MCPIXEL 3 / 9 hodin / #dohrano
Klenot v žánru retardovanýho pokleslýho humoru. Skoro celých 9 hodin jsem se často hlasitě smál jak je to různými způsoby dementní! Další hra do mé velmi tenounke sbírky her se posbiranymi všemi achievementy. Vřele doporučuju! Větší ustřelenou haluz jen tak nenajdete 😀

Kirby's Dream Land/1 hodin/#dohrano
Nintendo Switch / Game Boy

Píše se rok cca 1993? Soused na chalupě přiváží nesmírně zajímavé zařízení jménem Game Boy bo měl bohatýho otce. Moc o tom nevíme, asi jen, že to existuje a že bychom to chtěli taky. Do té doby jsme hráli Atari hry. Má tam jedinou hru a tou je Kirby's Dream Land. Okamžitě tomu propadáme a místo běhání venku stavění bunkrů chceme jenom hrát tuhle hru. (Kdykoliv si dneska stěžujeme, že mladý sedí jen u telefonu, já raději mlčím, protože jsem byl totální závislák na hrách)

Tohle je zkrátka úplně jinde, než hry typu moucha, housenka, superman, tanky či moon patrol na rozpixlovaném Atari. Čest legendě, ale tohle je propracovaný svět, jakkoliv handheldové zařízení s barevnou škálou pouze odstínů šedé/zelené, tak grafika nádherná, ovládání a herní mechaniky jsou nesrovnatelně lepší než co jsem do té doby hrál. Můj první skutečný next-gen zážitek!

Rok 2024, HONZAL objevuje Nintendo on-line, kde je možno zahrát Game Boy klasiky. Vytahuji tedy Switch z docku a beru do ruky (levačkou nepoužívám analog stick, ale šipky, ať je to jak na GB), dohrávám na jeden zátah. A tvl, po 30 letech si vybavuju snad všechny hudební podklady, některé bosse i celkově ten svět, slušná husina. A myslím, že teď umím hrát líp a jako malý špunti jsme to nedali - imho boss fighty byl problém, tam to chce trochu myslet. :-) A musí se nechat, že ta hra je zábavná i teď, celé to funguje i dnes.
Těším se na další klasiky. Ať už ty, co jsem tehdá hrál a nebo ty, které jsem tenkrát neměl tu čest a staly se důležitými milníky ve videoherním průmyslu. A jsem zvědavej, jestli mě budou bavit i dnes. Gamepass dobrý, ale tohle je pure gold.

Doom / 4h / GBA Micro / #dohrano
Je to uz dlouho, co jsem hral Dooma na konzolich one doby - v podstate existuje upravena zjednodusena verze pro Jaguara a z nej jsou derivovane hry pro Playstation, Saturn a prave Game Boy Advance. Tentokrat jsem sahnul zamerne po Micro verzi, aby ta pornografie lepe vynikla.

Ve hre chybi rada detailu - zjednodusene a prekopane mapy jsou jedna vec, ale nenajdete zde stropni lis, svetelne efekty z PC verze, poloviditelna prasata atp. Nektere mapy uplne chybi a asi nejvice zamrzi nepritomnost kyberdemona a megapavouka, to mi bylo fakt lito.

Presto si troufnu rici, ze jde o regulerniho Dooma "se vsim vsudy". Hra bezi rychle, nepratele krasne umiraji v tratolistich zelene krve (aby pak zmizeli docela a nezabirali misto v pameti) a pri hre na stredni obtiznost jsem v poslednich mapach docela casto umiral - hra umoznuje ulozit pozici jen po dohranem levelu. Hudba je notne prekopana, ale zni presto velice autenticky a zvuku je mene, ale jsou porad dobre. Doporucuji!

Cvicne jsem rozjel na teze konzoli Dooma 2 a ten vypada mnohem vice podobny originalu na PC, tak se tim jeste trochu pobrodim :).

Protože jsem byl předem poučen, tak vím, že jsem zatím ani náhodou nedohrál :-) Proto to tak ani neoznačuju. Jen jsem se chtěl trošku pochlubit, že na tom dělám. Zatím 21 hodin a je to čím dál tím lepší. Ale bude to teda ještě na dlouho...

