Max Payne 3 / PC / 13 hodin / #dohranomax payne je moje oblíbená série, klasická remedy střílečka, jsem nostalgik takže jednou za pár let si své oblíbené kousky zopakuju no. navíc tohle je série která dala světu bullet-time ve hrách (co si budeme, první matrix měl premiéru 1999, první max vyšel 2001, a to provedení je úplně jasné. dneska by to deset let živilo dvacet advokatních kanceláří).
zatímco v jedničce sledujeme policajta na cestě za osobní pomstou poté co mu farmaceutický korporát kůli bojové droze vyvraždil rodinu a který se ve dvojce ponoří do totálního noiru, se ve trojce vynoří absolutně v prdeli. zničený cajt sežvýkaný životem který se pomalu cilevědomě uchlastává k smrti, toho času v jižní americe v san paolo. je to drobet střih ale retrospektivní okna nám ujasní, že jsme potkali kamaráda z akademie (kecy) a ten má pro nás výnosný a snadný kšeft (děsný kecy) jednoduchého babysittingu zbohatlické famílie (cheopsova pyramida cihlu po cihle postavená ze samých keců). po šťastně nešťastném zabití syna místního bose a prchnutí z hrobníkovy lopaty již není nač čekat, opouštíme mlhu, smog a kanály plné vajglů a dorážíme do slunem zalité brazílie... kde popadnem flašku, opiáty, posereme ochranu rodiny, odhalíme, že jsme tupý gringo najmutý jako maňásek "nejdřív střílej pak se ptej" vybraný extra pro naší míru životní ztroskotanosti, a v duchu "lepší pozdě než nikdy" dodáme hlavním zmetkům zaplaceného tupého gringa který nejdřív sřílí, mlátí, vyhazuje do vzduchu, schazuje ze střech, létá vzduchem jako by plaval v medu, sype drsňácké cynické hlášky jak poslední skaut... a jestli tam zbude něco schopného odpovídat, tak se teda jako na pár věcí i optá no, když už je tady.
další z her co nestárnou. na třináct let starou hru je radost pohledět. na 3060rtx 4k na max na pohodu. prostředí, to remedy umí. první třetina hry působí poměrně genericky, mrakodrap s apartmány, diskotéky, kanceláře, honosná sídla. ale kde se hra vyloženě rozezpívá, to je favela, jihoamerické chudinské gheto. ta bída a hnus, vedro v barácích se zdí na jednu cihlu, proplétačky mezi ploty, mikrosvěty, naprosto zapomente že hrajete lineární střilečku a začnete hrát v akčním filmu. od té doby jen lépe a více. ano, rail shooter pasáže na lodi a autě bych si odpustil ale zas to aspoň netrvalo dlouho. zato favelou, jachtou, nedostavěným činžákem nebo fízlárnou ufe (technicky policajti ale prakticky řeznické polovojenské jednotky pobudů kteří pořádají ve favelách hony na všechno) jsem se probíjel doslova radostně, neprobíjím se přece na smrt! na svoje stáří jsou modely stále k světu, a každá píď prostředí obsahuje něco rozbitelného, převrátitelného nebo aspoň pošrábatelného, všechno se tříští, drtí a vybuchuje, přejet dávkou prostor před sebou a sledovat jak nepřátelé schovávají hlavy zatímco jim na ně prší obsah baru za nimy je super. a srovnání místnosti před průchodem a po něm by dohnalo nejednu uklízečku k zadávení se vlastním mopem.
filmovost hry podtrhávají časté cutscény které jsou ale v ingame enginu, žadný render, poměrně plynule navazují na hru a zase vás do ní vypouští, přesně se drží na hraně aby neobtěžovaly a pouze připomínaly příběh který odehráváte. dokonce ani retrospektivní výlety a radikální změna prostředí mě nevadily, což normálně ano. při útěku z domova jsem měl regulerní husí kůži jak mi naskočilo to mládí u jedničky a dvojky v 640x480 resp 1024x768 :)
zvuk vzhledu statečně sekunduje, absolutně geniální mi přišlo nechat i v titulkách místní v portugalštině (asi?), a pokud někdo nemluví ve hře anglicky, tak jako americano, rozumíte prdlajs. samozřejmě my lingvisti se nezalekneme, já třeba jen z poslechu zjistil, že max payne se portugalsky řekne "filho da puta", zkráceně "porra", snadná řeč, jde to samo.
těšíla mě i umělá inteligence, která i přes zjevnou naskriptovanost některých eventů poměrně kvalitně manévruje, obchvacuje, kryje se, dokonce (možná se mi to zdálo) zvládala i krycí palbu a držela mě u země když mě někdo flankoval. dokonce bych řekl že jejich zbraně respektují rozptyl s delší dávkou, nekoná se tedy chirurgická laserová přesnost kdy se vám do čela zabodne defakto souvislá tyč z projektilů.
a budu si remcat! rozbil jsem hru skokem v bullet timu který mě vynesl mimo mapu. po loadu... já nevim jak to popsat... měl jsem zaseklou kameru na místě zatímco max běhal po scéně, jak v starém resident evilu nebo ecstatice. nepřátelé ho registrovali ale nestříleli... a následně všem zmizel vršek těla a na scéně zmateně běhaly nohy :D viz screen. blbý avšem bylo že jsem musel restartovat nejen hru ale celý level než se to srovnalo. dál mi hra po pěti minutách afk v menu v polovině případů spadla. naštěstí aspoň udržela checkpoint. a ve finálních levelech jsou imho checkpointy umístěné naschvál tak aby se prodloužila herní doba a zrovna místě kde jsou vyložená úzká hrdla plná nepřátel, která na hard fakt nejsou prdel. a párkrát mě fest nasralo, že i přes můj taktický přístup "přijdu radši zleva" mě hra občas po cutscéně vyplivla do akce úplně jinde, občas na tom nejdebilnějším možném místě které by si na rozjetí přestřelky z přesilou nevybral ani ten nejvíc odhodlaný dárce orgánů.
ale obecně je tohle super filmová jízda, destilace toho nejlepšího z předchozích dílů, řekl bych velmi uctivá rozlučka se stárnoucím hrdinou, který dostal druhou (já vim, třetí) šanci udělat něco dobrého a zabránit sviním ve zlu tak jak to umí nejlíp, s pistolí v každé ruce, letící vzduchem ve zpomaleném čase a chrlícím olovo na všechny strany. i přes absolutní změnu prostředí si urdžela noirového temného ducha což je v absolutním rozporu s jihoamerickou prosuněností a nechápu jak se to autorům povedlo. max si prostě sebou kus toho deštivého mlhavého šera nosí sebou kamkoliv se pohne.
jako jsou oblíbené filmy které mám ve filmotéce a jednou za čas se knim vrátím, knihy v knihovně které jsem četl pětkrát a doufám že ještě pětkrát budu, tak ani tenhle třetí průchod není rozhodně poslední.
a dal bych levou kouly za to aby někdo do tohohle enginu předělal první dva díly.
Happy, healthy ex-cop, give me a break!