• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MILOSHITKlub lidí, co nemohou zapomenout na své EX
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    ZUULUU: kniha se jmenuje: Budu vůbec někdy dost dobrá - rádce pro dcery narcistickým matek. Ale prostě já se v tom samém oč je tato skupina patlala snad 17let. A dnes bych fakt řekla, že je to o tom, že z nějakého důvodu máme radši ostatní než sebe
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    KALHOTKA: nejvíc mi pomohla teď jedna kniha ale ta je jen pro ženy. Spíš by dotyčný měl říct jak vypadalo jeho dětství. Protože příčina asi jinde nebude.
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    vyléčit se z toho: být závislý na někom dnes už považuju za snadné jako facka. Jen každý si musí přiznat a vidět proč je závislý a co tedy uvnitř sebe budeme léčit a řešit
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    jen dotaz: diagnóza závislá porucha osobnosti fakt existuje? Já jen, že na fb toto chování probíráme v mnoha skupinách a je u většiny příčina jasná a zřejmá a léčení je pro všechny taky stejné a dosažitelné. Taky jsem kdysi byla závislá na partnerovi ale po přečtení správných knih jsem se uzdravila a dnes jsem jiný člověk. Nechce se mi uvěřit, že toto je diagnóza, která znamená: nevyléčím se a budu takový do smrti.
    JINX
    JINX --- ---
    ZUULUU: Takhle to není :-) já bych třeba i chtěl ale už to nefunguje :-)
    JINX
    JINX --- ---
    Mi se nejvíce osvědčil přístup “if it hurts, do it more often, and bring the pain forward.” - po několika pokusech se už nezamilujete do nikoho a případný rozchod bude naprosto v pohodě :-) chápu ale ze to asi není pro každého...
    KASTA
    KASTA --- ---
    my se obcasne vidame, protoze mame jeden okruh spolecnych znamych a mel jsem dost dlouhy obdobi, kdy me to hodne strhavalo zpatky, takze za me idealne nevidat se, pokud to clovek dokaze. taky je dobry si rict, ze se ted aspon 5 let neuvidime a pak se uvidi :) to pomaha proti takovym tem nutkavym myslenkam, ze ji uplne ztratim, kdyz se neuvidime apod. pokud je to "ta prava" tak pet let nic neznamena, ne? ja teda tomu, ze existuje nejaka "ta prava" nebo "ten pravej" neverim, spis tak nejak pouzivam proti tem ruznym hram mysli a podvedomi jinou svoji "hru mysli" - za me je klicovy sebepoznani a tim ziskanej hlubsi nahled, jinak se v tom clovek bude placat porad.
    MILOSHIT
    MILOSHIT --- ---
    FEFTAN: až se sem podíváš jindy než ve 4 ráno, třeba zjistíš, že některá ID jsou tu rodu ženského.
    FEFTAN
    FEFTAN --- ---
    nejak se mi tenhle gaychat v 3:42 rano trochu prici, ale zaroven me docela dost zajima a jsem tak 10 let na stejny vlne. kazdopadne... kolik lidi se s tema ex snazilo vidat az do ty doby nez vlastne zjistili, ze jim to samotnejm ublizuje a jim samotnejm to ublizuje? anketa? jsou tu vlastne nejaky zensky? kicknete me kdyztak.
    MILOSHIT
    MILOSHIT --- ---
    FIYAH: nejspíš jen jednou. v roce 2014. zajímaly by mě i odpovědi ostatních ID na tento dotaz. zajímavé uvědomění.
    FIYAH
    FIYAH --- ---
    MILOSHIT: zacina mi to hranicit s posedlosti, jestli on ten zakopanej nebude v necem jinem. Kolikrat se ti v zivote stalo, ze sis uvedomil, jak ti krasne, kdyz na nikohoho nemusis myslet. Takovej ten pocit svobody od vsech?
    MILOSHIT
    MILOSHIT --- ---
    ZUULUU: já teda určitě potřebuju zaměstnat spíš tu hlavu než ruce, ale takhle - plnil jsem kamiony v expediční společnosti a ta práce byla tak úmorná, že jsem se přistihl, že NEUSTÁLE odbíhám myšlenkama nejen k tomuto nepodařenému vztahu, ale i ke všem ostatním. Přesný scénáře co jsme si se všema těma holkama řekli při rozchodu, před rozchodem, po rozchodu, co jsem já mohl udělat, co ona měla říct jinak, jaký by to bylo kdyby... atd atd. Při skejtbordingu je to to trochu lepší, ale vesměs podobný.
    (Je to zvláštní přelom oproti dřívějším letům kdy jsem třeba ve skladech odbíhal myšlenkama na místa který mám rád a kde je mi dobře - třeba do krkonoš, atd. Vlastně moc nechápu proč se tenhle přístup mojí hlavy změnil a nelíbí se mi to.)