Cyberpunk 2077 / 40h / #dohrano
Cyberpunk 2077 mě hodně překvapil. Zatímco začátek byl trochu rozpačitý (rage quit po prvních 3 hodinách a návrat ke hře o měsíc později) kvůli dlouhému prologu a jedné konkrétní postavě, která mi opravdu nesedla, jakmile jsem se dostal do hlavní dějové linky, byl jsem rád, ze jsem to nevzdal. Dystopický svět Night City ma dobrou atmosféru. Příběh byl nakonec docela fajn, postavy zajímavé a hratelnost mě bavila. Klidným tempem jsem prošel hlavním příběhem a několika side questy, což mi zabralo zhruba 40 hodin. I když jsem narazil na pár bugu, rozhodně doporučuji. Teď si dám pauzu s Assassin's Creed Mirage a pak se vrátím k Cyberpunk 2077: Phantom Liberty.

ZOMBO: Dneska na Amazon Prime pristala miniserie Secret Level a 14 minutovou CGI epizodu tam má i Armored Core, tak by ti to mohlo po tom S-Ranku sednout.

Secret Level - Armored Core "Locked In" | Prime Video
https://youtu.be/TiQCkRQwEqk?si=NfRCcQmww-aUyJaC

South Park: The Fractured But Whole/xbox /23h/ #dohrano
Nebylo to až tak vtipný jako Stick of Truth, ale zase herní mechaniky byly trochu zajímavější. Pořád je to to v jádru SP, takže parodie na všechno a nikoho nešetří. Že mi to připadá míň vtipný než dřív je možná jen tím, že South Park samotný už pro mě není tak zajímavý, jako byl před víc než dvaceti lety.
Každopádně to stojí za to. Hezké je, že narozdíl od prvního dílu tam nejsou skoro žádný missable ajchy. Jeden jsem vypustil záměrně, čili dohrát hru na maximální obtížnost. Obtížnost se volí na začátku jako barva kůže, čím černější, tím těžší hra.

Silent Hill 2 / 24 hodin / #dohrano

Samozrejme, kdyz jsme to s pritelkyni dnes ve dve v noci dohrali, jsem si zapomnel udelat screen zaverecnych statistik (a nemam dost nervu na to, abych dal ten final fight znovu). Takze aspon takhle.

ARMORED CORE VI FIRES OF RUBICON / PC / 45 hodin / #dohrano

Perfektní akce ze starý školy, až je mi líto, že nám PCčkářům hodili tuhle perlu až od šestýho dílu. Ten podpis FromSoftu je nezaměnitelnej, od špičkový hratelnosti, přes obtížnost k zešílení až po temnej tón vyprávění příběhu a level design megastaveb, labyrintů datacenter nebo arén z opuštěnejch sídlišť. A i v tak bezútěšným prostředí šrotu a betonu, kde o člověka pohledem nezavadíte, dokážou probudit emoce – často jenom přes vysílačku, ať už mi psychickou podporu dodával můj „anděl strážný“, nebo do uší řvala karikatura mariňáka. V tomhle chválím mimořádně podařenej dabing.

Byť můžou boje působit chaoticky, tak mecha poměrně rychle ukočírujete, jakmile najdete ten správnej build. Hra před vás dřív nebo později hodí bosse, u kterýho budete muset chtě nechtě překopat celej stroj a obměnit arzenál. A byla by škoda, kdyby ne, už kvůli široký nabídce všemožnejch kanónů a raketometů.

Původně jsem chtěl napsat svoje dojmy před plněním všech misí na S-Rank pro případ, kdyby mi zážitek náhodou zhořknul, protože dohrát to třikrát za sebou kvůli alternativním koncům byla hračka ve srovnání s touhle závěrečnou zkouškou. Jak už mi letos Sekiro nedal na výběr, než se naučit bojovat bez možnosti přelevelování, tak Armored Core mě z komfortní zóny definitivně vykopal železnou botou. Stálo to sice 50 hodin navíc, ale nelituju ani jedný, přestože byly chvíle, kdy jsem systém vyhodnocování hlasitě proklínal, že známkuje podle toho, jak se zrovna vyspal. Jednou mu totiž stačí, když dojedete pomlácený do garáže s vystřílenejma zásobníkama, jindy musíte naopak snížit veškerý náklady na minimum a nejlíp ještě napodobit speedrun. Některý úrovně si tak můžou vyžádat klidně desítky pokusů a vy po zdánlivě dokonalým výkonu jen hystericky křičíte na obrazovku, co víc máte udělat pro jedničku s hvězdičkou v podobě známky S. Pak to tam najednou padne a to modrý vysvědčení po úspěšným dokončení mise byste si nejradši přicvakli na ledničku.

P.S. Po CD Projektu ve Varšavě pokračuju v tradici navštěvování legendárních studií, co pozitivním způsobem chytily moji herní duši, a stavil jsem se u bonfiru tokijskýho FromSoftwaru:)

Dark Forces: Remastered / Steam / 10 hodin / #dohrano

Musím se kajícně přiznat, že v devadesátkách mě Dark Forces víceméně minuly, a to se považuju za fanouška klasických hvězdných válek (epizoda 1-6). Matně si vybavuju, že jsem to tenkrát snad i zkoušel, ale prostě to nějak nesepnulo a nedohrál jsem ani první misi. Po dalších téměř 30 let jsem si na hru ani nevzpomněl, až do chvíle, kdy jsem si před dvěma týdny kupoval balíček Sci-fi Shooters z Humble Bundle (mimochodem, pořád je k dispozici). Primárně jsem to bral kvůli další remasterované klasice System Shock, ale když už tam byly i Dark Forces, řekl jsem si, že bych tomu mohl dát šanci a dohnat další rest z mládí. Ale že mě to až TAK chytne za koule, to jsem vážně nečekal.

Takhle si představuju správně provedený remaster. Z každého detailu na vás dýchá devadesátková retro atmosféra s respektem k originálu, ovšem zabalená do "moderního" kabátku, jak stran ovládání, tak i ohledně přežehlení textur a vizuálu celkově . Původní hra se ovládala výhradně klávesnicí (což by už dnes asi nikdo nezkousnul), takže tam pochopitelně figuroval do jisté míry auto aim, který zůstal zachovaný i zde. Ačkoliv na mě takové mechaniky obvykle působí rušivým dojmem, tady to naopak celkově zapadá do ducha hry a v rámci nostalgie to funguje přesně tak, jak by mělo - právě i tím, že to občas prostě střílí jinam, než byste chtěli. Dějová linka hry se velmi citlivě prolíná příběhem dobových filmů (epizoda 4-6) a doplňuje jejich události (věděli jste, že Kyle Katarn byl ten, kdo pro rebely ukradl plány Hvězdy Smrti - hned v první misi? :) ). Jako v každém správném remasteru je tu pochopitelně možnost přepnout do původní grafiky (F2). V rámci zážitku jsem si pro navození atmosféry přečetl i dobovou recenzi ve Score, a buď to tenkrát bylo znatelně pomalejší, nebo jsme prostě byli víc leví, protože jsem hru pohodovým tempem dohrál za necelou polovinu doby, než jaká byla deklarována v recenzi. A bavil jsem se od začátku do konce. Kdyby tam bylo víc misí, klidně bych pokračoval dál.

Hráno na Steamu v linuxu přes Proton, ve 4k rozlišení (které vypadalo na tak starou hru fakt hezky a přirozeně) a jelo to bez jediné chybky. Pokud to někoho kdysi bavilo nebo má mezery v gamelogu jako já, neváhejte a zkuste to. Plná cena na Steamu mi přijde dost přestřelená a osobně bych to za ni nikdy nekoupil, ale v uvedeném bundlu je to prakticky zadarmo. Máte na to ještě skoro týden.

Incubation: Time is running out / 11 hodin / #dohrano
Tohle byla věc kterou jsem jako dítě naprosto zbožňoval. Naposledy jsem Incubation hrál a dohrál tak před 20 lety, takže to bylo zase jako bych to hrál poprvé :). Jako děcko jsem byl totálně odvařenej z tý neuvěřitelný 3D grafiky, která se navíc na mým, ne úplně high end, stroji hejbala neuvěřitelně svižně. Dneska je až komický koukat na ty úplně vážný, profi dabovaný cutsceny, kde je sexy drsňačka Capt. Rutherford složená asi z patnácti polygonů 😂.
Herně je to každopádně stále naprosto perfektní. Jednoduše uchopitelnej ale komplexní systém progresu vojáků a jejich výbavy. Zbraně každá jiná a takřka každá má svoje použití. Velkou část herní doby je v dumání jestli raději koupit lepší flintu a nebo jet pack, lékárnu, servosystem atd atd atd. Navíc je to všechno skvělé vyvážený. Tohle se jim tenkrát opravdu povedlo.
Atmosféra skvělá! Těch hnusnejch emzáků je spousta a stačí jedna malá chybka může se opakovat celá mise.
No a atmosféru neuvěřitelně podkresluje takřka dokonalej soundtrack. Incubstion byla první mnou vlastnená hra, která měla soundtrack jako normální CD stopy, takže se dala přehrávat i na normálním přehrávači. Pamatuju si jak jsem to CDčko vzal jako děcko na nějakou oslavu narozenin a nadšeně to tam ostatním pustil. Všichni na mě čuměli jak na mimoně 😂😂

