Nier Automata / 25 hod / #dohrano

Nier Automata mi doporucovalo spousta lidi, tak jsem si to teda konecne zahral. Za to co tu napisu mi asi lidi utrhnou hlavu. Ale priznam se, po odehrani netusim, co na tom lidi vidi (radsi filozofii v podani Talos Principle nebo i Death Stranding). Hra dobra, ale nejaky masterpiece v tom teda nevidim.
Hlavni tema hry je - vsechno je zbytecne. Toto hra zvladna opravdu velmi dobre (a ty neprave endingy tomu teda rozhodne pridavaji). Na konci hry bud vyhraje vule o zachovani existence nebo nihilismus. I pres velekonec, ktery cloveka nakopne a rekne mu jak se ma v zivote chovat (sam bych to potreboval) tak me to nejak teda moralne, psychicky ani jinak nepozvedla.
Prvnich 50 minut jsem si uzil (to jako myslim vazne). Byla to celkem zabava stridani stylu hry byl fajn, hrani s kamerou, 2d scrolling nebo top down view a nezapomenutelny bullet hell me rozhodne rozproudil krev v zilach. U Goliatha s myslenkou 'nesmim umrit' jsem si hru stale uzival a nastesti jsem opravdu neumrel. Nicmene, co clovek zazije na zacatku uz je vlastne tak nejak vsechno, co hra nabizi. Nerikam, ze je to spatne. Spousta veci byla fakt super.
Co se postav tyce. Cekal jsem nejaky realny vyvoj, ktery se nedostavil. Dynamika 2B a 9B byla dosti vselijaka a chapu proc si 2B chtela drzet odstup a proc 9B mel radost ze spolecnosti. Nicmene pokud nad sebou obcas nekdy premysleli (nebo nepremysleli vubec) jejich chovani by asi bylo jine. A2 mi prisla jako jedina zajimava, ale moc jsem se toho nedozvedel.
Hned na zacatku jsem nemohl najit camp a ztratil jsem se, takze jsem jak debil asi hodinu a pul pobihal, kde jsem nemel. Nicmene jsem aspon trochu poznal mapu a posbiral nejake materialy a zjistil, ze dokazu doskakat fakt daleko. V campu jsem se dozvedel, ze me ceka prvni par fetch questu a materialy uz jsem tak nejak mel.
Prvni setkani s Adamem a Evou me prekvapilo, ale rikal jsem si proc musim bojovat, pokud na me nepratele neutoci. A tohle se me drzelo po zbytek hry a jak to tak vypada byl to vlastne zamer. Cekal jsem, ze se z toho neco vyklube a nevyklubalo.
V podzemi jsem si rikal, ze se neco dozvim a misto jsem se dozvedel uplny prd. Cokoliv jsem se dozvedel jsem ocekaval. Podani bylo takove, nijake. Pro zmenu combat (ten byl cool).
V teto fazi hry uz jsem si rikal, ze po zbytek hry uz se toho asi moc nedozvim a bylo tomu tak. Rikal jsem si jestli mam pokracovat. Trocha googleni a pry hra v zasade zacina az tretim pruchodem.
9S prubeh bylo to nejvetsi utrpeni. 9S jsem nemel rad uz jako sidekicka. A jako hlavni to nebylo lepsi. Hackovani jsem nemel rad, takze jsem vyleveloval zbran a nahazel na sebe zvyseni damage a healovani. Provedl jsem takovy lehky speedrun. Po sedmi hodinach jsem mohl teda konecne kouknout na to, co hra nabizi.
Musim rict, ze v ten moment jsem prozil tu nejfrustrovanejsi cestu po mape a to ano byl opravdu zazitek. Dalsi velky zazitek bylo hackovani. To byla jedna z mala veci, co jsem asi fakt nesnasel. Takze ta hackovaci vez byla za trest.
Vseobecne pribeh mi prisel takovy meh, nicmene hra umela dobre zaujmout a vzdy dodala nejakou zajimavou vec, proc by mel hrac pokracovat dale. Nicmene na otazky, co by me zajimaly jsem odpoved nenasel, ale treba jeste najdu.
Po herni strance mi to prislo dobry. Je to takove na odreagovani dobre. Umrel jsem asi petkrat v tovarne, kdy jsem z 2B udelal placku a uz jsem myslel, ze to nedohraju (ani jsem nevedel kam jdu, protoze 'just go straight' nebylo uplne rovne. Musim rict, ze loveni sveho tela byla vlastne fajn featura a v momente, kdy pak najednou hra skoncila, si clovek uvedomi - oops, to se stat nemelo.
Ovladani hry jsem teda uplne moc nedaval asi tak 10 hodin. Moje koordinace strilim nekam a utocim jinam nebyla uplne nejlepsi. Nicmene bez zamerovani to byla docela sranda a pak si clovek obcas i rozmyslel jestli bude hackovat nebo nebude. Vzhledem k tomu, ze ovladani bylo stejne pri hackovani a pri ovladani flightsuitu, nemyslim si, ze tohle forcenout by nebylo od veci. Vzhledem k tomu, ze combat byl takovy bezproblemovy jinak (pokud teda clovek nedostal trema bombama najednou, jedna z mych smrti). Ani nevim jestli level mel realne na neco nejak poradne vliv. Je pravda, ze pri zacatku C/D cesty jsem potkaval nepratele s levelem 50-60 a ja jsem byl na levelu 30 a je pravda, ze to nebylo uplne ono. Kazdopadne jsem to kosil porad.
Konec dojmu. V nasledujicich dnech se treba rozhodnu jestli tu hru jeste pustim. Rozhodne je jeste par veci, co bych rad udelal.
Par sidequestu jsem udelal, ale vsechno to byly fetch questy. Kazdy mel nejaky filozoficky podton, ale jinak to teda zabava nebyla.
(hudba skvela, ale to asi nemusim psat)

Indiana Jones and the Great Circle / 23 hodin / PS5 / #dohrano

Stejně jako asi většina lidí zde jsem na Indim vyrostl a pro kazety do videopůjčovny chodil každou chvíli. Naposledy jsem hrál Fate of Atlantis před více než dvaceti lety, tak jsem byl dost natěšen. Bohužel se úplné nadšení nekoná.

Audiovizuál fajn, příběh docela také. Hrál jsem na střední obtížnost bez nápovědy u hádanek. Na tohle nastavení je hra nicméně dosti lehká. Nácky a fašouny jsem byl schopnej sesekat na jednu hromadu od Egypta dál. Vatikán byl parádní a měl jsem už DLC, tak jsem si mohl odběhnout. Bohužel v DLC jsou asi čtyři hlavní hádanky které jsou o dvě třídy výš a těžší, než cokoliv co najde člověk později, takže v tomto směru trochu zklamání.

Nevím proč se tvůrci trochu neinspirovaly u TR a Uncharted, protože tam jsou kobky a hrobky úplně jinde. Možná méně realistické, ale rozhodně zábavnější.

Hlavní problém ale nastává u hratelnosti...pokud člověk hru projde podél hlavní linie, tak bude mít dost jiný a komplexnější zážitek než někdo, kdo chce hru prozkoumat a objevovat. Tvůrci udělali z některých lokací semi open world kde je mnoho vedlejších úkolů, věcí k objevování atp. To by bylo fajn, kdyby to neudělali úplně retardovaně. Jeden betatester s obsesí ke kompletování všeho by stačil.

Každá věc, která se dá na mapě dělat kromě hlavní linky je v mapě pod jinou záložkou. Vy nevidíte co vše je možné posbírat na jedné mapě....přepínate sem a tam, aby jste omrkli co je poblíž. Jenže některé věci a lokace jsou zpřístupněny až poté, co pohnete s hlavní linkou....takže přes x řešení s deníkem vysbíráte lokaci, aby jste se po čase dozvědli že se tam objevilo něco dalšího. Nebo si řekněte že se tam vrátíte a najednou kapitola bez upozornění skončí. Vatikán znám snad nazpaměť....u Egypta jsem se na tenhle marast vybod. Nejlepší je, že stejně za kompletaci dostanete úplný hovno, takže je úplně zbytečné to dělat.

Buď se na to měli vykašlat, udělat solo příběhovou hru a pohoda, nebo si pozvat někoho na konzultaci a vedlejší aktivity podle objevení naházet na jednu mapu, ať si člověk objevuje dle libosti.

Dle diskuzí nejsem sám kdo to tak vnímá a každému doporučuji projít hlavní linku a kompletovat případně až po dohrání...i kdžy neni proč a lépe si dát "aktuální" Lařinu trilogi znovu.

Hovada fakt, za hlavní linku s DLC 8/10...za celek bych dal 5,5/10.