    A druhá strana mince - dělal jsem i práci náročnou na intelekt - telefonického asistenta dopravních nehod, kde jsem byl neustále zaměstnanej pasivníma telefonátama od lidí, který třeba zrovna srazili srnu nebo svodidla. Přesně si pamatuju jak se mi i při těch rozhovorech o adresách a poznávacích číslech mimoděk bez jakýkoliv souvislosti vybavovala její tvář. Díky týhle práci jsem měl přístup přes pc ke všem SPZ poznávacím značkám v české republice. Okamžitě mě napadlo si vyhledat tu její, a ano, byla tam. Ale aspoň jsem jí z toho firemního handsfree nikdy nezavolal.
    RAINBOF
    RAINBOF --- ---
    já to kdysi přebil prací (v práci jsme přerovnal celej sklad), nespavost jinou prací (stěhování kanclů po nocích) a flirotváním s kolegyněma. Pak stačil jedinej telefonát a bylo jasno že já jsem to pako.

    To poznání jak je to celý nahovno a jinak umocnilo setkání po letech kdy já už měl děcko.
    TICHAVODA
    TICHAVODA --- ---
    Ahoj, také se mi velice osvědčilo přestat s tím bojovat. Člověka u toho podle mne drží nejen samotný zásek, ale i vědomí toho záseku, který člověk vnímá vědomě nebo podvědomě jako něco, co nedělá správně, jako svoji slabost atp. Ale když jsem to nechala bejt, dala jsem sama sobě pokoj, přestala se snažit najít z toho za každou cenu ven a prostě to tady nechala, ani jsem to nežiivila, ani to neodhanela, prostě to tu bylo se mnou a já tomu dala prostor... Došlo to k míru a odešlo to samo. Asi mi hrozně pomohlo úplně vnitřně k tomu změnit postoj ve smyslu, že to pnutí a bažení a neschopnost se odpoutat pořád obsahovaly nějaký směřování k objektu mojí lásky, z bodu kde jsem a kde mi není dobře, k realnýmu/fantazijnimu bodu, kde jsem s ním a je mi dobře. Místo toho se to zmenilo: takhle to je a nikdy to nijak jinak nebude, nikdy nedojdu blíž a ani to už není účel našeho vztahu. Milovat mohu ale ta nejvyšší a nejnaplnenejsi forma lásky kterou k daný osobě mohu mít, je taková, jaka je právě teď. A s tím teď budu v míru žít... Po dlouhé době duševní bolesti to po přijetí tohoto statu quo odešlo samo.
    VOZKA
    VOZKA --- ---
    LUDWIG_: Přidávám se k doporučení, já vím že "a zkoušel jsi meditovat?" zní asi jako když člověku s rakovinou někdo říká že jenom nejí dost zeleniny a necvičí jógu, ale jeden z hlavních důvodů proč medituju je ten, že mi to hodně usnadňuje vědomě přesměrovávat pozornost a vůbec si všímat že je nasměrovaná někam, kde to je neužitečný. Problém to nevyřeší, ale může to bejt jeden další nástroj, kterej ti ho usnadní zpracovávat. A s headspace appkou mám taky výborný zkušenosti.
    FIYAH
    FIYAH --- ---
    MILOSHIT: premyslim, nemas takovy to, ze cim vic si neco zakazujes, tim vic po tom touzis? Co spis, zkusit cestu smireni, dovolit si priznat, ze to zatim neskoncilo a treba ani nezkonci. Ze si jeden z tech, kteri potkaly tu svou pravou a prisly o ni drive nez si ji stihly uzit. Vzdyt i to se v zivote stava, za ruznych okolnosti. Laska je otazka citu, city patri srdci. Srdce chce prozivat a ma svuj predem definovany casovy usek, ktery si chce prozit a cim vic na to pujdes racionalne, tim vic ono si pojede svou. Nic netrva vecne, jednou to zkonci, ale jestli to zatim ma trvat, tak s tim nebojuj. Uchop to za to svoje a ono se te to nabazi a odejde samo.