Under the Waves (2023) / PS5 Pro / 19,5 hodiny / #dohrano

Další platina, ale hlavně dost zajímavý zážitek. Hra od nezávislého týmu Parallel Studio se celá odehrává pod mořskou hladinou (kdo by to byl podle názvu řekl...). Vy jste profi potápěč, máte tam obytný modul, high-tech skafandr, obratnou miniponorku, spoustu úkolů ke splnění a ještě víc různých typů předmětů na mapě k nalezení a sesbírání. Můžete craftit, spát, pít kafe, kolem jsou ryby, rostliny, různé jeskyně a tak... Jenže! Jenže ono o tohle všechno vlastně ani moc nejde :-)

Není to totiž Subnautica pro chudé, protože to vůbec není survival (já survivaly nehraju). Není to Abzû, protože to vůbec není abstraktní, ale přesně naopak (Unreal dělá co může, i když indie produkce je na tom místy dost vidět). Není to Deep Fear (tohle fakt vyšlo jen na Saturn?), protože horrory taky nehraju. Pravděpodobně to není ani jako spousta dalších podvodních her (no rozhodně to není Dave the Diver :-)), které neznám, protože podvodní hry vlastně vůbec nemám rád. Není to ani jako film The Abyss, pokud ho znáte (což byste měli, protože je skvělý). Možná je to trochu jako komiks Jeffa Lemireho The Underwater Welder (u nás vydala Paseka pod kreativním názvem Potápěč), ale vlastně ani to ne. Tak proč jsem to teda vlastně hrál?

Protože hra kromě toho, že má ode všeho z výše uvedeného kousek a ta výsledná kombinace je skvělá, především vypráví příběh. Silný příběh. Takový příběh, jehož některé okamžiky vám možná po dlouhou dobu budou kroužit hlavou a donutí vás se nad něčím důležitým zamyslet. Příběh, který je nosnou částí téhle hry, takže vám o něm neprozradím ani slovo :-) Není to vizuální novela, takže se tím opravdu jen tak neproklikáte, budete se muset trochu snažit. Ale pokud máte nějakých 10+ hodin (já se jako obvykle kochal plus pár hodin navíc na platinu), určitě bych Under the Waves doporučil. Přece jen to vydali Quantic Dream a to je určitá záruka kvality, byť často v nezvyklém podání.

Nevím jak na ostatních platformách, ale na PS5 je hra docela zabugovaná. Párkrát mi spadla, jsou problémy s mapou (nemizí z ní některé nalezené předměty, což docela ztěžuje tracking), kamera občas zdivočí, ovládání ponorky a samotného potápěče ve skafandru je tak odlišné, až se mi z toho málem rozjela schizofrenie... Ale všechno jsem to přetrpěl, protože ten příběh mě prostě vtáhnul a chtěl jsem vědět, jak to dopadne.

A vy to chcete taky! :-)

Call Of Duty - Black Ops 6 / 12 hodin / #dohrano

na rovinu, naposled jsem hrál blackops 1. cod serii jsem zazdil po MW2 které jsem nedohrál. a další díly ignoroval protože v serii nastal totální rozvrat a chaos. přitom blackops 1 s tou cia vymejvání mozků zápletkou, Reznovem, Vokurtou atd, bylo fakt super. po dlouhé době mě dokonce nějaká fps pustila (na chviličku) do vietnamské valky! ale dávat prostě 40-60 eček ročně za deset hodin zábavy se mi nechtělo. na na mp je tady battlefield když chci arkádu, a arma 3 když chci zvážnět. CoD byl vždy o epickém filmovém singleplayeru.
a teď na mě bafnul v xbox passu CoD6 sakum prásk. no, MW6... meh. po hodině uninstall. nevim proč, neba. postavy? hratelnost? nevim. neba. ale BO6... lol Woods je na vozejku? si snad pořidim ty předchozí! opět solidní špionská cia aktaX prolezlá záležitost plná dvojitých agentů, tajných organizací snažících se ovládnout vládní agentury a prostě všechen ten studenoválečný guláš.
musim ocenit level design. na rovinu říkám že si mysím že se kradlo fest a co se exteriérů týče tak hlavně z Metro Exodus. ale polo-otevřený level Irák v Pouštní bouři byl bomba a bez problémů bych vysolil cash za samostatnou hru! když jsem nenápadně infiltroval kasíno tak jsem se skoro modlil aby mě tou nádherou po vykradení trezoru nechali se prostřílet zpátky! nechali :) hrozně mě bavilo v pauzách mezi levely zkoumát mansion-základnu kam se zas kdo nastěhoval a kde se s čím rozložil.
hra po mirném slevnění z ultra nastavení na notebooku ve 2k drží jak řemen, ani když mi celá obrazovka bouchala a města se drolila na cihly, tak fps necuklo. překvapívě obsahuje jedny z nejhezčích herních ohňů a plamenů co jsem viděl. levely jsou patřičně členité, cest mnoho, je na co koukat, je od čeho k čemu přebíhat, kde se krýt, atd. vyplatí se zkoumat a nedat na držkování kolegů "poď už laskavě sem ať mužeme pustit cutscénu!", najdete super zbraně a peníze na vylepšovaní.
samotný boj je intenzivní ale ne nepřehledný, akorát ai moc neovládá umění obchvatů, zato opevnit se občas umí kvalitně.