Tom Clancy's Ghost Recon Breakpoint / PS5 / 61 hodin / #dohrano
Tak začnu tím, že se mi to navzdory mnoha problémům (viz níže) VELMI líbilo, a že je to vůči Wildlands samozřejmě posun. Hrál jsem single player, 3 epizody (jednu základní, dvě DLC, která na ni přímo navazují).
Dal jsem si to hned po Wildlands, kde jsem v Bolívii demontoval drogový kartel. V Breakpoint ztroskotáte na tichomořském ostrově Auroa, kde excentrický miliardář vyvíjí technologie pro dobro lidstva, ale jak to tak bývá, něco se zvrtne, ostrov se odlmlčí, vaši jednotku pošlou zjistit co, a při přiblížení k ostrovu vás sejme roj dronů a kromě vás všehcny vyřadí z boje soukrmá vojenská ochranka.
Takže sám jak kůl v plotě zjišťujete, kudy běží zajíc. Settingem je to tedy o kus futurstičtější než Wildlands - příběhy se točí kolem umělé inteligence, next gen zbraní a změny globálního světového řádu, což zejména v souvislosti s nárustem drone warfare v reálným světě dodává nezamýšlenej bonus věrohodnosti.
Ale tady na začátku je s tím kůlem v plotě první velkej problém - hra vám neporadí, jak ji nejlíp hrát (==na co byla primárně navržená). Já jsem hrál s AI teamem, protože tak to bylo ve Wildlands. Ale kdybych to hrál "sólo", lone wolf style, hraju imho dost jinou hru - team tentokrát zvládne dost věcí pořešit, je užitečnej a zejména ve vozidlech a letadlech naděláte spoustu paseky - protože má kdo obsluhovat rotačáky :-).
Open world je velkej skvělej a pěkně a poměrně logicky zabydlenej. Je vidět, že na to padlo dost úsilí. Z čeho jsem se tetelil radostí, byly různý baráky, který jsou prostě navržený jako baráky (bez záchodů teda) a ne jen nějaká krabice, kterou máte proběhnout po předdefinované trase (koukejte na screenshoty, architekti si fakt vyhráli).
Jinak mýmu stylu hraní gameplay vyhovovala maximálně - nejprve stealth akcí sniperkou redukovat stav nic netušícího protivníka, pak nablízko poklidit zbytek - někdy neviditelně, někdy dost hlasitě. Protivníci se chovají ve většině případů celkem logicky a umí potrápit.
Příběh(y): chápu vlažný přijetí at launch. Hlavní příběh je takovej kostrbatej a moc netáhne, i když Jon Bernthal jako Walker dělá co může, a mavíc takovej "nezávěr", a taky nejdebilnější závěrečnej boss fight. Epizoda 2 "Deep State" (se Samem Fisherem, yay!) a 3 (Red Patriot) mají příběh takovej klasičtější a lepší, a dodají více uspokojivé závěry (a boss fighty). Hra má taky dost sidequestů, ale ty mi přišly dost meh.
Co se taky tolik nepovedlo:
Těšil jsem se na survival prvky, ale vůbec k nim nedošlo. Crafting jsem použil párkrát, z čutory pil asi dvakrát, a "bivaky" jsem rozdělával jenom proto, abych si vybral vozidlo z garáže.
Levelovací systém - ten jsem vůbec nepochopil. Prvky výbavy mají "gear level", který ovlivňují váš celkovej level, ale parametry zbraně se vlastně nemění - M4 na levelu 5 má stejný default parametry jako M4 na levelu 100 a ještě aby ne. Vedle toho je ještě skill tree, kterej má vlastní "xp levely", který ale odemykají hlavně "perks", který si můžete konfigurovat podle potřeby a stylu hry, ale... proč.
Posranej Ubisoft a potřeba neustálýho připojení k jejich serverům znemožňuje "zapnout a hrát kde jste přestali", což nám, zaměstnaným casuals, zbytečně ruší kruhy.

Ale jak říkám - bavilo mě to, užil jsem si to. Vracet se tam nebudu, protože mám na hraní i jiný věci.
Nejprve "winning" screenshoty:

Dyschronia: Chronos Alternate Trilogy / 14 hodin / #dohrano
Uz pred lety vysla hra rozsekana na tri episody - Dyschronia: Chronos Alternate. Kvuli tomu, ze nejaky expert vymyslel, ze hra se da koupit jen jako add-on - nejaky slavny vymysl, co se neda koupit se slevou a neda se samostatne pustit ani nainstalovat. je treba dohrat prvni cast a nasledne se dostat do casti druhe. Operacni system to ale nejak nezvladl a ja jsem to asi rok nedokazal nainstalovat.
Jedna se o takovou visual novelu ve VR. Zadnou hru od MyDearest jsem predtim nehral, takze jsem nevedel, ze uz je podobnych her vice a ze time travel je naprosto beznou veci.
Hra vas da do role Hala Sciona, nove zvoleneho Supervisora, ktery ma za ukol vysetrit vrazdu. To nemusi zrovna znit nejak zajimave, avsak vrazda se stala ve meste, kde zlocin je zastaven u zrodu jeho myslenky pomoci manipulace snu. Toto mesto je jedno zmala utocist lidi, kteri prezili pohromu, kterou zpusobil nejaky meteor. Ten na svet donesl nejake partikule, co znicily, co mohly a nekteri lide zmutovali - ziskali schopnosti manipulovat s casem. Hal je jednim z nich a je schopen z predmetu se vratit do vzpominky s tim predmetem spojenou. A mimo jine, je schopen skrze ni zmenit minulost a ovlivnit tak pritomnost.
Vzhledem k tomu, ze hra je vicemene vizualni novela jedna se o hru, kde prebihate z mista na misto a delate, co vam rika vase roboticka spolecnice Lily, o jejiz minulosti se take v prubehu hry dozvite (mala roztomila, ouskata, a musite ji obcas podrbat na hlave). Hra je delana spis jako cinematicke kratke shoty a mezi tim obcasne herni prvky (chuze, obcasny puzzle, par 'survival' sekci). Mezi shoty vas ceka loading a chvile tmy, coz hru znacne prodluzuje, ale nejak mi to zas tolik nevadilo (pokud jsem teda jednu vzpominku trikrat nevidel).
Pribeh se mi libil a provedeni vas do nej vtahne. I kdyz hra teda zadny graficky zazrak neni a hudba, i kdyz je ok, je dost nahlas a obcas je proste otravna.
Celkove bych hru hodnotil dobre. Na VR pocin je to rozhodne jedna z tech lepsich. Za predpokladu, ze hrac ma rad pribeh a neocekava nejaky realny herni prvek.
Thank you screen za dohrani jsem neudelal, nicmene zde mate screenshot z jednoho endingu a nasledne screenshot, kde jako podekovani je moje jmeno.

