnější a odemykají se jí sloty pro upgrady, takže je musíte používat všechny (budou se hodit). Zbraně jsou zábavně střelené. Kromě šroubků sbíráte ještě něco dalšího (třeba diamanty) a za to si ty upgrady kupujete. Upgradované zbraně používáte na silnější a silnější bossy, až přijde ten nejsilnější a vy zjistíte, že ho nedáte. Tak začnete prolézat mapu a grindovat, nakonec si najdete/složíte/koupíte RYNO (tu nejsilnější zbraň ve hře), no a s ní už toho bosse nějak udoláte. Konec, titulky."
Tohle jsem napsal po dohrání zatím posledního dílu
Rift Apart na PS5 a prostě to platí. Jedničkou to všechno začalo, takže tam mechaniky sice ještě nejsou úplně doladěné (např. nelze upgradovat zbraně), ale ten celkový vibe tam už je. Vzhledem k tomu, že mám už odehraný remake prvního dílu z roku 2016, tak ho teprve teď po dohrání originálu můžu pořádně ocenit. Takhle se mají dělat remaky - vychytat chyby, přidat QOL vychytávky a třeba i animované cutscény. Ty svou filmovostí předčí i onen ne úplně povedený skutečný film, který byl tenkrát zrovna v kinech... Ale i ta "čistá" jednička se svou občas dementní kamerou, neohrabaným mířením a trošku chaotickým příběhem se mi hrála poměrně hezky. Na ten věk až podezřele hezky. Totiž na věk té hry, ne můj :-D
Na posledním screenshotu je vidět, že mi toho ve hře ještě dost zbývá, ale dohánět to asi nebudu. Některé trofeje jsou hodně těžké a hledat zlaté šroubky podle návodu se mi teď zrovna nechce. Místo toho buďto hned rozjedu dvojku, a nebo se znovu pokusím o dohrání té PSP pekelnosti. Spíš to druhé, ať se toho konečně zbavím. Přece to musí nějak jít!