a budu si remcat.
ai zárověn v určitých místech evidentně nepočítá s tím že stojíte jinde než u kamarádu, takže sem občas pokosil dvacet chlapů jen proto, že jejich ai skript se měl evidentně nahodit až po překročení nějakeho místa aka až bych je měl v zorném poli kdybych byl tam kde si mě herní režisér naplánoval. taky ta rpg vylepšovací rovina mi tam přišla docela zbytečná. spíš jako nějaký pokus, zkouška reakcí publika do dalších her. příliš mělké a krom dvou jsem v podstatě jejich efekt nepocítíl. zároveň bych chtěl zdůraznit, že od studenoválečné cia fps hry fakt neočekávám vlny zombii v podzemních laborkách, ať už jsou to halucinace nebo ne. a už vůbec ne kurvaplačící anděly! tam jsem měl fest kritickou fázi to doprojet. těch regresí do dětství ke konci hry mohli taky ubrat. jedna by stačila. a proč jsem dostal grapling hook jen na půl hodiny a ještě, to my ho vyndej, do podzemního levelu, tím jako prospějete komu? druhé straně??
a v neposlední řadě: ten konec, to bylo jako co? "vyslechli jsme hlavní záporačku, bomba je ve washingtonu!". juch, ještě bude level v bílem domě! jeb ho, cut scéna! "tak už to tam kámoši vyčistili, tumáte titulky!!" :D wtf? a přežil teda Case? uotheloval Harrow k smrti když už se ona probrala nebo ne? je mutant jako v Dying Light nebo hergot co?? skoro mi přijde že někdo přišel v devadesáti procentech projektu a řekl "cajk, takhle to stačí, vydat, další pokračování do sedmičky, chcem taky za rok něco prodávat, no ni?".

sumasumarum, nelituju těch dvanácti hodin. některé časti byly fakt super. jiné... aspoň netrvaly moc dlouho. příběh byl všlijaky, BO1 to prostě nebylo, tam jsem byl fakt napjatý, ale nějak to drželo. ale na férovku jsem rád že jsem za to nedal dva litry v českejch na stole. jo můžete argumentovat že je tam ješte multiplayer. ale CoD nikdy nebyl o mp. Cod byl vždy o kinozážitku Spielberg-like eposu vlastníma očima. tady to plus mínus s přimhouřením obou očí, jednoho ucha a púlky... púlky, uznám jak splněno.

...ale víc jak sedm kil bych za to nedal, dva litry my ass... dobře, dobře, za ten Norton Commander a config.sys osm, ať nežeru :D

jeste par scrn shotů ze hry. Umí to být poměrně pěkné.

S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl / PC / 45 hodin / #dohrano

Mno přátelé. Hrál jsem naposledy jedničku a ted až dvojku. Mezitim sem občas zahlídl zbytek. Neumim to moc porovnat protože je mezi nimi dlouhy čas. Napisu tak jen dojmy ze aktuální hry.
Bylo to dlouhé. Cekal jsem tak půlku. Zóna je pomerne pekne udělaná ale obsahově po čase nudí. Naštěstí se mění trochu biomy. Asi tak od třetiny hry jsem šel jen hlavní linku, protože kromě vydělávání peněz zde není nic co zlepšovat. Ekonomika hry je poměrně přepálená, tak si nedelejte starosti, že na nějaký ten upgrade zbraně nebo zdroje námáte. Ani nemusíte, protože časem všechno najdete. Ze začátku je to takový lehký survival, pozdeji budete mít zásoby lékáren. A to je podle me kámen úrazu. Ta hra je festival píchání léčiv, obvazování a běhání. To běhání se dá tochu omezit využíváním služeb průvodců, kteří vás přesunou kam si zvolíte. Ale když dokončíte úkol a poblíž není kemp tak si to odšlapete. Ta procházka zónou je asi podstata hry.

Zbraní je celkem pěkný výběr. Sem tam se do ní najde nebo dá koupit hardwarové vylepšení (tlumič,scope,zásobník), jinak si je zlepšujete u zbrojířů. To mi trochu nedávalo smysl, protože některé vylepšení potřebují blueprinty a za celou hru jsem našel asi 3. Ve hře jsou pojmenované zbraně, které mají pevně dané vylepšení a hardware. Koupil jsem si jen jedinou zbran a tou byl Rhino - magnum. Dobře sem udělal, protože jsem headshotoval kde koho a pozdeji je to potreba. Škoda že nejdou zbrane vic modifikovat. Opotřebovávají se a časem se začnou zasekávat. To se mi líbilo, protože z agrasivního assaultu to vygradovalo na úprk :)

Zbroj se strasne draho opravuje. Ponicenou muzete stale nosit , jen ma horsi statistiky. Zbroje se deli na ty ktere jsou kombinovat s helmou a na ty ktere nemohou behat! V pozdejsi fazi hry jsem nasetril pomerne balik na exoskeleton a nebehal. Nikde to neni napsane tak bacha. Zpetny vykup je klasicky tragedie. Nevypozoroval zda se da vylepsit delanim ukolu pro konkretni komunitu.

Artefatky se hledaji v anomalnich polích. To mě celkem bavilo, protože jsou ta mista hezky udělaná a unikátní. Strkají se do kapes zbroje. Kapes je omezené množství a dají se upgradnout (nedoporučuju) najdete si lepší zbroj s více kapsami. Efekt artefaktů jsem nějak extra nepocítil. Ty co zvedají nosnost byly asi neužitečnější. Pak jsou zde resistenční proti energiím, zvýšení regenerace staminy, menší krvácivosti a zvýšená obrana. Každý artefakt má většinou zelený pozitivní efekt a červený (radiační) záporný. Našel jsem jeden co má dva super silné zeléné. Nezahazujte/neprodávejte malé artefakty co dělají jen slabé rušení radiace. Nezjisti sem přesně vzorec stacků radiace ale občas to musíte nějak brzdit. Obzvlast pokud chcete víc lepších efektů.

Truhla v základnách jde s vámi. Zbrojíři a mechanici mají různé zboží a dovednosti.

Umřel jsem asi 120x. Ve většině případech z důvodu úplně dementního spawnu nepřátel a chaosu na bojišti. Když přejedete malou tečkou zaměřovače tak zelený je friendly a bílý je nepřítel. Prase aby se v tom vyznalo ve větší bitvě. Hra mi spadla asi 3x. Propad fps byl jen na jednom miste odkud jdete pak pryc takze pohoda.

V příběhu jsem se poměrně pak ztrácel. Spousta frakcí, ktere jsou nějak provázané. Prošel jsem asi 10 laborek, zapnula si 5 satelitů, zničil několik vysílačů atd. atd..

Mutanti jsou použitelní. Moc jich neni ale stačí to, jako balast zóny. Nejvíc mě sral "vlk" co si vyráběl mirror image (klony). Nejagrasivnejsi a nejblbeji zabitelni jsou bloodsuckeri. Jsou neviditelni a maji pomerne silu. A kdo to docetl az sem, tak mu poradím, že stačí najít rozumný higher ground a budou běhat kolem. Tolik zároveň asi i k AI protivníků.

Chtěl jsem to dohrát, tak jsem to udělal. Bavil jsem se ? Asi ano, protože mam žánr rád, ale vracet se k tomu nebudu. Ctělo to nechat v troubě ještě tak kvartál. Hrál jsem to na Game Passu a jsem za to rád. Já dávám 6/10.

The Plucky Squire (2024) / PS5 Pro + Portal / 17 hodin / #dohrano

Jubilejní desátá platina :-) Devolver má ohromný čich na vyhledávání malých talentovaných studií, kterým pak vydává hry. Takovým studiem je třeba partička All Possible Futures s prvotinou (!) The Plucky Square. Je to čerstvě venku, je to v Plusku a je na to IB challenge - tak proč to nezkusit, řekl jsem si. A dobře jsem udělal!

Parádní oddechová 2D/3D adventuro-puzzle-plošinovka s několika extrémně zajímavými herími prvky a plná miniher mě chytila na první pohled a pak už mě nepustila až do konce. Já mám tyhle netradičně vyprávěné příběhy prostě rád. Hra mi něčím evokovala TOEM (trochu vizuálem), Beacon Pines (příběh se taky odehrává v knize) a spoustu dalších her, které jsem buďto nehrál :-) a nebo si na ně nemůžu vzpomenout. Plucky Square totiž od prvního okamžiku klame tělem a vlastně je to několik navzájem propojených her v jedné. Zní to složitě (a navíc je to místy trochu meta včetně boření čtvrté zdi), ale je to naprosto geniální.