Ghost of Yotei / 76 hodin / PS5 / #dohrano

Vizuálne kulervoucí samurajský western. Designovo omnoho istejší ako Ghost of Tsushima, autori mali zjavne veľmi jasno v tom, akú hru chcú urobiť, a z väčšej časti sa im to podarilo. Príbeh ku koncu trochu zakopol, ale inak je to naozaj dobrá hra, naozaj veľmi pekná hra, aj keď to vlastne nie je nič veľmi nové ani odvážne. 8/10.

S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl / 145 hodin / PC / #dohrano
Když se objevily finální titulky, tak jsem si říkal něco jako - no konečně! Posledního Stalkera jsem instaloval už někdy v květnu. Pořád jsem to odkládal, když jsem četl, kolik je tam chyb a že a-life tam není nebo mizernej. Ale tak chtěl jsem to jen vyzkoušet a uvidim. No ze začátku už mě to docela chytlo, takže to neskončilo už jen u toho jen vyzkoušet. Po víc než deseti hodinách jsem toho začal už trochu litovat, protože přišel pořádnej bug fest. Takto rozbitou a zabugovanou hru jsem zase dlouho nehrál. Bohužel se to za ty měsíce moc neposunulo. Jen v posledních pár hodinách před koncem se to párkrát totálně zaseklo a asi 2x jsem se seknul v otvírajících se dveřích a nemohl se pohnout. Víc mě ale asi štvaly spíš bugy v tom a-life nebo chování/inteligence npc, nepřátel apod? V první polovině hry tam byly takový perličky, že nechtěně zmutovali do jednoho patvaru přátelskej a nepřátelskej stalker, kde bylo nejlepší řešení se vzdálit, pokud jsem si nechtěl znepřátelit přátelskou frakci. Nebo přestřelky s nepřáteli, kde se jako by nic procházejí přátelská npc, což vůbec nevypadá blbě a zase hrozí, že trefím někoho, koho nechci. S tím souvisí i to, že narozdíl od minulých dílů, tady jsem nevěděl, jak poznat, kdo patří ke který frakci a vlastně kdo je přítel, či nepřítel. Jedinej ukazatel byl, zda svítí zaměřovač zeleně či bíle. Další věc, se kterou jsem bojoval je obtížnost. Mám rád výzvy, ale tady na prostřední obtížnost to bylo často o nervy. Nejhorší je, že hra chvílema dělá dost naschvály. Klasika z minulých dílů zůstala - enemáci se dokáží trefit i ze stovek metrů ručně sestavenou mizernou brokovnicí a vážně mě zranit, se kterou je já nablízko sotva zraním, mají skvělej zrak a vidí mě, když ještě ani netuším, že tam někdo je a kolikrát jim nedělá problém střílet i skrz zed anebo se mi teleportnout za záda. Aspon že vývojáři trochu omezili dovednosti enemáků v hodu granátu přesně pod nohy. Spousta situací ala náročná aréna, kterou s bídou dávám a najednou se otevřou dveře za mnou a monoliták mě sejme. Nebo přetíženej se plazim skrz pustinu a zrovna přijde emise a není se kde schovat, no to je náhoda a to se mi stalo víckrát. S tím souvisí a nastavení, kolik toho může člověk reálně unést / oprava zbraní či zbroje. Zhruba po 80 hodinách mě přestalo bavit, že většinu času strávim chůzí rychlosti šneka kvůli přetížení, protože tahám půlku muničáku na prodej, abych měl za co opravit svojí top vylepšenou zbroj a zbraně. Dal jsem si tam první a jedinej mod na snížení hmotnosti většiny předmětů. Grafika mě taky trochu zklamala, unreal engine 5 - čekal jsem vychytanou grafiku a místo toho sem tam byla dost slušná a sem tam docela hnusná. Lesy, který tvoří většinu světa a zem vypadaly jak z 10 let starý hry. Svět a celá mapa mi přišla opravdu obrovská, nejdřív jsem hodně hodin strávil jen průzkumem, hledánim skrytejch pokladů, než jsem zjistil, že nezávisle na oblasti je ten svět víceméně prázdnej a nezajímavej. A ty poklady za to ani nestojí. Většina mapy je nudnej les a polorozpadlý baráky, kdy se jde dostat tak do ani ne poloviny. A to ještě u části musí člověk dlouze zjištovat, jak se tam vůbec dostat. A za odměnu získá většinou dvě lékárny, vodku a pár nábojů.

Příběh byl docela fajn, jen je tam až moc zbytečný vaty, co to natahuje, ala jdi přes půlku mapy, tam zabij toho a toho, něco ukradni, prozkoumej atd. Anebo ještě lepší - jdi přes půlku mapy k týpkovi pro předmět a ten ti řekne, že to má někdo jinej na druhý straně. Nejvíc mě asi bavily části, který se odehrávaly někde uvnitř, kde to mělo i atmosféru a spád narozdíl od vnějšího světa. No když to shrnu, tak jsem asi spíš zklamanej. Hrál jsem všechny předchozí díly. Jednička byla skvělá nebo mi to aspon v tý době přišlo, další díly už šly s kvalitou dolu. Tento díl asi poslední dva předčí, ale čekal jsem od něj mnohem víc. Autoři si podle mě ukousli moc velký sousto a místo toho, aby udělali menší kompaktnější svět, tak vytvořili obří prázdnej svět s mnoha bugy a ne moc fungujícím životem a hratelností z doby dávno minulý.

Octopath Traveler 2 / 110 hodin / PS5 / #dohrano

Octopath Traveler me uplne minul a tak roky po vydani jsem si poridil dvojku v prubehu autumn sale. Spousta lidi mi rekla, ze hra je dobra, ale vic jsem se toho nedozvedel tak jsem nevedel moc do ceho jdu, krome toho, ze je tam osm postav a osm pribehu. Po precteni backgroundu vsech postav me zaujala jen Castti a tak jsem se vydal se na dlouhou cestu hledani jejich vzpominek.
Jedna se o klasicke 2d tahove JRPG avsak graficky modernejsi, se spoustou animaci a pohyby kamery. Je take z vetsi casti namluvene. Nicmene textu, co clovek musi nejak precist nebo vstrebat je ve hre opravdu hodne. Hudba mi prisla super.
Hned na zacatku hry se dozvite o path akcich, ktere se daji pouzit za dne nebo v noci a kdyz je pouzijete v pripade Castti neuvazene muze vas to locknout na pekne dlouho. Kazda z postav ma tudiz dve, ale dohromady se jedna o ability, ktere plni jednu ze ctyr funkci - najmuti postavy, sebrani jejich itemu, ziskani informaci a docasneho omraceni. Na tohle jsem prisel az kdyz jsem posbiral prvni 4 postavy, ale i tak mi prislo, ze nektere questy se nedaly udelat.
A bylo to opravdu tak. Nekteri umi totiz jedno nebo druhe ve dne a dalsi v noci. NPCcka jsou na ruznych mistech ve dne a v noci. Den/noc se da prepinat podle libosti.
Povolani postav je 8 plus dalsi ctyri, na ktere narazite. Kazda postava muze mit secondary job, ale je treba ziskat licenci na kazdou postavu max. 3 - az na ty special, ktere jsou proste jednou. Kazde povolani ma 4 passivni ability, ktere muzete pouzivat po nauceni at uz mate jakekoliv povolani (a tak je dobre se naucit vse).
Combat pouziva system BPcek. Kazda postava muze zvysit silu akce, co udela za pouziti max 3 BPcek. Kazde kolo, pokud nepouzila BP, tak jedno dostane. V combatu se s tim daji delat divy.
Druhou veci jsou skryte weakness body potvor a stity. Po rozbiti stitu je potvora na kolo omracena a ma snizene staty. Stity se bouraji pouzitim toho, na co je potvora slaba. Najit spravnou kombinaci nekdy chvili trva a nejsou vylozene jednoznacne. Jako takovy ice elemental nebo weakness na fire. Nicmene krome toho, ze to neni obvykle moc logicke tak to neni uplne random a ikonky jdou v konkretnim poradi, coz usnadnuje hledani.
Combat system mi prisel super a byla to sranda dokud jsem nepotkal Ochette (moje posladni postava), ktera cely system uplne rozebrala. Ma schopnost chytat monstera a pouzivat je v combatu a po dohrani jejiho pribehu to dokaze az 6krat. Vzal jsem tuto slecnu na 5tem levelu do 50tkoveho dungeonu a pochytal par 9/10 a 10/10 monster a ty realne vystaci na vsechno, co clovek potka. (bossove jsou trochu vyjimka). Tohle mi prislo trochu skoda. Rozbit system je fajn, ale ne az takhle moc. (zbytek byl max level 20).
Coz me privadi k levelum. Leveluje se tak nejak normalne jako vsude jinde. Kazda kapitola a oblast kam se muzete vydat ma doporuceny level. Nicmene ve hre level realne moc neznamena pokud mate dobre staty z itemu a vite, co delate. Takze na nizkem levelu je mozne vse prozkoumat nebo hru dohrat. Od levelu 25 jsem veskera varovani ignoroval a proste jsem pokracoval ve hre.
Co se story tyce, tak se mi libily vesmes vsechny az na Agneu - tanecnici, co se vydala na cestu stat se hvezdou. I ten jeji boss fight byl hroznej. Resp. strasne dlouhej a o nicem. (Nicmene bez jeji ultimatni ability bych nezabil secret bosse). Nektere story se vicemene lehce prolinaji a nektere maji v sobe zakomponovanou main story, takova predehra, co muzete delat az to dohrajete. To mi prislo dobre.
Ve hre je 67 side questu, ktere mi teda daly zabrat. Chtelo si to pamatovat, kdo co rekl a o x hodin pozdeji narazit na to, co by mohl quest vyresit. Nektere side questy maji pokracovani a maji take vliv na okoli, po main story, nektere NPCcka maji 'a co se stalo pote', coz jsem ocenil.
Posledni vec, co bych chtel zminit je finalni skryty boss. Po dokonceni jedne quest liny se dostanete na ostruvek, kde vas ceka Galdera. A mam takovy pocit, ze tohle zabit normalnim zpusobem nejde a je to takovy test toho jestli jste pochopili jak hra funguje. Ja jsem o nekterych vecech ve hre dozvedel az skoro uplne na konci, protoze spoustu abilit jsem ani nepouzil nebo nenasel (napr. jsem byl slepej a nevsimnul jsem si, ze muzu delat concoctions, co ublizuji - hlavni abilita Castti) a pak nektere ability maji za urcitych podminek take jiny efekt nez bych cekal. Nektere popisky u itemu nebo schopnosti jsou take dost krypticke, takze jsem s vecma experimentoval na bossech. A na tomhle nejvic. Nicmene dnes jsem to zabil a pak dlouho po mape hledal posledni side quest, abych dostal posledni achievement.
Hra mi prisla naprosto super po vsech strankach. Jen teda musim rict, ze random encounters jsou fakt caste a clerica, co je umi snizovat jsem naverboval az jako sedmeho. Bat se toho, ze bez encounteru nebudete mit expy neni treba. Vlastne vysoky level neni treba (i kdyz teda podle meho screenshotu jsem byl na vysokem levelu - hral jsem si s jednou random abilitou, co umi treba zestonasobit EXP z combatu).

Dark Queen of Mortholme / 33 minut / #dohrano
Zajímavá věcička - hrajete za Dark Souls bosse. Cute, vtipné, k zamyšlení, nějaké city to vybudilo. Krátké, ale k věci.
5 euro za 30 minut se nemusí zdát jako dobrý deal, ale na Matějské zaplatíte víc za kratší dobu ¯\_(ツ)_/¯
Kdyžtak je k mání za "Name your own price" na Itch.io

God of War: Ragnarok / PS5 / 35 hodin / #dohrano

Druhý run, první dohrání bylo na PS4. Už tam vypadala hra skvěle, ale haptika a detaily na PS5 rozhodně stojí za znovu zahrání. Pro mě jde víceméně o ultimátní hru a rozhodně bych ji dál do své TOP15, scénář a "fantasy" prostředí je božské. Jediné minus může být soubojový systém který nemusí sednout každému. Není více co dodat.

Absolum / PS5 / 8 hodin / #dohrano

Ale jo. Za dvadsať dolárov je to fajn pár hodín zábavy. Netradičný prístup k beat'em up s vetviacimi sa cestami a opakovanými priechodmi (aj keď roguelite je to fakt omnoho viac lite ako rogue), veľmi pekná grafika a animácia, fantastická hudba. Malá hra, ale poteší. Občasný bug naopak nepoteší (ušiel mi napríklad jeden achievement v hre, aj keď som ho splnil a zopakovať sa nedal, takže mám smolu).