    Ja to kdysi takle mela, naucila sem se s tim zit. Vytvorila jakousi mantru pro druhy, aby ze me nedelaly chuderu. Opakovala jsem, ze jsem zamilovana do toho nespravnyho, ale ze se nemohu odmilovat a jestli mam cely zivot zit s tim, ze miluju jen jeho a jsem jemu ukradena, tak s tim proste tak mam zit. Ze nekdo prijde o cast tela, zije dal a ze ja jemu venovala cast sve duse a ta uz k nikomu jinymu nechce a ze ji respektuju a at si to je tak, jak je, ze jsou v zivote stigmata s kterymi se musime naucit zit, v tom je ta pointa. No a kdyz ta cela haluz dosahla maximalniho bodu a doopravdy jsem byla v koncich a s nicim jsem nebojovala. Zasahl osud a me je ted ten clovek stejne ukradeny jako byla a budu ja jemu.

    (Za chyby a stylistiku se omlouvam)
    MILOSHIT
    MILOSHIT --- ---
    LUDWIG_: díky
    LUDWIG_
    LUDWIG_ --- ---
    V pate epizode https://www.netflix.com/title/81280926?s=i&trkid=13747225 vypravi historku o zensky, co po nejake dobe praktikovani meditace se dostala k tomu, ze byla schopna se na jeden den odprostit od myslenek na ex-manzela (40 let od rozvodu)... tak treba to nekomu pomuze.
    Ten serial je ale trochu zkratkovity, spis bych doporucil Headspace appku.
    MILOSHIT
    MILOSHIT --- ---
    KASTA: "ta přímo křičí" ....jak výstižný
    KASTA
    KASTA --- ---
    MILOSHIT: ano, doslo, ale musel jsem si ty momenty kdy se rozchazela predstava s realitou vzdycky nekolikrat znova uvedomit/pripomenout, abych je opravdu vstrebal. Jeden z tech silnejch momentu bylo uvedomeni, ze kdyby to souzneni dusi bylo opravdu pravdivy, musela by to stejne tak vnimat i ona a v tom pripade by ten nas vztah probihal uplne jinak.

    Jeste k tomu tvymu prvnimu prispevku - taky me u ni hodne zahackovala ta "role rytire" jak to nazval KULA (a muj kamos psycholog mi to jednou rekl taky:), ta holcina byla/je taky dost komplikovana a pusobi na hodne lidi jako, ze vola o pomoc (jinej kamos jednou rekl, ze ta primo krici :) takze ten pocit, ze ji muzu/musim pomoct byl hodne silnej. Ale i to bylo spis o mne. Kazdopadne jsem rad, ze ma myslim dobrej vztah, je to opravdu osvobozujici.

    Jo, je dobry zjistit, ze tohle proziva spousta lidi. Ja se teda temahle vecma radsi prokousu sam, ale zpetne si rikam, ze by mi ta skupinova terapie mozna tenkrat pomohla. Jinak jestli o ni uvazujes, tak myslim, ze to nemusi byt primo skupina zamerena na "ty co nemuzou zapomenout" ale vlastne jakakoliv skupina osobniho rozvoje, ono to je vsechno propojeny, za sebe mam pocit, ze jsem tohle "nakopnuti" dostal v zivote vzdycky, kdyz jsem nejakou cast sebe zanedbaval/potlacoval - prave jako reakci nevedomi na tu moji jednostrannost a zaslepenost podobnou jako muzes dostat v ty skupinovy terapii
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam