Skald: Against the Black Priory / 35 h / PC / #dohrano odschoolové tahové RPG v lovecraftovském fantasy světě
TAKHLE mají být napsané texty v izometrickém RPG. Tři dobře napsané věty totiž fungují stejně dobře jako dlouhé odstavce, ne-li lépe. Zdi textu mají své místo v interaktivních novelách nebo disco-like záležitostech, ale když je jich v RPG moc, tak je to na škodu věci.
Obrázky doprovázející textové pasáže jsou parádní, muzika je dungeon synth.
Bojový systém a vývoj postavy neurazí, ale není to žádná sláva. (Nemožnost chodit a sekat diagonálně je překvapivě hodně otravná a hodně ubírá na taktických možnostech. Přitom už gold box engine tohle uměl.)
Svět je sice poměrně otevřený, ale hra je prakticky lineární.
Z traileru mi přišlo, že se postavičky na pozadí trochu ztrácejí, ale při hraní to bylo ok. Trochu nepřehledná ale hra je, třeba u vznášejícího se monstra není dobře patrné, na kterém čtverci vlastně je, a východy doleva a doprava nejsou dobře vidět, stejně jako oblasti kryté vyššími budovami stojícími jakoby v popředí. Není to velký problém, ale vlastně je divné, že se autor rozhodl udělat to takhle, protože staré hry, kterými se inspiroval, se podobnému zobrazení právě z tohohle důvodu spíš vyhýbaly.