Back to the Future: The Game - 30th anniversary edition / 14h /xbox /#dohrano
V Návratu do budoucnosti jsou významné datumy, například den, kdy v Hill Valley blesk zastavil hodiny na radnici. A ve hře je ten významný datum 13. říjen, kdy mladý Emmet Brown roku 1931 prezentoval veřejně poprvé nějaký vynález. Ale došlo k narušení časové linky a hrozí, že k tomu nedojde a nikdy nebude vynalezen stroj času, což způsobí fatální paradox.
Rok 1931 autoři hry zvolili, protože ve hře nechtěli nácky, ale gangstery (asi jako když se sestavuje vláda ČR).
Je to epizodická adventura od TellTales, tentokrát ale bez QTE a sofiiiny volby jako v The Walking Dead, ale víc jako normální point & click.
Michael J. Fox tam daboval vedlejší postavy jako fan service. Pro fanoušky trilogie hezký relax, ale čím míň adorujete tohle retro sci-fi, tím míň pro vás tahle hra dává smysl.

Unicorn Overlord/PS5 Pro/60 hodin/ #dohrano
Dokonalá konzolová strategie, která kloubí chytlavý herní systémy s překrásnou grafikou a hudbou. Podobně jako tomu bylo u 13 sentinels. Tentokrát tu nehraje prim příběh (klasický středověký fantasy), ale postav je tu znovu jako na orloji a když už si člověk potřebuje odpočinout od soubojů, pozve si pár postaviček na sváču a sleduje, jak se kamarádí a postupně se vykreslují jednotlivý charaktery. Bavil jsem se víc, než u Three Houses.

Nago, už to instaluj, máš to v Plusku!

Wartales / 177h / PC / #dohrano

(Ale podle Steamu 246 hodin.)

Simulátor managementu party středověkých žoldáků.

Základem hry je putování po krajině, těžení a sbírání zdrojů, udržování vaší kumpanie dobře vybavené a živené a řešení úkolů, které obvykle (ale ne vždy) spočívají ve vybojování turn based bitek.

Vedle toho ale můžete zakládat obchodní stanice, prozkoumávat podzemní ruiny, přepadat karavany, vařit hostiny, lektvary i olejíčky na zbraně, ochočovat zvířata, hrát na loutnu, hrát ragby, craftit všechno možné od zbraní a vrstev brnění přes vybavení vašeho kočovného tábora (pohodlný stan, nosítka pro raněné, úl na med…) až po odměrku na sůl nebo oblíbený esšálek. Protože když někoho v bitce zajmete a jste na něj hodní, dobře ho krmíte, čistíte mu zuby a věnujete mu jeho osobní esšálek, tak se po nějaké době přestane pokoušet o útěk a přidá se k vám. Nebo když v bitce chytíte divoké prase, tak ho můžete levelovat buď na boj, nebo na tloustnutí a po x dnech vykrmování ho porazit. A tak dále. Pro Wartales je typické, že v řadě ohledů jdou do maniakálních, ale zábavných detailů, aniž by hra byla složitá nebo nepřehledná.

Soubojový systém a levelování postav je fajn, spousta různých specializací. Každý nový skill nebo nový level vybavení znamená možnost změnit taktiku. Ve hře je i respec.
Každý žoldák má charakterové rysy, své lidi si můžete pěstit nebo je brát jako spotřební zboží.

Svět je grimdark, low magic, low fantasy. V základní hře je šest oblastí, z nichž každá má nějaké téma a s ním související volný příběh. Ten můžete (ale nemusíte) řešit, ale všechny stojí za to, protože jsou dobře napsané, žádná strana není vyloženě dobrá nebo zlá. Vedle toho je ve hře spousta vedlejších úkolů a hlavně vypsaných odměn na nejrůznější lumpy.
Hra má hodně open world feeling – svět je živý, děje se v něm spousta věcí, ale je jen na vás, jestli se do toho chcete zapojit, nebo si hledět vlastních lidí a kasy.

Hra de facto nemá konec. Za ten lze považovat odehrání hlavních příběhů všech oblastí nebo dotáhnutí jedné ze 4 paths na maximální 12. úroveň. Což se mi povedlo, až na to, že hlavní quest poslední oblasti se mi bugnul a já to zjistil příliš pozdě. Proto ho mám jen 95/100. Jinak jsem splnil všechny hlavní i vedlejší úkoly.

Hra je neustále updatovaná, patchovaná, rozšiřovaná a balancovaná.

Nedostatky:
1) Herní smyčka mi přišla zábavná až návyková, ale někomu může připadat repetitivní. I já odehrál pět oblastí a k šesté jsem se vrátil po roční přestávce.
2) Hře chybí oficiální manuál nebo pořádná fanouškovská wiki.

Samorost 1 / 20min / Steam / #dohrano

Hollow Knight: Silksong / 108h / #dohrano
Hra tvrdí 78h, ale Steam tvrdí 108h, tak nevím.
Výtvarně krásná hra a tak, ale s tou obtížností to IMHO tvůrci trochu nezvládli. Do prvního endingu to je OK, ale pak tam jsou challenge, kde to přestává být zábava a říkal jsem si, že mi možná nestojí za to pokračovat. Jde např. o platforming, kde z nějakého důvodu nějaké překážky vás zraní, odhodí, ale zůstanete víceméně tam, kde jste byli a můžete, ale jiné vás rovnou hodí na začátek. Nebo u bossů - HP máte v jednotkách, od určité chvíle vás začnou bossové zraňovat za 2 HP, což znehodnotí každý sudý upgrade HP (Máte 5 HP, boss vás zabije na tři rány. Máte 6 HP, boss vás taky zabije na 3 rány). A po zdolání těch výzev ne nedostavil ten pocit zadostiučinení, co vyvolávají soulslike hry.

Samorost 2 / 1h / Steam / #dohrano

Dantes Inferno / 11h / xbox /#dohrano
Když jsem se dostal na konec finálního filmečku, musel jsem zmáčknout slzu. Když se Dante vynořil na úpatí očistce a dole se objevil nápis "To be continued..." bylo mi fakt lito, že pokračování nikdy nevyšlo. Visceral games se pak vrátili k sérii Dead Space a později bylo studio zrušeno, protože EA připadalo jejich pojetí SW Jedi: Fallen Order moc oldschool.
Inferno v sobě nezapře inspiraci God Of War z PS2. Někdo by řekl jako přes kopírák. Ale je to o hodně lepší hra. Starý God of War jsem nedohrál, protože ty puzzly na čas mě strašně iritovaly.
Kromě líp vyladěného hraní je tu krásné ztvárnění jednotlivých druhů pekla. Vývojáři se rozhodli držet Danteho popisu co možná nejvíc, dokud to nebylo vyloženě na překážku hraní. Peklo je originálu věrné, hlavní hrdina se ale změnil. Dante ve hře je križák, jako byl dědeček skutečného Dante Alighieriho. Tedy až na to, že o jeho dědovi se nedochovaly důkazy o válečných zločinech, zatímco herní Dante v Palestině porušil všechna přikázání.
Provází ho Vergilius, jde do pekla pro Beatrice, ale není to lyrické, je to řežba. Musel jsem hrát, jen když děcka spaly, protože tohle je fakt 18+.
Určitě si dám NG+, hra to umožňuje.

Black Mesa / PC / 18 hodin #dohrano

Dalsi zarez z meho oldschool todo listu. Byly to krasne tri tydny. Skoro jako znovu prozit milostny romanek s laskou na prvni pohled ze stredni. Oba jsme se od te doby nekam posunuli. Ona na vsech frontach vyrostla do krasy a ja zase pobral vice rozumu (jak na kterych frontach). Ze zacatku jsme si strasne rozumeli, zadne konflikty, jen cista a nefalsovana romantika. I pres obcasne varovne signaly jsem se ji nemohl nabazit. Jako kdyz hrajes hru, od ktere se neda odtrhnout.... :D

Ale ke konci zacaly nase rozdilne povahy vykazovat jakesi naznaky neporozumeni. Ja chtel zustat pri zemi, ale ona chtela blaznit jako na stredni a dal experimentovat s cim dal silnejsimi halucinogeny. Muj trip byl tak silny a dlouhy, ze z toho nakonec byla velka hadka. Uplne stejna jako tehdy, jen udelala vetsi scenu. Ze strachu z jeji pomstychtive povahy jsem se upsal dablu a mizim z mesta.

Omlouvam se za spamovani nasimi spolecnymi fotkami a za silnou jpeg kompresi:)

FYI měsíc září je (už nějaký čas...) za námi, byla provedena pravidelná kontrola údajů https://static.freedomconnection.cz/nyx-dohrano/ . Pěkně jste se rozjeli! :-)

SnowRunner - Season 5: Build & Dispatch / Steam / 30 hodin / #dohrano

Po drsném finále v drsném Amuru jsem setrvačností dohrál ještě sezónu 5, která byla proti té předešlé vyloženě jednohubka, a to i na Hardmode. Takové lehké vyklusání a vydýchání po uběhnutém maratonu. V téhle sezóně se hlavní kontrakty točí kolem rekonstrukce továrny Tatra, takže v mé herní motivaci zněl i lehký patriotický podtón, protožeTatry jsou ve hře jedny z těch lepších trucků. Do sbírky jsem navíc přidal armádní Tatru T815 a Tatru Phoenix. Byla s nimi radost pracovat. A teď už si od Snowrunneru dávám fakt dovolenou, Pokud sem za týden nebo dva dohodím další dohranou sezónu, zavolejte na mě Chocholouška prosím.