Moje dcera mě viděla hrát zrovna v jednom konkrétním okamžiku, aby pak prohlásila: "Tohle je jako Stardew Valley, jen víc kjůt." Měla pravdu, ale vlastně ne :-) A přesně takových míst je ve hře plno. Cute ovšem je a není vůbec těžká, takže by si ji rozhodně mohly zahrát i děti. Ovšem celé je to strašlivě ukecané (resp. upsané, protože kromě vypravěče nikdo nemá hlas) a všechno je pouze v angličtině, některé puzzle jsou na anglických slovech přímo založené. Takže buďto hrát s dětmi a všechno jim překládat (příběh za to stojí, je moc pěkný, ale asi se zapotíte, je toho fakt hodně) a nebo je v tom nechat, zapnout jim Invincibility i One hit kill a nechat je si tam jen tak chodit. Ano, i takováhle (a mnohá další) nastavení přístupnosti hra poskytuje.

Nechci k tomu nic moc dál říkat, abych někomu nezkazil pár opravdu WOW okamžiků, které hra v průběhu vytahuje jako eso z rukávu za druhým. Tak aspoň pár rad pro lovce trofejí:

* Hra nabízí Adventure nebo Story mód. Oba jsou obsahově naprosto totožné, jen Story má trochu lehčí fighty. Takže hrajte Adventure, protože je za to trofej.
* Pokud chcete platinu, tak se snažte odemknout všechny trofeje v prvním průchodu. Hledejte a sbírejte všechno, co uvidíte, snažte se ze všeho něco vytřískat (hint hint), na vhodných místech zkoušejte různé kombinace - čím méně logické, tím lépe.
* Žádná trofej naní missable, ale pokud se vám něco na první průchod nepovede, čeká vás replay příslušných kapitol. A abych byl upřímný, čím víc hru znovu hrajete, tím víc ztrácí podstatnou část svého kouzla.
* Pokud bude vaší poslední chybějící trofejí Perfect Fish Grab, tak zejména na konzolích můžete mít trochu problém. Přesně to se mi samozřejmě stalo :-), takže jsem musel vynaleznout taktiku, s jejíž pomocí jsem i tuhle trofej nakonec zdolal bez toho, abych rozkousal ovladač vzteky. Klidně se ozvěte.
* K úspěšnému nalezení všeho potřebného nepotřebujete žádný návod. Stačí jen pozorně číst a sledovat, co vám hra sděluje. A chovat se tak, jak bývá rozumné. Tzn. když vám například hra naservíruje směrovou ceduli s šipkou, která ukazuje doleva, tak půjdete kam? Správně, rozumíme si :-)
* Minihry můžete skipovat. Nedělejte to, jsou zábavné :-) A když se vám něco nepovede napoprvé, tak to hned můžete zkusit znovu. V téhle hře nemůže žádná z vašich postav umřít.

Btw. hra není tak dlouhá jako můj gameplay. Je dlouhá přesně tak akorát. Na jejím konci můžete být za nějakých 10 hodin pokud hrajete poprvé, replay může být výrazně rychlejší (pokud si zapamatujete řešení puzzlů a budete skipovat minihry). Mně to trvalo 12 hodin, protože jsem se flákal :-) Zbývajících pět hodin jsem věnoval právě replayi kapitol a dokonce i rozehrání nové hry, protože to prostě bylo potřeba pro některé trofeje.

Celkově velká spokojenost a jen víc takovýchhle her v Plusku! Nebo GamePassu, kde ovšem Plucky Squirezatím není...

NAGASAWA:

Empire of the Ants - Release Date Trailer | PS5 Games
https://youtu.be/yL5mXyAibyE?si=Y7HluIAwrnXlYg0V

Empire of the Ants / 31 hodin (z toho jsem se 15 hodin kochal) / PS5 / #dohrano

Na Empire of the Ants jsem se od prvního traileru vážně těšil. Audiovizuálně tahle herní adaptace knižní trilogie Bernarda Werbera vypadala na Unreal 5 enginu naprosto skvěle. Těšil jsem se na strhující exkurzi do světa mravenců, kteří na planetě zemi vytvářejí celé civilizace, které vedou války mezi konkurenčními druhy mravenců, stejně jako ty občanské. Jak to celé dopadlo? Tak trochu polovičatě.

Vizuál je naprosto strhující a čistě podle mě tenhle titul postavený na Unrealu 5 patří mezi současnou desítku nejlíp vypadajících her. Míra detailu je extrémní. Prostředí vypadá fantasticky a když putujete různými biomy mezi spřátelenými mraveništi, tak jen nevěřícně zíráte, jak krásně je všechno vymodelované, kdy nemáte pocit, že se pohybujete po texturách, ale po objektech, kdy i to zatracené jehličí nepůsobí jako textura, ale jako tisíce na sebe mravenci naskládaných objektů. Stejně tak je skvělé i audio, kdy i průlet čmeláka vůči vaší velikosti působí, jako kdyby nad vámi proletěl Boeing B-52 Stratofortress. Audiovizuál: 10/10

Jak je to s hratelností a principem celé hry? Vy sami jste v roli mravenčí dělnice číslo 103,683, která dostává od matky královny mise, které se dělí na průzkumné, sběratelské, taktické a strategické. To znamená, že jste věrnou, poslušnou a naprosto loajální součástí celku, která naprosto bez výhrad plní rozkazy pro dobro kolonie. Jednou vás pošle třeba na noční misi, kdy musíte zmapovat nepřátelské území termitů, podruhé zase najít feromony maskované infiltrátory, anebo třeba jen zavraždit několik světlušek, které potom dělnice odtáhnou do hnízda coby potravu. Potom přichází na řadu taktika a strategie.

Ta je tak trochu založena na principu RTS her typu Total War což znamená, že se ocitnete na lokaci v roli dělnice velitelky, která má k dispozici centrální hnízdo a několik okolních, ve kterých můžete po obsazení zdrojů typu popadaného ovoce, anebo šišek vyrábět řadu bojových jednotek a to od dělníků přes vojáky s obřími kusadly, kteří trhají termity až po jednotky "plivající" kyselinu až po extrémní jednotky typu nosorožíků, šneků, zlatohlávků a další havěti, se kterou pomocí feromonů vytváříte alianci. Co jednotka, to cca několik desítek mravenců, takže na poli můžete ovládat bojové svazy, které vylepšujete tak, jak si to žádá konkrétní mise. Ze začátku jste hozeni rovnýma nohama do akce, kdy na vás hnízdech vyskočí kruhové menu a vy si připadáte mezi všemi těmi feromony, upgrady obrany hnízd a mravenčími kartografy trochu ztraceni, ale po pár hodinách systém prokouknete a stane se z vás ničitel kolonií termitů a agresivních černých mravenců.

Tyhle bitvy generují skvělé momenty, ale často také hlavní kámen úrazu celé hry - obrovskou frustraci. Autoři se rozhodli pro na jednu stranu logický, ale na druhou stranu často extrémně frustrující prvek. Ve strategických misích nejsou waypointy, anebo možnost uložení. To znamená, že se dostanete do bitvy o nadvládu nad územím, která trvá klidně 30-50 minut a nesmíte to posrat. Když uděláte malou chybu, proklouzne k vám nějaká agresivní jednotka na kterou nemáte zrovna obranu, tak v misi končíte. Stejně tak když zvolíte například u čistě obranných misí, kde na vás útočí vlny nepřátel ze startu špatnou taktiku, tak končíte a to klidně po půl hodině upgradů, přesunů a adrenalinových bitev. Opakovat to je ubíjející. Takových misí není moc, ale pokazit vám to dojem dokáže a nemáte daleko k rage quitu. Abyste našli ideální strategii, tak musíte podobně zakletou misi zopakovat klidně 10x a systémem pokusů a omylů najít správné řešení. Tohle autoři těžce nezvládli a i když chápu jejich záměr vytvořit napínavou strategii, kde nebudete ukládat a nahrávat pozice po každém správném kroku jako šílení, tak tohle mohli vybalancovat. Výsledek je v tomhle ohledu poměrně dost schizofrenní. Strategická část: 6/10

Včera jsem si na tenhle nešťastnej aspekt postěžoval vedle v Playstation auditku a jak tak koukám na reddit a youtube, nejsem sám. Z toho důvodu jsem hru nedoporučoval, ale když jsem se přes tyhle problematické mise dneska po vychladnutí dostal, tak Empire of the Ants opatrně doporučím s tím, že originalita prostředí a "vcítění" se do mikrosvěta převažuje nad zápory. Pokud by tihle mravenci zůstali ve studiu ještě o rok/dva déle, přidala by se encyklopedie s 3D modely, podrobnější informace o hmyzu, propracovala by se kampaň, tak to mohla být naprosto fantastická záležitost. Takhle je to jenom úžasná platforma, která zůstává z poloviny nevyužitá.

6.5/10